Domů     Historie
Lemuři připluli na Madagaskar na voru
21.stoleti 22.1.2010

O původu svébytné a tajemné fauny „ostrova lemurů“, Madagaskaru, vedli vědci dlouhé spory. Podle jedné z teorií na něj přešla zvířata ještě suchou nohou, tedy po pevninském mostě, podle druhé připlula na osamocených „vorech“ tvořených kusy vegetace. Studie nedávno publikovaná v časopise Nature přinesla přesvědčivé argumenty pro druhou z nich. O původu svébytné a tajemné fauny „ostrova lemurů“, Madagaskaru, vedli vědci dlouhé spory. Podle jedné z teorií na něj přešla zvířata ještě suchou nohou, tedy po pevninském mostě, podle druhé připlula na osamocených „vorech“ tvořených kusy vegetace. Studie nedávno publikovaná v časopise Nature přinesla přesvědčivé argumenty pro druhou z nich.

Madakaskar je čtvrtým největším ostrovem světa. Dnes sice leží nedaleko jihovýchodního pobřeží, původně však byl součástí obrovitého prakontinentu Gondwany. Od ní se společně s dnešní Indií oddělil před asi 160 milióny let, od Indie, která později putovala dále na sever asi před 88 milióny let. Jedinečná fauna Madagaskaru však podle vědců tak stará není: většina typických zvířat jej neobývá déle než 65 miliónů let. Jak se ale zvířata na ostrov vlastně dostala? Mezi Afrikou a Madagaskarem dnes totiž existují silné proudy, které navíc směřují směrem od ostrova. Řada autorů proto spoléhala na teorii  „pevninského mostu“, která předpokládá, že zvířata přešla na ostrov suchou nohou. S touto teorií je však několik  problémů. Existence pevného spojení mezi ostrovem a pevninou se nepodařilo prokázat, na Madagaskaru navíc chybí typická velká zvířata typická pro africkou pevninu. Zbývá tedy jediná další možnost: osídlení prostřednictvím plovoucích vorů. Aby našli odpověď na tuto komplikovanou otázku, spojili své síly geolog Jason Ali z univerzity v Hongkongu a paleoklimatolog Matthew Huber z Purdue University v americké Indianě. Počítačové modely klimatu jim ukázaly, že v době mezi 20 – 60 milióny let byly směr a síla mořský proudů jiné než dnes. „Klimatické modely ukázaly, že proudy byly dostatečně silné na to, aby se zvířata na ostrov dostala a nezemřela cestou žízní. Taková cesta byla v možnostech zejména menších druhů zvířat, jejichž přirozeně pomalejší metabolické pochody mohla ještě oslabit hibernace,“ vysvětluje Jason Ali.

Předchozí článek
Související články
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz