Domů     Objevy
Kvasinky pomohou vyrábět cihly
21.stoleti
od 21.stoleti 27.9.2010

O té doby, co byl oxid uhličitý prohlášen za nepřítele civilizace číslo 1, se řada vědců snaží najít cestu, jak jeho množství v atmosféře snížit. Inženýři z prestižního MIT přišli nedávno se zajímavým nápadem. S přeměnou nepříjemného plynu na pevnou látku by mohly napomoci organismy nečekané: geneticky upravené kvasinky.

Díky průmyslu, tepelným elektrárnám či spalování motorů se ročně dostává do ovzduší na 30 miliard tun oxidu uhličitého. Navyšování jeho koncentrace má však velmi známý nepříjemný efekt – tato látka působí jako skleníkový plyn a přispívá tak k oteplování atmosféry. Co tedy s ním? Existuje již řada nápadů, například pěstování vhodných rostlin, či uskladňování plynů v podzemních zásobárnách. Další skupinou nápadů je „uskladnění“ plynu v nějakém typu sloučeniny, z níž nebude moci dále unikat. K něčemu takovému jsou dobře vyzbrojeni například živočichové, kteří si vyrábějí pevné schránky z uhličitanu vápenatého, jako jsou například měkkýši (plži či mlži). Angela Belcherová se svými studenty z Massachusettského technologického institutu (MIT) se proto rozhodla tuto metodu z přírody odkoukat a napomoci uskladňování CO2 biologickou cestou. Vybrala si k tomu organismy, s nimiž se dobře manipuluje – běžné kvasinky. Do těchto kvasinek vložila geny, převzaté právě od organismů, které dokáží „ulovit“ oxid uhličitý z vody a přeměnit jej na pevný materiál. Takto upravené kvasinky pak produkují enzymy nutné pro mineralizaci, díky nimž dokáží z  každého půlkilogramu zachyceného plynu vyrobit kilogram pevné látky. Tento proces zabíjí vlastně dvě mouchy jednou ranou: na jednu stranu umožní uskladnit nepříjemný CO2. Tím, že vyrobí pevnou látku, z níž lze následně vyrábět například stavební materiál, ušetří i CO2, který by jinak vznikl při pálení běžných cihel.

reklama
Související články
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý zveřejnil první vědecké snímky z Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Jde o zobrazení interagujících galaxií nebo o fotografický záznam mlhoviny, kde se rodí a zanikají hvězdy. Po kalibračních snímcích Webb poslal na Zemi první reálné fotografie vesmíru. Tomuto říkají První Webbovo hluboké pole a jako […]
Argentinští badatelé oznámili, že v severní Patagonii objevili obřího dravého dinosaura, který měl obrovskou hlavu, ale na svou velikost drobné přední končetiny. Ještěr pojmenovaný Meraxes gigas dosahoval délky jedenácti metrů a jen jeho lebka měřila 1,2 metru. Trochu zvláštně pak působí jeho malé přední končetiny, ty totiž narostly něco málo přes půl metru. K čemu […]
V červenci uplynulo 200 let od narození Gregora Johanna Mendela a řada vědeckých a výzkumných institucí si připomíná jeho genialitu a odkaz. I díky jeho pokusům se šlechtěním dnes máme lepší slepice a odolnější obilí… Dříve by nebyl v obilném poli člověk vysoký 160 centimetrů vidět, protože stébla byla mnohem delší než dnes. Obilí muselo […]
Neskrývané posuzování člověka výhradně podle vzhledu bývá ze společenského hlediska vnímáno jako něco nevhodného a především nicneříkajícího. Jenže pocitům neporučíš, a ať už je vytváření prvních dojmů na základě vzhledu fér nebo ne, faktem zůstává, že tak činíme všichni. I proto bychom měli zpozornět u nedávné vědecké studie, která prý odhalila evidentní spojitost mezi tvarem […]
Naše geny a geny našich potomků můžeme částečně ovlivnit i sami, aniž bychom se pouštěli do experimentování s genovým inženýrstvím. Prostředky k tomu nalezneme v našem způsobu života – v tom co jíme, kde žijeme a jak aktivně trávíme svůj čas. Epigeneticky dědíme to, co nezdědíme ve formě genů nebo se od našich blízkých nenaučíme v průběhu života. Epigenetika je jakási […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz