Inženýři z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) dokončili testování nového motoru, který by měl v budoucnu výkonnější pohon jak u orbitálních, tak u meziplanetárních letů. Pod jejich rukama se zhmotnil zatím nejvyspělejší ze všech iontových motorů. První zařízení by mohl pohánět už v roce 2013.
Proč je vlastně „iontový motor“ již delší dobu označovaný za pohon budoucnosti pro kosmické lety? Jeho hlavní výhodou je lehkost. Tradiční motory totiž fungují díky energii uvolněné při spalování pevných či tekutých paliv. Kosmická loď je proto ve svých možnostech omezena tím, kolik paliva může na svou palubu vzít. Iontový motor tuto nevýhodu nemá, neboť energii získává jednodušeji: ze solárních článků. První návrh iontového motoru spatřil světlo světa v laboratořích NASA už na počátku 60. let. O té doby byly rakety s iontovým pohonem využity ještě několikrát, např. v projektu Deep Space 1 z roku 1998. Posledním velkou misí nesenou iontovými motory byla Dawnova mise (NASA) vypuštěná v roce 2007, jejímž úkolem je prozkoumat trpasličí planetky Ceres a Vesta. Nový iontový motor, který vylepšuje starší modely využité DS1 a Dawnově misi, vznikl v laboratořích Glenn Research Centra v Clevelandu v americkém Ohiu. „Vyrobili jsme motor, který je sice větší, ale lehčí. Abychom zvýšili jeho životnost, zjednodušili jsme jeho složitost a co je nejdůležitější – zvýšili jsme jeho účinnost,“ říká šéf konstrukčního týmu Michael Patterson. S jeho výrobou začnou Američané v lednu příštího roku, v roce 2013 už by měl být připraven pro využití pro některý z letů ke vzdáleným tělesům.
