Domů     Příroda
Jak se list zásobuje živinami?
21.stoleti 19.10.2009

Barevný snímek z elektronového mikroskopu nám ukazuje průřez hlavní žilkou listu zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens).
Barevný snímek z elektronového mikroskopu nám ukazuje průřez hlavní žilkou listu zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens).

Hlavní žilka listu je pokračováním stopky listu a vede jeho středem. V dolní střední části vidíme cévní svazek, který se skládá z xylémů (malé, světle zelené kruhy) a floémů. Floémy známe také jako lýko (velké tmavé kruhy). Xylém slouží k dopravě vody a minerálních živin z kořenů až do nejzazších částí rostliny. Živiny se v xylému pohybují vzhůru na základě tzv. kořenového vztlaku. Floémové svazky svádějí látky, obvykle asimiláty, z horních částí rostlin směrem dolů. Povrchovou část listu kryje vosková vrstvička, zabraňující odpařování vody. Snímek je zvětšen 800x.

Keř s dávnou tradicí
Zimostráz stálezelený je středně rostoucí stálezelený keř pyramidálního tvaru, listy má sytě zelené, lesklé, květy nenápadné. Je mrazuvzdorný, hojně používaný do živých plotů. Jeho pěstování má dlouhou tradici. Živé ploty zimostrázu zdobily už v antice římské dvory a venkovské statky.

Předchozí článek
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz