Domů     Medicína
Vůně na nás útočí i z fotografií
21.stoleti 17.7.2010

Průzkum lidských smyslů zavede někdy psychology či neurology do zcela nečekaných oblastí. Díky propojení jistých mozkových center totiž vznikají asociace, které bychom nečekali. Podle nedávného rozsáhlého průzkumu, prováděného ve 23 zemích světa (včetně České republiky), existuje významná souvislost mezi zrakem a čichem. Fotografie mají totiž schopnost vyvolat v nás „čichovou paměť“. Průzkum lidských smyslů zavede někdy psychology či neurology do zcela nečekaných oblastí. Díky propojení jistých mozkových center totiž vznikají asociace, které bychom nečekali. Podle nedávného rozsáhlého průzkumu, prováděného ve 23 zemích světa (včetně České republiky), existuje významná souvislost mezi zrakem a čichem. Fotografie mají totiž schopnost vyvolat v nás „čichovou paměť“.

Ačkoliv se lidé jakožto v podstatě denní živočichové orientují v první řadě zrakem čili opticky, hraje čich v našem každodenním životě mnohem významnější úlohu, než bychom si asi představovali. Čichové vjemy a stopy po nich, které uchovává naše paměť, jsou součástí velmi širokého spektra psychologických procesů, jako jsou emoce, učení, jazyk nebo sociální chování. Není proto divu, že právě v oblasti čichových vjemů se pohybuje řada psychologů, kteří dávají své schopnosti do služby reklamy či marketingu. Čich je dnes ve vědě zkrátka „in“ a takzvaná „psychologie vůní“ je dnes již v podstatě etablovaným vědeckým oborem. Podle průzkumu, který nedávno financovala společnost Nikon, si více než 56 % Čechů vybavuje vůně spojené s fotografiemi. Drtivě vede vůně hořícího táboráku.

Fotíme si i vůně?
 Ideální experimentální situací, díky níž mohou vědci vztah zkoumat vztah mezi čichem a zrakem, je právě fotografování. Rozhodování o tom, co a kdy budeme fotit, se totiž odehrává většinou mimo kontrolu našeho vědomého já a výsledky jsou proto průkaznější, než v oblastech, kde můžeme díky zákroku našeho vědomého myšlení více „fixlovat“. Nedávno provedeného rozsáhlého průzkumu, který financovala společnost Nikon, se zúčastnilo obrovské množství lidí – celých 11 500 osob ze 23 zemí. A k jakým výsledkům vědci během průzkumu došli? Zajímavé například bylo, že nejvíce ze všech národů vzpomínají na vůně v souvislosti s fotografiemi „horkokrevní“ Španělé, nejméně naopak o poznání „chladnější“ Britové. Rozdíly se však projevily nejen mezi různými národnostmi, ale také mezi oběma pohlavími. Větší náklonnost k fotografování předmětů, které se vyznačují příjemnou vůní, mají napříč všemi národy ženy. Svou náklonnost k vyfocení něčeho hezky voňavého, jako je například kvetoucí keř, vyjádřilo například celých 64 % českých žen.

Která vůně se nejvíc „zadře pod kůži“?
 „Tento průzkum ukazuje, jak moc jsou spojeny naše vzpomínky s čichem. Fotografie nám může vizuálně připomenout určitou situaci, ale pokud je doplněna vůní, evokuje více emocí a vzpomínek než kterýkoli jiný impuls aktivující paměť,“ komentuje výsledky průzkumu přední světová odbornice v oblasti „psychologie vůní“, dr. Rachel Herzová z  americké Brown University. A které z vůní se nejvíc zapsaly do čichové paměti Čechům? Na prvním místě se umístila vůně hořícího táboráku, další místa obsadila vůně čerstvě posekané trávy, vůně svařeného vína, vůně opalovacího krému a vůně dětského zásypu. Existuje pro všechny tyto vůně nějaký společný jmenovatel? Dr. Herzová tvrdí, že jednoznačně ano. „Není překvapující, že mnoho lidí uvádí, že nejintenzivněji u nich vyvolává vzpomínky vůně čerstvě posekané trávy nebo vůně opalovacího krému, protože tyto vůně jsou silně spojené s dětstvím, kdy se formovaly naše první čichové vzpomínky,“ popisuje důvody svého hodnocení Herzová. A protože je psychologie vůní disciplínou v první řadě praktickou, není možná daleko doba, kdy uvidíme obrázky praskajícího ohně v každé druhé reklamě.

