Během většiny roku žijí divoká zvířata v lesích téměř jakoby nepovšimnuta. Když však všechno kolem přikryje na čas bílá peřina, stane se najednou spousta lesních nájemníků mnohem nápadnějšími. Mohou za to podpisy, které na sněhu zanechávají.

Dokázali byste správně určit, kdo že to žije u vás za humny?

1.Liška obecná (Vulpes vulpes)

Že lišky obecné patří mezi nejběžnější druhy evropských šelem, dokládá i to, že vystupují snad v každé druhé pohádce. Žijí snad ve všech typech lesů a rády se zdržují i v blízkosti lidských příbytků, odkud často pořádají noční nájezdy za lidskými odpadky či domácími zvířaty.

Její stopa je typickým otiskem nohy psovité šelmy se 4 čtyřmi prsty a nezatažitelnými drápy.

2.Kuna skalní (Martes foina)

Oba druhy kun, které u nás žijí (kuna lesní i kuna skalní), jsou typickými obyvateli krajiny mírného pásu a u nás jsou rozšířeny prakticky po celém území. Patří mezi velmi nevítané návštěvníky kurníků či králíkáren.

Stopy kun jsou typickými stopami drobné lasicovité šelmy s pěti drápy, které jsou v podstatě rovnoběžné.

3.Lasice hranostaj (Mustela erminea)

Hlavní potravu lasice sice tvoří myši a hraboši, sem tam si ale troufne i na větší kousek, jako je bažant či slepice. Její drobné stopy působí jako zmenšeniny stop kun – na délku měří jen okolo 2 cm. Díky tomu, že hranostajové jsou velmi lehcí, bývají stopy velmi mělké a těžko čitelné.

4.Jezevec lesní (Meles meles)

Jezevec je největší kunovitou šelmou, která se vyskytuje na našem území. Ačkoliv nejsou nijak vzácné, snadno uniknou pozornosti jednak pro svůj noční způsob života, jednak pro to, že velkou část času tráví ve skrytu svých nor.

Na jeho pětiprstých stopách jsou patrné výrazné drápy, na předních jsou však výraznější.

5.Rys ostrovid (Lynx lynx)

Stopy vzácného obyvatele naší přírody, rysa ostrovida, se velmi podobají stopám jeho příbuzných – kočky domácí či kočky divoké. Oproti nim jsou jeho čtyřprsté stopy bez viditelných drápů dvakrát až třikrát větší.

6. Mýval severní (Procyon lotor)

Mývalové nejsou původními zjevy naší fauny: dostali se k nám jako původně kožešinová zvířata ze Severní Ameriky. Dnes je u nás potkáme nejčastěji na Šumavě. Otisky předních noh mývalů jsou menší, často s rozevřenými prsty.

Stopy zadních končetin jsou podlouhlejší a delší. Na otiscích obou jsou patrné drobné drápky.

7.Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus)

Ondatry jsou podobně jako mývalové nepůvodními druhy naší fauny, pocházejí taktéž ze Severní Ameriky. Na jejich stopy narazíme nejspíše na vodních březích. Větší zadní nohy mají pět prstů, na předních je jeden takřka zakrnělý.

Výraznou rýhu zanechává i její ocas.

8.Bobr evropský (Castor fiber)

Bobři byli u nás dlouho vyhubeným druhem, od 60. 20. století se však začali do naší přírody navracet dnes už nalezneme na území Čech i Moravy několik jejich stabilních populací. Bobří stopy nalezneme v blízkosti vody.

Otisky předních tlapek jsou drobnější, zadní tlapky s plovací blánou mají oproti nim asi trojnásobnou velikost. Obě končetiny jsou zřetelně pětiprsté.