Proti vám jde neznámý člověk. Náhle zavrávorá a rázem se nekoordinovaně sesouvá na špinavou zem. Mnozí z lidí v něm vidí opilce či feťáka, jenž přebral. Jenže nešťastník potřebuje pomoc. Jde totiž o epileptika. Postižení, které se týká osob bez rozdílu věku, může končit i smrtí. Počet nemocných se u nás zvyšuje!

Epilepsie (padoucnice, padoucí nemoc) je záchvatovité onemocnění mozku. Nejčastěji začíná v časném dětství a po šedesátce. V ČR se stalo po cévních mozkových příhodách druhým nejčastějším neurologickým mozkovým postižením.

Původce není jen jeden
Epileptický záchvat souvisí s abnormálními výboji nervových buněk v mozku. Tvorba a vedení elektrických výbojů je klíčovou vlastností normálních nervových buněk. „Epileptické“ buňky jsou však zvýšeně dráždivé a mohou vytvářet výboje nekontrolovaně. Dostatečně velká skupina těchto buněk dokáže vytvořit výboj takové intenzity, že se dále šíří a vyvolává záchvat.
A jaké jsou příčiny zvýšené dráždivosti? „Může být vrozená nebo mohou být nervové buňky drážděny cizorodou tkání v jejich okolí, například nádorem, krví při úrazu, jizvou po starém úrazu, při zánětu mozku či porodní komplikací. Výboj může vytvořit i buňka nedostatečně vyživovaná krví, mající nedostatek cukru, podrážděná drogou, alkoholem…,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od primáře Neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze, MUDr. Miroslava Kaliny.
Ovšem pouhý jeden záchvat ještě neznamená spolehlivou diagnózu epilepsie. Riziko, že se po prvním záchvatu objeví další a rozvine se epilepsie, se však blíží 80 procentům. Mnoho lidí prodělá za život jen jeden záchvat, obvykle vyprovokovaný. Diagnózu však lékaři mohou stanovit nejdříve po druhém záchvatu.

Vše mají pod jednou střechou
Nejkomplexnější diagnostické a léčebné služby v Čechách poskytuje Centrum pro léčbu epilepsie Nemocnice Na Homolce v Praze. RNDr. Marie Fialová ze zdejšího tiskového oddělení pro 21. STOLETÍ upřesnila: „U nás jsou na jediném místě soustředěny veškeré dostupné diagnostické i léčebné metody. Diagnostické spektrum zahrnuje epileptologickou monitorovací jednotku, která zachycuje průběh záchvatů nejen na elektroencefalografu (EEG), ale i pomocí videa. Dále je to magnetická rezonance, diagnostické metody, které využívají postupů nukleární medicíny (PET – pozitronová emisní tomografie), snímání EEG přímo z povrchu nebo z hlubin mozku či neuropsychologické vyšetření.“ Vedle konzervativní farmakologické léčby Nemocnice Na Homolce pacientům nabízí dále mj. léčbu za pomoci ozáření Leksellovým gama nožem či epileptochirurgické zákroky. Dodejme, že na Moravě srovnatelné centrum působí v brněnské Fakultní nemocnici U Svaté Anny.

Spásu přináší metoda vagové stimulace (VNS)
VNS (Vagus nerve stimulation) pomáhá nemocným s velmi těžkou chronickou  farmakorezistentní epilepsiií – tedy pokud špatně reagují na léčbu antiepileptickými léky a nejsou vhodní k epileptochirurgické léčbě. Může pomoci i postiženým, kteří operaci již prodělali, ale bez úspěchu. Nevyžaduje operaci mozku!
 „V ČR je nejméně 35 000 farmakorezistentních nemocných,“ informovala nás RNDr. Marie Fialová. Od ní jsme se také dozvěděli, že metoda VNS měla premiéru v USA roku 1997. Od roku 1999 se využívá v ČR. Tak lze u 40 % pacientů snížit počet nebo dávky antiepileptik. U nemocných se také o 50 % sníží počet akutních transportů do nemocnice kvůli záchvatům. A co je hlavní – díky VNS může 10 % pacientů dosáhnout úplného vymizení záchvatů.
Efekt VNS je tím lepší, čím kratší dobu trvá farmakorezistentní epilepsie. Léčba je vhodná i pro nemocné, kteří nemají desítky záchvatů měsíčně. Léčbou VNS se sníží frekvence záchvatů o 30 % v prvním roce a o 40 % v dalších letech léčby. Pacientovi se zlepší kvalita života, protože ho tak nesužuje únava, vylepšuje se pozornost, zkrátí délka záchvatů a sníží jejich intenzita. A co víc – zlepšuje se paměť a nálada. „Poslední efekt se využívá velmi úspěšně v léčbě deprese,“ dodala RNDr. Marie Fialová..

