Jak vlastně došlo k propojení lidí a zdaleka nejoblíbenější relaxační drogy, alkoholu? Alkohol, tedy přesněji ethanol, vzniká v přírodě samovolně díky kvašení cukrů. Ty se vyskytují především v plodech bylin a stromů, kde má jejich cukernatost důležitý úkol: přilákat plodožravá zvířata a napomoci tak dalšímu šíření rostliny.

Čas od času se však stane, že cukr v přezrálých opadaných plodech lehce zkvasí a zvíře se po jeho požití dostane do mírného rauše. Je možné, že se tento způsob získávání alkoholu nějak otiskl i do našich dnešních preferencí?

Podle všeho ano, tvrdí američtí a britští psychologové.

Ti totiž již před více než třiceti lety změřili IQ skupiny dětí pod 16 let a následně je rozdělili do pěti skupin od těch nejhloupějších po nejbrilantnější. Jednotlivé respondenty poté sledovali v průběhu dalších tří dekád jejich života a zaznamenávali, jaká náklonnost k alkoholu se u nich postupně vyvinula.

Poměrně jednoznačně jim vyšlo, že nejčastěji si alkohol dopřávali dospělí, kteří jako děti vykazovali v IQ testech nejvyšší bodová skóre. Tento výsledek je vlastně koncem příběhu, který se nejspíše začal odvíjet již u našich méně hominizovaných předků na afrických savanách.

K získání zkvašených plodů je totiž nutná podstatně větší dávka „fištrónu“. Geny pro vyšší inteligenci pak proto procházeli dalšími generacemi pospolu. Jejich konečnou stanicí je pak například tělo univerzitního profesora, který si po večerech rád dopřeje nejednu skleničku.