O původu svébytné a tajemné fauny „ostrova lemurů“, Madagaskaru, vedli vědci dlouhé spory. Podle jedné z teorií na něj přešla zvířata ještě suchou nohou, tedy po pevninském mostě, podle druhé připlula na osamocených „vorech“ tvořených kusy vegetace. Studie nedávno publikovaná v časopise Nature přinesla přesvědčivé argumenty pro druhou z nich.

Madakaskar je čtvrtým největším ostrovem světa. Dnes sice leží nedaleko jihovýchodního pobřeží, původně však byl součástí obrovitého prakontinentu Gondwany. Od ní se společně s dnešní Indií oddělil před asi 160 milióny let, od Indie, která později putovala dále na sever asi před 88 milióny let. Jedinečná fauna Madagaskaru však podle vědců tak stará není: většina typických zvířat jej neobývá déle než 65 miliónů let. Jak se ale zvířata na ostrov vlastně dostala? Mezi Afrikou a Madagaskarem dnes totiž existují silné proudy, které navíc směřují směrem od ostrova. Řada autorů proto spoléhala na teorii  „pevninského mostu“, která předpokládá, že zvířata přešla na ostrov suchou nohou. S touto teorií je však několik  problémů. Existence pevného spojení mezi ostrovem a pevninou se nepodařilo prokázat, na Madagaskaru navíc chybí typická velká zvířata typická pro africkou pevninu. Zbývá tedy jediná další možnost: osídlení prostřednictvím plovoucích vorů. Aby našli odpověď na tuto komplikovanou otázku, spojili své síly geolog Jason Ali z univerzity v Hongkongu a paleoklimatolog Matthew Huber z Purdue University v americké Indianě. Počítačové modely klimatu jim ukázaly, že v době mezi 20 – 60 milióny let byly směr a síla mořský proudů jiné než dnes. „Klimatické modely ukázaly, že proudy byly dostatečně silné na to, aby se zvířata na ostrov dostala a nezemřela cestou žízní. Taková cesta byla v možnostech zejména menších druhů zvířat, jejichž přirozeně pomalejší metabolické pochody mohla ještě oslabit hibernace,“ vysvětluje Jason Ali.