Jak moderní technika funguje?
Stimulátor se implantuje pod levou klíční kost. Produkuje slabé elektrické pulzy, které se pomocí elektrod přenášejí na levý bloudivý nerv (nervus vagus). Tak se nazývá desátý hlavový nerv, který ovlivňuje činnost řady orgánů dutiny břišní a hrudní a přenáší vjemy z útrob do mozku.  V něm jsou nervová vlákna vedoucí tyto vzruchy do nervových center v hloubi mozku (thalamus a další centra). Jejich úkolem je omezovat šíření abnormálních epileptických nervových vzruchů mozkem. Tímto mechanismem se snižuje pravděpodobnost vzniku záchvatů a omezuje rozsah mozkové tkáně, kam se tyto epileptické vzruchy dostanou.
Stimulátor je velmi malé zařízení s podobnou technologií jako kardiostimulátor. Poslední generace má hmotnost jen 16 g při velikosti 4,5 x 3,2 cm x 0,7 cm. Nemocného tak nijak neobtěžuje.

Hned pomůže magnet!
„Implantaci provádíme v celkové anestézii a trvá přibližně pětačtyřicet minut. Ke stimulátoru je připojena speciální elektroda, kterou během implantace napojíme na levý bloudivý nerv. Stimulátor můžeme speciálním zařízením kontrolovat a programovat,“ popsal pro 21. STOLETÍ zkušený operatér – primář MUDr. Miroslav Kalina.
Každý pacient potřebuje individuální nastavení, aby se minimalizovaly některé negativní účinky příliš silné stimulace, což je zastření hlasu nebo vzácně dráždění ke kašli. Životnost stimulátoru je deset let. Lze ho do značné míry ovlivňovat pomenším speciálním magnetem, který pacienti mají. Kompletní sada pro první implantaci – tedy stimulátor a elektroda – stojí 310 000 korun.

Kolem nás obchází strašidlo v podobě epilepsie. Na svou oběť nečekaně zaútočí. Tzv. spouštěčem se stává mj. trvalý nedostatek spánku, nemírné pití alkoholu, častokrát pestrobarevná blikající světla. Odborníci doporučují střídmost zejména na diskotékách, kde se spojuje hned několik zmíněných „spouštěčů“ najednou.

Více se dozvíte:
M. Vokurka, J. Hugo: Praktický slovník medicíny, MAXDORF, 2007
www.homolka.cz
http://cs.wikipedia. org/wiki
www.dobromysl.cz

Nemiluje stereotypy
Tajemná epilepsie doprovází lidstvo po tisíciletí. Ještě v 19. století se označovala za „posedlost ďáblem“. Jindy se za její roznětku považovala masturbace. Nešťastníkům proto na noc svazovali ruce. První operace se datuje až ze 30. let 20. století.
Epilepsie může být primární – vrozená. Za její příčinu se pak považují nejrůznější problémy během nitroděložního vývoje. Existují i dědičné syndromy, kde součástí klinického obrazu jsou epileptické záchvaty. Příčinami sekundární – získané epilepsie jsou nejčastěji úrazy, dále nádory a cévní malformace (vrozené úchylky). Nebezpečná je rovněž infekce.

Nejsou to opilci ani feťáci
Postižený při epileptickém záchvatu může připomínat jak polohou na zemi, tak pohyby opilce či narkomana. Jak můžeme při záchvatu pomoci? Z okolí epileptika odstraníme předměty, o které se může poranit. Vhodné je uvolnit oděv kolem krku, podložit hlavu něčím měkkým a uložit postiženého do stabilizované polohy na boku. Pacientům nebráníme v pohybech (křečích ani v automatickém jednání), nerozevíráme ústa ani nevkládáme nic mezi zuby. Pokud po skončení záchvatu trvá bezvědomí a objevují se dechové obtíže, zakloníme nešťastníkovi hlavu, předsuneme dolní čelist, vyčistíme ústa. Jestliže je po záchvatu zmatený či agresivní, uklidňujeme ho slovně, ale nikoli fyzicky.