Psychiatrie, obor klinické medicíny, léčí nemoci mozku. Ty se projevují v myšlení, emocích, vnímání a chování nemocných. 
Zakladatelem moderní psychiatrie se stal německý psychiatr Emil Kraepelin (1856–1926), jenž definoval první nosologickou jednotku (nemoc). Nazval ji dementia praecox („předčasné zblbnutí“). Současná psychiatrie má mnoho podoborů. Základní pojmy přibližujeme.
Alzheimerova choroba postihuje mozek (cerebrum – viz). Nemoc, nazvanou podle německého neurologa Aloise Alzheimera (1864 – 1915), charakterizuje výrazný úbytek duševních schopností, vedoucí až k demenci, kdy zmatený postižený mj. nepoznává ani blízké příbuzné. Příčinu badatelé zatím jednoznačně neprokázali, i když zjistili četné změny na molekulární úrovni.
Bulimie (bulimia nervosa) – psychické onemocnění (tzv. vlčí hlad), jedna z poruch příjmu potravy (stejně jako anorexie). Projevuje se záchvatovitým přejídáním a poté záměrným, úmyslným vyvrhováním potravy, ale také vyvoláváním průjmu nebo užíváním látek k hubnutí se snahou, aby postižený netloustl. Častá zejména u dívek ve věku 13–18 let. Léčí se pomocí psychoterapie. Obdobou je mentální anorexie, kdy se postižený snaží zabránit tloustnutí, často jen domnělému. Nová zjištění ukazují, že cca 40 % anorektiček trpí občasnými záchvaty bulimie!
Cerebrum (mozek) – nejkomplexnější součást stavebnice lidského těla. Laicky se představuje jako grapefruit či nasáklá houba (se 78 % vody!). U dospělého má průměrnou hmotnost 1,5 kg. (Pozor: Velikost mozku není v přímé relaci s inteligencí!) Sídlí zde vědomí, myšlení, uvažování, paměť. Do mozku se ze všech míst organismu nonstop sbíhají rozmanité informace, mozek je koordinuje a vhodně na ně reaguje. Mozková kůra (šedá hmota mozková) řídí vyšší nervovou činnost. Rozložená plocha šedé hmoty mozkové zdravého dospělého člověka by pokryla jako koberec místnost o ploše 20 m2. Dospělý mozek představuje seskupení 1000 miliard (1 bilion) neuronů. Po seřazení za sebou by obepnuly pětadvacetkrát rovník. Normální dospělý člověk má v mozku tolik informací, jako obsahuje 20 000 slovníků.
Deprese – duševní stav, charakterizovaný nadměrným smutkem. Může být součástí neurózy, psychopatie nebo reakcí na závažnou nepříjemnou událost (reaktivní deprese). Při vzniku negativně působí nejen konkrétní situace jednotlivce (mj. nespokojenost se životem), ale i určité genetické faktory. Právě ty často vedou k tomu, že postižený hledá řešení ve škodlivé závislosti (drogy, alkohol), někdy až v sebevraždě.
Elektroencefalografie (EEG) – technika, která umožňuje zaznamenávat elektrickou aktivitu z různých částí mozku. Užívá se k diagnostice epilepsie, spánkových poruch, nádorů apod.
Frustrace – zklamání, nemožnost dosáhnout uspokojení přání nebo potřeby (latinsky frustra = nadarmo). Dlouhodobý stav frustrace může mít zdravotní následky.
Gerontopsychiatrie – podobor psychiatrie, který se zabývá psychikou a duševními onemocněními seniorů. Podobně známe naopak mj. dětskou psychiatrii.
Halucinace – vjemy bez reálného podkladu. Přitom jsou nevyvratitelné a halucinující člověk je považuje za realitu. Tím se liší od pseudohalucinací, které člověk buď ihned, nebo s odstupem rozpozná jako nepravé vjemy a nevěří v jejich existenci. Známe i bludy – nepravdivé přesvědčení, založené na nesprávném odvození závěru ze zevní reality. Přesto pod jeho vlivem postižený jedná.
Choroby mozku – vedle Alzheimerovy choroby (viz) je to Parkinsonova nemoc, která vyvolává pohybové problémy. Příčinou je progresivní odumírání nervových buněk – neuronů v malé mozkové oblasti, zvané substantia nigra. Už kolem 30 let začíná roztroušená skleróza –progresivní neurologická porucha. Jde o důsledek zásahu imunitního systému do centrálního nervového systému postižené osoby. Tak se zhroutí komunikace mezi neurony.