Vzpomínky a stresový hormon
 Kde jste byli 11. září 2001, když jste se dozvěděli zprávu o útoku na „Dvojčata“ v New Yorku? I když se tato událost stala pouze jedinkrát v našem životě, většina z nás si poměrně snadno vybaví, kde jsme se zprávu dozvěděli. Takovou událost si pamatujeme i přesto, že se objevila pouze jedinkrát v našem životě. Jak je ale něco takového možné, když víme, že k naučení sebebanálnější školní látky potřebujeme často velké množství opakování? Vědci z Wake Forest Univerzity v Severní Karolíně nedávno publikovali v prestižním časopise Neuroscience studii, podle níž si samičky laboratorních myší pamatují vůni svého sexuálního partnera, i když se s ním setkali pouze jednou. Klíčovou roli v tomto procesu hraje látka noradrenalin, vylučovaná nadledvinkami, která funguje jako tzv. „stresový hormon“ i jako tzv. neurotransmiter, který proměňuje průchod informace mezi nervovými buňkami. Ta spustí v buňkách oblasti předního mozku, zvaném čichový bulbus, kaskádu procesů, díky nimž dojde k fixování informace. Vědci doufají, že jejich objev přispěje nejen k vysvětlení, jak vnikají příjemné vzpomínky, ale i k tomu, jak vzniká například posttraumatická stresová porucha.

Související články
Druhý říjnový týden udržuje v napětí a očekávání nejlepší světové vědce, právě v těchto dnech jsou totiž rozdávány Nobelovy ceny, jakožto ocenění za práci a objevy hned v několika oborech. Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se letos stali američtí biologové Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její role v regulaci […]
Virus marburg vyvolává hemoragickou horečku marburg, jejíž mortalita dosahuje až 90 %. Proti nemoci neexistuje lék ani schválená vakcína. Nyní vypukla epidemie nemoci ve Rwandě. Pokud by se nákaza šířila dále, jsou odborníci, kteří pracují na vývoji vakcín, ochotni poskytnout očkovací látky, které již prošly klinickou studií, rwandské vládě, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci. […]
Antibiotická rezistence se stává jednou z největších výzev současného zdravotnictví. Miliardy lidí v chudých zemích si nemohou dovolit ani základní antibiotika na léčbu běžných bakteriálních infekcí, na což ve svých důsledcích mohou doplatit i bohaté země. Pokud se rychle nezmění přístup k tomuto problému, svět se může vrátit do doby, kdy i jednoduchá infekce znamenala […]
Objev antibiotik představoval pro lidstvo dlouhou dobu spásu, odhaduje se, že jen samotný penicilin zachránil 82 milionů životů. Jenže živé organismy se vyvíjejí, bakterie nevyjímaje, a tak si proti antibiotikům postupně budují odolnost. V nejbližší budoucnosti se tak zřejmě nemoci, jejichž původci jsou bakterie, opět stanou metlou lidstva… Odolností bakterií vůči antibiotikům se zabývá projekt […]
Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí ve světě i u nás. V roce 2022 trpělo nějakou nemocí srdce téměř 3 miliony Čechů. Lékaři tradičně hodnotí riziko rozvoje těchto chorob u pacientů na základě vysokých hodnot LDL tedy „špatného“ cholesterolu. Nový výzkum ukazuje, že je přínosné sledovat i další parametry… Lékaři se snaží předvídat riziko […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz