Zatímco většina zvířat změnou klimatu trpí, zdá se, že albatrosům naopak prospívá. Vyšší teploty v posledních dekádách způsobily kromě jiného také zvýšení rychlosti větru nad jihozápadním Indickým oceánem. Rychlejší vítr umožnil albatrosu Diomedea exulans, který má největší rozpětí křídel ze všech žijících druhů ptáků,pohybovat se při lovení nad mořem mnohem rychleji. A to je velká […]
Mezinárodní soutěž pro mladé vědce a vědkyně FameLab, kterou v loňském roce poprvé do České republiky přivedl British Council ve spolupráci s firmou RSJ Algorithmic Trading a Nadačním fondem Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu, vstupuje do druhého ročníku. Tato zábavná soutěž se zrodila ve Velké Británii v roce 2004 a letos se jí […]
Tváře jihoamerických primátů jsou velmi pestré, objevují se různé druhy tvarů a kombinace barev. Obdivuhodným knírem se pyšní tamarín vousatý (Saguinus imperator), celý rudý obličej má zase démonický plešatý primát Cacajao calvus (na obrázku). Některé z těchto rozdílů způsobila adaptace na prostředí, neboť hnědé a tmavší zbarvení je pro maskování výhodnější. Mnoho z opic Nového světa má […]
Minulý rok si astronomové zahráli také na statistiky a snažili se podle dat z Keplerova teleskopu vypočítat, kolik je v naší galaxii exoplanet. Dobrali se k číslu 50 000 000 000. Nyní číslo vědci z baltimorského Vědeckého institutu Vesmírného dalekohledu (STScl) představili své výpočty a tvrdí: za každou hvězdou, která tvoří Mléčnou dráhu, obíhá minimálně jedna planeta. […]
Astronomové s použitím dat z mise NASA Kepler objevili roztomilý planetární systém: nejmenší dosud objevené tři planety, které obíhají červeného trpaslíka. Systém je srovnatelný se systémem Jupiteru a jeho měsíců. Planety obíhají hvězdu zvanou KOI-961, a jsou 0,78, 0,73 a 0,57 násobku poloměru Země. Nejmenší planeta dosahuje velikosti Marsu. Tento objev je podle odborníků pozoruhodnou demonstrací schopností přístroje Kepler. Všechny tři nově objevené planety jsou kamenné, terestrické planety, […]
Sauropodní dinosauři patří k nejznámnějším zástupcům druhohorních dinosaurů. Tito dlouhokrcí býložravci obývali Zemi během druhohor po asi 140 miliónů let. Stopy po nich byly zatím nalezeny na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Tato paleontologická “pravda” však již neplatí. Velmi frekventovaná lokalita na ostrově Jamese Rosse v blízkosti západního pobřeží Antarktidy vydala nedávno další důležité svědectví. […]
Na sklonku loňského roku se ukázalo, že obrovské množství zemního plynu, který unikl při katastrofě Deepwater Horizont firmy British Petroleum do vod Mexického zálivu v roce 2010, zkonzumovaly bakterie. Toto překvapivé zjištění nyní se pokoušejí vědci vysvětlit modely, které popisují distribuci různých druhů bakterií v zálivu. Monitorování stavu vod v Mexickém zálivu po katastrofě se […]
Vysavače byly vynalezeny kvůli tomu, aby učinili naše životní prostředí čistější. Tato jistě správná myšlenka však při praktické realizaci často dostává na frak! Australští vědci porovnali řadu různých typů vysavačů a zjistili, že přinejmenším některé z nich šíří po bytě bakterie a prachové mikročástice. Tým australských vědců pod vedením Luka D. Knibbse z technické univerzity […]
Na otázky spojené vývojem blízkého okolí naší planety v době jejího formování lze odpovídat jen velmi těžko. S řadou z nich by mohla vědcům pomoci dvojice sond GRAIL, která se na přelomu roku dostala na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Jedním z jejich úkolů je pátrat po drobných nepravidelnostech v gravitačním poli Měsíce a odhadnout tak, […]
Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemře na problémy spojené s alkoholem ročně 2,5 miliónu lidí, o kvalitě života těch „přežívajících“ alkoholiků by také bylo možno diskutovat. Látka nedávno vyizolovaná z čínského stromu hovenie sladké (Hovenia dulcis) by mohla v boji s epidemií alkoholismu výrazně pomoci. Vědci z univerzity v Los Angeles, kteří se složením extraktu […]
Karnivorie, čili lidově „masožravost“, je potravní strategie, která rozhodně není vyšším rostlinám neznámá. Vyvinula se u nich několikrát nezávisle na sobě a vždy bychom mohli říci, že to byla nouze, která naučila rostliny „housti“. Nové výzkumy brazilských rostlin příbuzných našim jitrocelům ukazují, že masožravost je mezi rostlinami nejspíše rozšířená více, než si vědci donedávna představovali. […]
V propojování metod a přístupů typických pro dříve zcela odlehlé a prakticky neslučitelné disciplíny leží dnes velmi často klíč k průlomovým úspěchům. Zajímavé spojení předvedla nedávno harvardská fyzička Michelle Borkinová: k analyzování dat z výbuchu supernovy úspěšně využila software, který byl původně vyvinut jako nástroj k rozumění procesům v lidském mozku. Propojování obou oblastí zní […]