Iluze – zkreslené, zdeformované vjemy vyvolané skutečným předmětem. Vyskytují se při psychických poruchách, ale mohou dočasně postihnout i zdravé osoby v souvislosti s únavou, sníženou pozornosti a emočním napětím při současném zhoršení podmínek vnímání, zejména za šera. Zdravý člověk si však názor poté koriguje:
Jungova koncepce osobnosti – nazývá se podle švýcarského psychiatra Carl Gustava Junga (1875–1961). Podle vynakládané psychické energie definoval dva protichůdné lidské typy psychologické zaměřenosti: 1. Extravert – zaměřený pozitivně k vnějšímu světu, společenský, praktický. 2. Introvert, jenž se zaměřuje do svého nitra, je uzavřený, hloubavý, plachý a nejistý.
Klaustrofobie – obavy z uzavřeného prostoru. Patří mezi hlavní z četných rozmanitých druhů fobií. Jde o úzkostnou poruchu, charakterizovanou chorobným, bezdůvodným strachem z věcí nebo situací. Ačkoli si postižený svůj nesmyslný strach plně uvědomuje, nedokáže ho vlastní vůlí potlačit. Fobie má svůj objekt, na který je vázána a podle kterého je také pojmenována.
Léčení duševních poruch má různé podoby. Nejznámější je psychoterapie (viz). Známe i léčbu psychofarmaky, elektrošokovou, spánkovou, horečnatou (vyvoláním umělé horečky se zvyšuje obranyschopnost organismu) atd.
Mentální retardace – trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku. Není to nemoc, ale trvalý stav, který klasifikujeme do šesti základních kategorií podle výše inteligenčního kvocientu (od IQ 69 po nižší než 20).
Narkolepsie – spánková porucha. Jde o jeden z typů hypersomnie (zvýšené spavosti). Postižený (narkoleptik) upadá během dne proti své vůli opakovaně náhle do spánku – a to ve zcela nečekaných situacích (např. při řízení automobilu). Lze ho však většinou hned probudit. Narkolepsie je dědičná, její projevy lze omezit pomocí léků a správné životosprávy, ale není možné ji zcela vyléčit.
Psychoterapie – soubor verbálních, neverbálních i jiných komunikačních technik, které užívá psychoterapeut ke zvýšení duševního zdraví klienta (pacienta) či ke zlepšení vztahů uvnitř skupiny (např. rodiny). Většina psychoterapeutických škol využívá rozhovor, někdy psaní.
Poruchy – moderní psychiatrie neužívá pojmu nemoc, nýbrž porucha. Hlavní dělení: organické; duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek (alkohol, opiáty, léky), schizofrenie (viz), poruchy s bludy; afektivní poruchy (mj. deprese – viz); neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem; poruchy osobnosti a chování u dospělých; mentální retardace (viz). Dále poruchy pohlavní identity a sexuální preference (pedofilie, sadismus, masochismus, porucha příjmu potravy – anorexie a bulimie (viz); sexuální dysfunkce.
Regrese – jednání, které má znaky chování v dětském věku (latinsky regredior = kráčet zpět). Existuje i tzv. hlubinná regrese (cesta do vlastního nitra a minulých životů), která má mj. pomáhat odstraňovat různé obavy (fobie).
Schizofrenie se projevuje halucinacemi, kdy nemocný vidí, slyší anebo čichá jevy, které neexistují. Jindy postižený přiměřeně vnímá zevní podněty, ale dává jim nepřiměřený význam. Tato choroba má dědičné pozadí, ale neví se přesně jaké. Schizofrenii jednoznačně doprovázejí anatomické změny mozku. Důležitým objevem je, že tyto změny předcházejí propuknutí klinických příznaků a v průběhu onemocnění se většina změn mnoho let už dál nezhoršuje.
Teatroterapie – léčba divadlem. Příprava divadelních představení např. s tělesně, duševně, sluchově, zrakově, mentálně a kombinovaně postiženými herci s cílem dosáhnout léčebného efektu především na jejich psychiku.
Vnímání – základní psychická funkce a součást poznávacích schopností člověka. Nelze ztotožňovat s činností smyslových orgánů. Nejde o pasivní zachycení podráždění, nýbrž o aktivní zpracování podnětů z vnějšího světa. Duševní poruchy se různými způsoby vnímání dotýkají. Existují tři skupiny poruch vnímání – výpadek funkce smyslového orgánu; kvantitativní poruchy (snížená a zvýšená vnímavost) a poruchy kvalitativní (např. iluze).
Závislost drogová (toxikomanie) – různými způsoby narušuje psychiku (např. halucinace).
Životní styl – výrazně ovlivňuje psychický život. Velkou hrozbou je zejména dlouhotrvající stres.
Více se dozvíte:
Evropský týden mozku – 2009, Ústav experimentální medicíny AV ČR, 2009
M.Vokurka, J. Hugo: Praktický slovník medicíny, MAXDORF, 2007
L. Motlová, F. Koukolík: Citový mozek, GALÉN, 2006
http://cs.wikipedia.org/wiki/
