Stará moudrost praví, že oko je oknem do duše. Odborníci, kteří se zabývají výrazy tváře, však vědí, že samotné oko by nám mnoho nenapovědělo. Beránka či rozeného zabijáka prozradí až celá tvář. Američtí psychologové nedávno přišli se zjištěním, že k rozpoznání agresivního člověka nám stačí už zlomky vteřiny. 
I když spolu lidé často tráví spoustu času, o tom, jestli nám bude někdo sympatický nebo se do něj dokonce zamilujeme, rozhoduje často pouze první pohled. Je to možná nespravedlivé a povrchní, ale je to tak. Psychologové proto mají řadu důvodů, aby naše odhady, které se často dějí během zlomků vteřin, důkladně prozkoumali. Vědci z Brockovy univerzity v kanadském Ontariu nedávno přišli se zjištěním, že lidi s tendencí k agresivnímu chování dokážeme dobře rozpoznat. A stačí nám k tomu skutečně málo času.
Není obličej jako obličej
Když se vědci pokoušejí vyzkoumat, o čem všem nás dokážou informovat lidské tváře, musí nejprve nashromáždit velké množství jejich fotografií. I ty je ovšem třeba pořizovat v přesně definovaných momentech. Ženská tvář se například drobně liší v různých fázích menstruačního cyklu – i tyto drobné výjimky však mohou být velmi důležité. Muže mohou například podvědomě informovat o tom, zda má žena zrovna plodné dny, či nikoliv. Řadu důležitých rozdílů nalezneme i mezi tvářemi mužskými a ženskými. Jedním z nich, o který právě opřeli svůj výzkum kanadští psychologové, je poměr mezi šířkou a výškou tváře (angl. width-to-height ratio, WHR). Tento poměr je zcela nezávislý na celkové velikosti těla a za jeho vznikem mohl podle evolučních biologů stát pohlavní výběr. Výsledné číslo udává poměr vzdáleností mezi pravým a levým okrajem tváře a mezi horním rtem a místem mezi obočím na kořeni nosu. Podlouhlé obličeje mívají tento poměr nižší, zatímco kulaté spíše vyšší.
Agresora odhalí zlomek sekundy
Tým psychologů z Brockovy univerzity pod vedením Justina M. Carrého si svůj pokus důkladně připravil. Prvním úkolem, který je čekal, bylo pomocí psychologických testů zjistit, který z mužů je skutečně agresivní. Když několik takových skutečně nalezli, vyfotografovali jejich obličeje. Ale pozor! Důležité bylo, aby jejich výraz agresi neprozradil. Při fotografování museli být proto naprosto zklidnění. Poté jejich fotografie zamíchali do hromádky fotek mužů, jejichž povaha byla spíše holubičí, a začali je postupně ukazovat testujícím osobám. Během prvního pokusu si mohli dobrovolníci fotografie prohlížet po dobu 2 vteřin, v pokusu číslo dvě však už dobu zkrátili na pouhých 39 tisícin sekundy. A nejspíš i je samotné překvapilo, jak přesvědčivé byly jejich výsledky. V obou případech většina hodnotitelů prakticky přesně odhadla, na kterých fotografiích byly tváře mužů, kteří byli v testech vyhodnocení jako agresivní. A co více! Ukázalo se, že tendence k agresivitě šly zřetelně ruku v ruce s jistými typickými proporcemi lidské tváře. „Čím vyšší je poměr mezi šířkou a výškou tváře, tím snadněji lze od člověka s takovým obličejem očekávat nevybíravé chování. Evoluce nás pravděpodobně vybavila k tomu, abychom takového člověka rozpoznali co nejrychleji,“ shrnuje závěry pokusů svého týmu dr. Carré.
Mladí delikventi špatně čtou tváře
Lidské tváři jistě patří první místo v pomyslném žebříčku nejvýznamnějších míst na povrchu našeho těla. Je tomu tak proto, že jejím prostřednictvím můžeme vyjadřovat to, co se odehrává uvnitř nás samotných, kam nikoho na návštěvu pozvat nemůžeme. Abychom správně odhadli emoci, kterou tvář vyjadřuje, je třeba se naučit její výrazy správně číst. Ačkoliv je podstatná složka takového čtení vrozená, stále ještě zbývá mnoho prostoru pro to, abychom si v tomto čtení osvojili špatné návyky. Tým japonských vědců z univerzity v Kjótu pod vedení Wataru (1. pád = ??) Sata se nedávno pokusil zjistit, jestli za agresivitou mladých delikventů nestojí právě taková porucha čtení. A skutečně! „Naše studie poskytuje první potvrzení toho, že osoby s delikventním chováním mají větší tendenci »číst« gesta tváří druhých jako výraz agrese. Tato chyba při čtení pak samočinně nastartuje obranný mechanismus – útok,“ vysvětluje chování mladých delikventů dr. Sato.
