Domů     Technika
Je budoucnost letectví v laseru?
21.stoleti 21.1.2011

Takový laser je docela šikovná věc. Lze jím vrtat, používá se v medicíně nebo v technologiích optických záznamových médií. Nyní proniká i do letectví. Technologům z americké společnosti LaserMotive se podařilo pomocí laseru udržet ve vzduchu malý ultralehký vrtulník po dobu více než dvanácti hodin.
Takový laser je docela šikovná věc. Lze jím vrtat, používá se v medicíně nebo v technologiích optických záznamových médií. Nyní proniká i do letectví. Technologům z americké společnosti LaserMotive se podařilo pomocí laseru udržet ve vzduchu malý ultralehký vrtulník po dobu více než dvanácti hodin.

Dálkově ovládaný vrtulník se čtyřmi rotory tak překonal svůj vlastní světový rekord. V létě loňského roku se helikoptéra vznášela za doprovodu laserového pohonu po dobu šesti hodin. V listopadu byl již tento zajímavý výkon překonán, a to hned dvojnásobně.

250 tisíc laserových ukazovátek
Ultralehká helikoptéra má na svém spodku zabudované fotovoltaické panely, které umějí absorbovat laserové paprsky a tím vrtulník pohánějí. Elektřiny přitom vznikal dostatek, aby dokázala dobíjet baterie, kdyby náhodou lasery měly poruchu. Jen pro představu, výkon laserů byl obrovský, na to, aby se vrtulník udržel ve vzduchu, by bylo potřeba 250 tisíc laserových ukazovátek. Průměr svazku laserových paprsků činí sedm centimetrů.
Stroj, který by se dlouhou dobu dokázal udržet ve vzduchu, by našel mnohá využití. Může fungovat jako pozorovatelna, jistě by jej přivítaly i armádní složky. „Tato demonstrace představuje naši první veřejnou ukázku volně létajícího bezpilotního stroje poháněného laserem a reprezentuje tak důležitý krok v budoucím vývoji letectva,“ nešetří optimismem prezident společnosti LaserMotive Tom Nugent.

Využití v armádě i ve vesmíru
Podobné pokusy s laserem prováděla NASA už na počátku tohoto století. Nebyly však úspěšné – na nestabilní stroj, který se vznášel nad povrchem, se nepodařilo laserový svazek trvale zaměřit. Experimenty společnosti LaserMotive dopadly podstatně lépe, a tak zájem o tuto technologii projevila i americká armáda.
Tom Nugent nastínil, jak by mohl být laser využit v budoucnosti. Podle něj by umělí vojáci, pohánění laserem, asi nebyli nasazováni do boje, ale na tomto principu postavené základny by mohly fungovat jako prostředky komunikace. Velký potenciál pak Nugent vidí ve využití laserových technologií v kosmu. Tam by totiž laserovému svazku nebránily v jeho cestě žádné částice, takže vše by zde fungovalo téměř ideálně.

Laserem ke hvězdám
Kosmický výtah je snem nejen sci-fi spisovatelů, ale i mnoha vědců. Proč by se mezi orbitou a Zemí nedalo napnout lano? Družice, ze které by bylo lano spuštěno, by stála na jednom místě nad rovníkem, byla by tedy geostacionární, podobně jako většina komunikačních satelitů. Tak by se na oběžnou dráhu dali přepravovat lidé i náklad. NASA již v tomto ohledu první krůčky podniká. Tato organizace pořádá zvláštní soutěž s názvem Space Elevator Games. Jak název napovídá, jedná se o klání nápadů pro stavbu kosmického výtahu. A právě společnost LaserMotive zde zaznamenala významný úspěch. Její robot poháněný laserem zde po laně spuštěném z vrtulníku vyšplhal až do výšky jednoho kilometru. Společnost LaserMotive si ze soutěže odnesla 900 000 dolarů a NASA má otevřenou další cestu ke stavbě kosmického výtahu.

Související články
Může třeba nadávkovat léky nebo monitorovat stav člověka, stiženého vážným chronickým onemocněním. Když na to přijde, klidně si „poklábosí“ s osamělým seniorem. Je to ale něco, co jsou Češi ochotni přijmout? Jak vlastně vnímají role sociálních robotů? Pokrok nezastavíš, říká se. V současnosti je na vzestupu mnoho odvětví, spojených s moderními technologiemi. To platí i […]
Když myši provádějí, s nadsázkou řečeno, inspekce spižíren, rozhodně je lidé neberou jako vítané návštěvníky. Ovšem „myší“ roboti byli pro inspekční činnost přímo stvořeni – nikoli však v komorách plných jídla, ale ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC). LHC je dosud největší a nejvýkonnější urychlovač částic, zprovozněný roku 2008. Spadá pod známou organici CERN, sídlící ve […]
Jak rychle, levně a efektivně určit dobu, kdy je pro včelaře nejvýhodnější stočit med? To určují takzvané včelí váhy, jejichž ceny se na trhu pohybují od 5 do 20 tisíc. Zlevnit a zpřístupnit tuto technologii se rozhodli dva studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT. V rámci inkubačního programu Make-iton sestavili prototyp a budou hledat investory. Lukáš Kalenda […]
Technika 5.3.2026
Civic – jedno z nejikoničtějších jmen automobilového světa. Už více jak půl století dokazuje, jak na něj v Hondě nahlíží. Jako na „vůz pro lidi celého světa“. Ale s více než 28 miliony prodanými kusy ve 170 zemích je 11. generace přece jen v něčem výjimečná. Má špičkovou hybridní technologii… Když před šesti lety přijela […]
Technika 19.2.2026
Na první pohled vypadá jako futuristický model letadla z výstavy designu. Ostré hrany. Štíhlý trup. Austrálie právě testuje hypersonickou platformu DART – stroj, který si pohrává s rychlostmi nad pětinásobkem rychlosti zvuku. Australská společnost Hypersonix Launch Systems ve spolupráci s australským ministerstvem obrany nedávno provedla pozemní zkoušky svého bezpilotního stroje DART AE. Zkratka DART znamená […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz