Etnikum (etnická skupina) má společný původ a materiální i duchovní kulturu, podobný jazyk, žije na určitém území. Etnikum bývají různě veliká. Někdy jejich příslušníci žijí na území více států (např. Romové). Nejvyšší formou etnického společenství je národ; má společné státní území, na kterém obyvatelé sídlí.
Angličané – hlavní a základní etnická složka národa Velké Británie a Severního Irska. Formovala se po staletí z řady kmenů a národností na území Anglie, Skotska a Walesu. Angličané (dnes cca 50 milionů) jsou potomky nejstaršího obyvatelstva britských ostrovů a četných přistěhovalců. Angličané etnicky i jazykově patří k západním germánským skupinám.
Baltové – indoevropské etnické skupiny obývající od starověku jihovýchodní oblasti podél Baltského moře. Byli blízce příbuzní anebo přímo smíšeni se Slovany (viz). Tvořili tři velké etnické skupiny: 1. Prusové a další slovanské skupiny žijící v dolním Povislí a ve východním Polsku. 2. Litevci. 3 Lotyši.
Cikáni (Romové) – původně starověká etnická skupina žijící v oblasti severozápadní Indie. Odtud od 9. stol. putovali do jiných částí Asie a hlavně do Evropy. Zachovávali si vlastní jazyk – romštinu, tradiční zvyky, zálibu v pestrých barvách a početné příbuzenství. Název Cikáni vznikl až v Evropě a znamenal původní obyvatele Egypta, kam mnoho Cikánů dokočovalo. Cikánský národ se dělí na dvě větve: Romové, původní cikánské obyvatelstvo přibližně ve východní Evropě, a Sinti, kteří přišli do západní Evropy již ve středověku a dodnes zde žijí. Romové mají od roku 1971 i svoji vlajku a hymnu – romskou píseň Gejľem, gejľem.
Čechové – národ obývající české země, tj. Čechy, Moravu a Slezsko. Etnogeneze Čechů začala v 5. a 6. stol., kdy se na území Čech začaly usazovat západoslovanské kmeny.(Kmen Čechů sídlil v povodí Vltavy.) Prvním státním útvarem u nás se stala Sámova říše (623–659) jako svaz kmenů vedený franckým kupcem Sámem. První samostatný státní útvar vznikl v r. 830 na území Moravy – Velkomoravská říše. Do r. 895 se datují počátky vlastního Českého státu Přemyslovců.
Dórové – jeden ze tří hlavních etnických celků starověkého Řecka (vedle Iónů a Aiolů). Podle nejnovějších archeologických výzkumů na nové území (nejprve Thesálie, poté Peloponés) přišli ve 12. stol. př. n. l. z Balkánského poloostrova. Jejich nejvýznamnějším střediskem byla Sparta (v 7. stol. př. n.l .)
Eskymáci (Inuité = lidé) – arktické etnikum mongoloidního původu. Předci pomenších Eskymáků – žlutá až světle hnědá pleť – pocházejí ze Sibiře, z poloostrova Čukotka. Přibližně před 12 000 lety přešli přes Aljašku podél kanadského pobřeží Severního ledového oceánu až do Grónska.
Floridští Indiáni – etnické skupiny severoamerických Indiánů., kteří dnes žijí většinou v rezervacích. Dodejme, že Indiáni obecně jsou původním obyvatelstvem amerického kontinentu. Označení jako první použil Kryštof Kolumbus v domnění, že se plavbou na západ přes Atlantik dostal k východnímu břehu Indie. Předchůdci Indiánů přišli do Ameriky patrně v jediné migrační vlně okolo 12–13 000 let př. n. l., kdy probíhající doba ledová způsobila výrazný pokles hladiny oceánů. Tak mezi Sibiří a Severní Amerikou místo Beringovy úžiny existovala tzv. Beringova šíje. Předchůdci Indiánů na nový kontinent následovali migrující lovnou zvěř.
Germáni – společný název pro starověké indoevropské kmeny, sídlící ve starověké Germánii, tj. území mezi Severním mořem, Rýnem, Dunajem a Labem a na jihu Skandinávského poloostrova. K severním Germánům náleželi mj. Vikingové. Mezi západními Germány dominovali Frankové. V etnikum se formovali sloučením několika kmenů v průběhu 1. tisíciletí n. l. V 8. stol. dali podnět k dalšímu sjednocování germánských kmenů a k počátečnímu formování německé národnosti, posléze pak národa.
Hindové (Indové) – souhrnný název pro četné národnosti a národy žijící především v Indické republice na Indickém poloostrově. Indoárijské etnické skupiny se od pol. 2. tisíciletí př. n. l. rozšířily skoro do celé Indie. Pouze v jižní části poloostrova žili původní Drávidi – nejtmavší europoidní etnikum vůbec.
Indoevropané – příslušníci četných etnických skupin, národností a národů náležejících ke společné jazykové rodině indoevropských jazyků. Společný původ těchto etnik vědci vymezují do oblasti sev. a severozáp. Indie, stř. a jihozápad. Asie a do hraničních oblastí mezi Asií a Evropou. Indoevropané položili základy většiny evropských národů s výjimkou Maďarů, Finů a Laponců (viz). Z Evropy se šířili i do obou Amerik, Austrálie, na Sibiř atd. Indoevropskými jazyky mluví 2, 5 miliardy lidí, mj. 95 % obyvatelstva Evropy.
Japonci – východoasijský národ mongoloidního původu. Etnogenezi vědci datují až do 5.–6. tisíciletí př. n. l.
Keltové – starověké příbuzné etnické skupiny indoevropského původu, které od pol. 2. tisíciletí př. n. l. začaly působit na území od dnešních Čech až po Francii. Etnogeze keltských kmenů vyvrcholila v 7.–5. stol. př. n. l. Později (1. stol. př. n. l.) byli Keltové porobeni Římany – s výjimkou Skotska a Irska. Právě tam (a ve Walesu) se keltské tradice, jazyk (irština) a zvykosloví udržují dodnes. V Čechách zůstaly názvy keltského původu jako Labe, Vltava, Úpa…
Laponci – dnes obývají severní části Norska, Švédska, Finska a Ruska. Představují jedinou etnickou skupinu z evropských etnik, která si zachovala víceméně kočovný způsob života. Od Evropanů se liší nejen kulturou a jazykem, ale i menší velikostí těla.
Masajové – africká černošská etnická skupina. Usadili se mezi Kilimandžárem a horou Mount Keňa (Blízko nebe) tedy v dnešní severní Tanzanii a jihozápadní Keni. Zachovávají původní způsob života. Počet Masajů se odhaduje na 250 tisíc.
Negroidé – souhrnné označení všech černošských etnických skupin. Hovoří více jak 600 různými jazyky. Mezi neonegroidními etniky odborníci jako zvláštní skupinu odlišují americké černochy, kteří jsou dnes většinou už míšenci (zejména s bělochy – 80 %).
Orientální národy – národy žijící na východ od Evropy. Z etnografického hlediska sem nyní vědci řadí národy nejen asijské, ale i africké, oceánské, případě i jejich menšiny v Evropě.
Pygmejové – trpasličí populace ve střední Africe na území republik Zair, Gabun apod. Podle nových hypotéz v málo přístupných oblastech žijí již od pravěku.
Rusové – národ východoslovanského původu. Jádrem se stali východní Slované a zbytky Praslovanů, kteří se od počátku našeho letopočtu šířili hlavně do východní Evropy. Mezi četnými kmeny vynikali Rusové, od jejichž jména se odvodil název pozdějšího národa. Zahájili proces etnogeneze v 9.–12. stol. , kdy došlo ke sjednocení slovanských etnik v prvním feudálním státu Rusů – Kyjevské Rusi. Na etnogenezi ruského národa se podílely i neslovanské etnické skupiny – např. na severu Baltové (viz), na jihu skupiny kavkazské, íránské aj.
Slované – nejpočetnější skupina indoevropských národů (viz) a národností v Evropě. Její počet přesahuje 300 milionů lidí, tedy polovinu obyvatel Evropy. Pokud jde o název, převažuje názor, že se odvozuje od výrazu slovo – tj. to, co jednotlivé skupiny Slovanů spojovalo, čemu rozuměly. První slovanské skupiny se od 5. století př. n. l. usazovaly v tzv. pravlasti vymezené tokem řeky Visly, Dněstru a Bugu. Slované si dlouho zachovávali výraznou etnickou i jazykovou jednotu. Z jazykového a etnického hlediska se nyní dělí na východní (mj. Rusové – viz, Ukrajinci), jižní (Bulhaři, Srbové apod.) a západní. Mezi současné západní Slovany patří Lužičtí Srbové, Češi (viz), Moravané, Slezané, Slováci, Rusíni, Poláci, Kašubové. Zaniklo etnikum Polabští Slované.
Šerpové – etnická skupina proslulá jako vysokohorští obyvatelé a průvodci v Himálaji. Jejich domovinou je Nepál.
Tibetočínské národy – ve skutečnosti jazykové skupiny, podle kterých se dělí a zařazují etnické skupiny, národnosti a národy v oblasti Číny, Tibetu, a jihovýchodní Asie. (Patří sem mj. i čínština.)
Ugrofinské národy – příbuzné etnické skupiny, národnosti a národy pocházející z oblasti středního toku Volhy a jejich přítoků Kamy a Oky. Odtud se od ve 3. až 1. tisíciletí př. n. l. šířili do různých částí Evropy. Postupně docházelo k etnické a jazykové diferenciaci – např. na Estonce, Finy, Maďary apod.
Vietnamci – etnikum Kinh, sídlící v Jihovýchodní Asii. Jde o míšence původních obyvatel australo-melaneského původu žijících kolem Rudé řeky a asiatických lidí, kteří přišli do této oblasti z Číny. Vietnamci tvoří většinu obyvatelstva Vietnamské socialistické republiky, mnoho jich je v různých částech světa.
Židé – starobylá etnická skupina nazvaná podle potomků izraelských kmenů, které žily ve starověké Palestině. Novodobě se jako židé (nikoli Židé!) označují skupiny a vrstvy obyvatelstva různých zemí světa, které vyznávají židovské náboženství, tradice a kulturu. Pozor: V této interpretaci nejde o samostatné etnikum, ale jen o náboženskou a kulturní skupinu lidí.
