Nahrazení ocelových částí nákladních lodí jiný a o poznání lehčím materiálem by mohlo nákladní dopravu nejen zlevnit, ale také učinit patřičně vstřícnější k životnímu prostředí. Takový pokrok již skutečně stojí za to, aby na něm začal pracovat tým chytrých hlav. Německý Fraunhoferův institut řadou takových jistě disponuje a není proto divu, že po nějaké době dosáhli tamní vědci skutečně výrazného úspěchu. Ocelové konstrukční prvky navrhli nahradit specifickým materiálem, hydridem hliníku a titanu.
Tato látka je za běžných atmosférických podmínek práškem. Při zahřátí na teplotu nad 650 0C se však začne chovat podobně jako těsto při kynutí: z prášku se stává jakási pěna. Takto vzniklý materiál má pak i řadu unikátních vlastností. Je lehčí než voda a k ostatním konstrukčním prvkům lodi přilne bez dodání jakéhokoliv dalšího „lepidla“. Při namáhání se sice ohne, ale nepraskne. Je proto velmi vhodný pro lodi, které se v severských oblastech musejí potýkat se sezónním nárůstem ledové pokrývky.
Nový materiál již také našel první uplatnění. Finský kapitán Veikko Hintsanen napomohl německým inženýrům s konstrukcí lodi, kterou nazvali „Bioship 1“. Tato drobná nákladní loď by podle Hintsanena mohla zásadně napomoci transportu dřeva, nutného pro zásobování malých tepelných elektráren, rozmístěných po velké části území „země tisíce jezer“.
