Deset let je v lidském životě dlouhá doba. Za takový čas se může leccos změnit, lidem žijícím v poklidném roce 1905 by těžko někdo namluvil, že za deset let bude svět zachvácen válečnou vřavou. Američtí futurologové se nyní zaměřili na rok 2020. Nikoliv však na to, jak bude naše planeta vypadat po politické a mocenské stránce, ale spíše na to, jak se změní běžný život a jak do něho zasáhnou moderní technologie.
Vytvářet prognózy o tom, jaký bude svět za pár let, je ošemetná záležitost. V některých režimech hraničí spíše s propagandou, soudruzi z ústředních výborů nám léta slibovali, jak se v naší zemi vybuduje ten úchvatný komunismus a lidé se v něm budou mít jako v ráji. Ovšem současné předpovědi přinejmenším vycházejí z reálných základů a jejich snaha o serióznost je více než patrná.
Není nad vlastní nohy
Nová futurologická studie sice předpokládá výrazný rozvoj v mnoha oblastech moderních technologií, zároveň však poukazuje i na to, že některé věci se vrátí do stavu, v jakém byly před půl stoletím: „Budeme mnohem víc chodit a využívat kola. A budeme chodit pěšky do školy i ze školy, někdy i do kopce a ve sněhu, přesně jako to dělali naši rodiče.“
Podle prognostiků se ulicemi měst budou prohánět spíše elektromobily než klasická auta. Pro větší vzdálenosti pak lidé využijí automobily s dieselovým pohonem. Jízda v drahých velkých vozech s velkou spotřebou už rozhodně nebude v módě. Společnost se na ni bude koukat podobně, jako se nyní kouká na dámy, které si vyjdou na špacír v kožichu z polární lišky. Zlaté časy naopak čekají výrobce bicyklů a provozovatele hromadné dopravy.
Svět nenápadných počítačů
Velký pokrok by v následujících deseti letech měla zaznamenat výpočetní technika. Studie zároveň předpovídá zásadní změny ve vztahu člověk – počítač. Vzájemná komunikace se stane mnohem užší a důvěrnější. Vše už nastartovala technologie touch-screen. Ta člověku umožňuje komunikovat s počítačem podobným způsobem, jakým je v běžné interakci s okolním světem po statisíce let. Do budoucna se dveře do virtuálního prostoru otevřou ještě více.
Veškeré počítačové technologie by se podle této prognózy měly stát natolik součástí každodenního života, že je lidé přestanou vnímat. Budou odsunuty kamsi do kolektivního podvědomí lidstva. Jejich každodennost se projeví třeba tím, že výrazně zasáhnou do skladby běžného jídelníčku. Přístroje pomohou vybrat každému člověku, který o to bude mít zájem, tu nejvhodnější potravu. To vše na základě univerzálních škál, založených na nutričních hodnotách. „Všichni se shodneme, že je nutný nějaký univerzální systém pro označení naší potravy. A je potřeba, aby vznikla jasná metodika a pobídka ke zdravějšímu jídlu, protože to, co dnes děláme, není udržitelné.“
Bydlení úplně jinak
Změny se pochopitelně budou týkat i bydlení. Rozšíří se tzv. chytré domy, kde třeba mikrovlnná trouba spočítá, jak kalorické je jídlo v ní připravované a z internetu dovede stahovat recepty. Toaleta zhodnotí zdravotní stav svého majitele a poté, jako domácí lékař, nabídne vhodný dietní program. Zatímco si člověk čistí zuby, zrcadlo mu promítne předpověď počasí či poslední zprávy. Především ženám, ale nejen jim, je pak určena další funkce, kdy jim zrcadlo promítne, jak by vypadaly v tom kterém kusu oblečení, které zrovna mají ve skříni.
Ale dají se očekávat i důležitější změny, než jsou tyto milé „vychytávky“. V roce 2020 bude 75 procent americké populace žít ve městech, což s sebou přinese nové výzvy. Především při nové výstavbě dostanou přednost nízkoenergetické domy. To už je na západ od našich hranic celkem běžná věc, jen developeři v českých krajích tento trend přehlížejí. Při pořizování nového bydlení půjde poněkud stranou cena za metr čtvereční, velikost a vzhled, naopak do popředí zájmu se dostane cena měsíčního užívání, včetně vytápění a podobných nákladů, a také vzdálenost od zaměstnání.
Starost o planetu
Už jsme naťukli, že i oblast zdravotnictví čeká zajímavý vývoj. Je zajímavé, že autoři studie zdůrazňují fakt, že v roce 2020 začne většina pacientů brát své léky včas a ve správném dávkování. Z toho je patrné, že v současnosti tomu tak není, což zdravotníkům přidělává nemalé starosti. Podrobnější znalosti o lidském genomu umožní lékařům vybírat účinnější terapie. Za 10 let by měl být také potřen faktor lidské chyby v léčení. Podle zprávy amerického Institutu medicíny 1,5 milionu Američanů každoročně pyká za chyby lékařů, 100 000 z nich zaplatí dokonce životem. Nové systémy by měly tato hrozivá čísla výrazně zredukovat.
Studie varuje, že v roce 2020 může dojít k rapidnímu nárůstu nezaměstnanosti. Ta by byla způsobena rozsáhlou automatizací ve výrobě. Výraznou proměnou projde také školství, škola v dnešním pojetí pomalu vymizí a výuku si vezme na starosti tým soukromých expertů na různé obory. Ještě větší důraz by měl být kladen na ochranu naší planety: „Lidstvo se začne lépe starat o sebe i o planetu, přestože se teď velmi snaží to nedělat. Lidé se budou více vnímat skutečné náklady, které pro nás i pro svět znamená život ve velkých domech, ježdění velkými auty a neomezená komunikace.“
Rok 2020
* Uskuteční se 32. letní olympijské hry. O místě jejich konání se rozhodne v roce 2013.
* Globální produkce ropy dosáhne svého vrcholu, od roku 2020 se bude objem těžby už jen snižovat.
* S tím souvisí i to, že většina automobilek plánuje v roce 2020 přejít na výrobu vozů s hybridním pohonem.
* Rusko hodlá zahájit těžbu helia na Měsíci.
* Japonci pro změnu chystají v roce 2020 vyslat na Měsíc humanoidního robota.
* Americká sonda Venus Surface Explorer zahájí výzkum Venuše.
* Německo by mělo odstavit svou poslední jadernou elektrárnu.
* Sondám Voyager dojde energie a nadále se budou pohybovat již jen setrvačností.
* Ve Švýcarsku by měl být spuštěn první úsek vysokorychlostního magnetického dopravního systému Swissmetro.
Ne příliš příjemná perspektiva
Rok 2020. Celá čtvrtina veškeré populace žije v naprosto nevyhovujících předměstích megalopolí, jejichž centra se blyštivě třpytí skleněnými mrakodrapy, ve kterých sídlí banky, marketingové společnosti, hotely a bůhvíco ještě. O pár kilometrů dál však vládne taková nouze, že tu lidé nemají přístup ani k pitné vodě.
Fikce? Nikoliv. Americký teoretik urbanismu Mike Davis jednoznačně říká: „Takový stav už nyní postihl například osmdesát procent městského obyvatelstva v africké Nigérii.“ Tedy jen v Nigérii takto živoří 42 milionu lidí. Podobná čísla by se dala najít v Indii i v dalších rozvojových regionech.
