Mladý vědec: CENA ČASOPISU 21. STOLETÍ JE VE SPRÁVNÝCH RUKOU

Již potřetí udělilo vydavatelství RF HOBBY Cenu časopisu 21. STOLETÍ pro nejlepšího mladého vědce do 35 let. Má podobu nejen nádherného diplomu, ale i finanční částky 100 000 Kč. Cena 21. STOLETÍ byla předána v rámci každoročního slavnostního udělování Prémií Otto Wichterleho, jimiž oceňuje Akademie věd ČR mladé vědecké pracovníky.Již potřetí udělilo vydavatelství RF HOBBY Cenu časopisu 21. STOLETÍ pro nejlepšího mladého vědce do 35 let. Má podobu nejen nádherného diplomu, ale i finanční částky 100 000 Kč. Cena 21. STOLETÍ byla předána v rámci každoročního slavnostního udělování Prémií Otto Wichterleho, jimiž oceňuje Akademie věd ČR mladé vědecké pracovníky.

Na sklonku letošního jara tak již poosmé potěšily tyto ceny 24 badatelů.Cenu 21. STOLETÍ převzal z rukou mediálního ředitele vydavatelství RF HOBBY, Mgr. Zdeňka Jůzka, třicetiletý RNDr. Michael Prouza, Ph.D. V pohodovém prostředí šťastnému vítězi blahopřál také šéfredaktor časopisu 21.

STOLETÍ Pavel Přeučil.Při této příležitosti předseda AV ČR, prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc., uvedl: „Máme s časopisem 21. STOLETÍ prospěšnou dohodu o spolupráci. Jsme rádi, že i letos jí můžeme využít a tuto zvláštní cenu předat.

Podpora našich mladých talentovaných vědců bude stále důležitější a my vítáme každého, kdo nám chce pomáhat.“

Minirozhovor:Astronomie mě lákala již od dětstvíMůžete pro 380 000 našich čtenářů přiblížit, čím se ve své vědecké činnosti zabýváte?Pracuji v centru částicové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR. Už několik let se zabývám detekcí kosmického záření extrémně vysokých energií.

Zapojil jsem se do projektu observatoře Pierra Augera v Chile, což je největší detektor kosmického záření na světě, kterému se podařilo dosáhnout několika velmi zajímavých úspěchů.

Dá se krátce vysvětlit náplň této vědecké činnosti?Kosmické záření je nejstarší součástí částicové fyziky. Když byla na konci 19. století objevena radioaktivita, badatelé si říkali:„Dobře, radioaktivní jsou určité horniny, ze kterých vylétávají nějaké podivné částice.

Jestliže se však vzdálíme od Země, tak záření bude určitě slabší – a tím dokážeme, že zdrojem jsou skutečně radioaktivní horniny. Jenže co se nestalo? Když lidé šplhali na vysoké věže a později létali balonem, zjistili, že ve vyšších výškách je ionizujícího záření ještě víc.

Tak se ukázalo, že některé tyto zvláštní částice s velkými energiemi přilétají i z vesmíru. Od počátku 20. se zkoumají a v tomto oboru zůstává stále mnoho záhad. V současné době je nejzáhadnější vůbec nejenergetičtější kosmické zařízení, kterým se zabýváme právě my na observatoři Pierra Augera.

Jeho energie jsou opravdu rekordní. Příroda urychluje částice stomilionkrát efektivněji, než dokážou vědci ve výzkumném středisku CERN v Ženevě. Je tedy zajímavé pátrat, kde ony částice jsou vlastně urychlovány, jak se dostávají na Zemi.

A to není zřejmé ani po výzkumu, který už trvá sto let.

Jaké máte další plány?V tomto velmi zajímavém experimentu bych rád vydržel po dobu jeho existence. V poslední době se podařilo najít jeden nový projekt – začali jsme spolupracovat s americkými kolegy, kteří připravují ke stavbě velký přehlídkový dalekohled.

Jak jste se vlastně dostal k astronomii?Ve 4. třídě základní školy jsem četl knížku Milana Baumana „Záhady pro zítřek“ s příběhy o tom, jak se vědcům podařily různé objevy. Rozhodl jsem se, že určitě chci být vědcem, ale otázka byla, jakým.

Brzy poté přišla knížka Josipa Kleczka. „Vesmír kolem nás“. Tak jsem se rozhodl, že chci být astronomem – a už mi to vydrželo. Ve čtrnácti jsem začal chodit na Štefánikovu hvězdárnu na pražském vrchu Petřín.

Udělal jsem si demonstrátorský kurz a nějakou dobu tam prováděl návštěvníky. Rád jsem měl letní brigády i na hvězdárně v Ondřejově. Na vysoké škole jsem se od třetího ročníku zaměřil na astronomii.

Co si myslíte o postavení mladých vědců u nás?Ačkoli se situace v posledních letech zlepšuje, stále není dobrá. Pokud by vědci neměli rádi svůj obor a většinou příjemné kolegy, tak asi u svých výzkumů nevydrží.

Máte takový zvláštní pocit, když na srazu spolužáků vidíte, že ti kdysi méně úspěšní a méně chytří vydělávají několikanásobně více než ti, kteří zůstali ve vědě… Myslím však, že je to na dobré cestě.

Kdyby křivka platového růstu byla strmější než nyní, tak to bude ještě příjemnější. Všichni vedoucí a nadřízení se snaží, aby se situace zlepšila. Avšak problém je v tom, že když se stále mluví o nutnosti podporovat vědu, tak často zůstává jen u slov.

Peníze nejsou sice všechno, nicméně v okamžiku, kdy člověk má rodinu a děti a potřebuje je nějakým způsobem zabezpečit, tak začnou hrát určitě větší roli.

Vy, nastávající otec, nyní díky 21. STOLETÍ dostáváte 100 000 Kč. Můžete prozradit, co s nimi uděláte? Myslím, že si za takovou slušnou finanční částku také zrekonstruujeme dvorek našeho domečku v Praze-Řeporyjích.

VizitkaRNDr. Michal Prouza, Ph.D.*V letech 1996–2001 vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK Praha. Od roku 2000 pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v sekci fyziky elementárních částic.

Je řešitelem mnoha grantů z oboru astronomie.

*Od roku 2003 je předsedou neziskové Společnosti Astropis, která vydává stejnojmenný časopis Astropis, oficiální periodikum České astronomické společnosti. Reprezentuje ČR v Scientific Technical Committee Evropské jižní observatoře.

*V roce 2009 získal jednomyslnou nominaci od Českého národního komitétu astronomického na člena Mezinárodní astronomické unie (IAU). Inicioval stavbu českého robotického dalekohledu FRAM a zodpovídá za jeho provoz.

Hojně publikuje v prestižních vědeckých časopisech, pobýval na mnoha prestižních zahraničních vědeckých pracovištích.

*Jeho koníčkem od dětství je archeologie, dlouhou dobu se zabýval horolezectvím, s kamarády chodíval do jeskyní. Nyní si odpočine při turistice pěšky i na kole či na vodě. Manželka Michaela je nyní na mateřské dovolené: Ke konci letošního srpna přibude k dcerce Aničce další potomek.

Radost z úspěchu svého mladšího klolegy měl i ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, doc. Jan Řídký, CSc. 21. STOLETÍ se svěřil: „Doktor Prouza patří mezi naše nejtalentovanější postdoktorandy. Před pár roky obhájil doktorskou práci.

Potom byl na Columbia University v New Yorku na postdoktorandském studiu. Považuji ho za velkou naději naší vědy.“

Dr. LINDA WICHTERLOVÁ:V mládí je naděje!Prémii propůjčil svoje jméno světoznámý vědec Otto Wichterle (1913–1998) – autor více než 150 patentů. Světově ho proslavil hlavně vynález silonu a měkkých kontaktních čoček.

S jejich výrobou mu v nesnadných podmínkách obětavě pomáhala jeho manželka, dr. Linda Wichterlová. Přes 60 let s ním prožívala úspěchy a zejména ústrky ze strany mocných. Při předávání cen, které mladí badatelé přebírali z rukou předsedy AV ČR, prof.

Jiřího Drahoše, jako čestný host blahopřála všem oceněným.21. STOLETÍ dr. Linda Wichterlová řekla: „Kdyby můj manžel Otto žil, jistě by se tady potěšil. Vždyť v mládí je síla i naděje, Já upřímně přeji všem, aby ve svém bádání úspěšně pokračovali, aby jim bádání přinášelo radost a uspokojení.

Je krásné, že zde ocenění – i od časopisu 21. STOLETÍ – dostávají mladí lidé. Protože co je na tom, jestliže se někdo dočká uznání, když už je nad hrobem?!“

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Objevy
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Stavitelé skvělí, kuchaři mizerní....

Souhra monolitů v jihoanglickém Stonehenge nepřestává fascinovat ani po...

Astronomové objevili nový druh...

Tým astronomů pozoroval pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře...

Výzkum českých vědců: Drobní pěvci...

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak...

Mohou extrémně horké hvězdy mít své...

Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil snímek exoplanety...

Nejlepší současné dokumenty...

Blíží se již 56. ročník mezinárodního festivalu...

Češi zrekonstruovali slavný záběr...

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako...

Nadějné výsledky nové studie: Ruská...

Je to sotva pár dní, co vyšly v odborném periodiku Lancet výsledky třetí a...

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz...

Zvoní rakovinovým metastázám...

Izraelští vědci ve spolupráci se svými americkými kolegy vyvinuli novou metodu,...

Neviditelní živočichové z...

Kam se hrabou scénáristi hollywoodských hororů. Co dokáže vymyslet...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ve starověkém městě Ur se trestalo podle biblického hesla oko za oko

Ve starověkém městě Ur se...

Právo urputně hájí starověký král Šulgi. „Mezopotámští králové brali svůj úkol...
Obr z Cardiffu: Vtípek, který oklamal Ameriku

Obr z Cardiffu: Vtípek, který...

„Zemi v dávných dobách obývali obři!“ hlásají novinové titulky...
Camp David: Místo, kde se píšou dějiny, obdivuje Churchill či Břežněv

Camp David: Místo, kde se píšou...

Dvojice mužů jedoucích na koních procválá kolem nevelké chatky. Zčistajasna se...
V Uherském Hradišti stála škola už v 9. století

V Uherském Hradišti stála škola...

Procesí lidí s knězem v čele stoupá na vyvýšeninu nad řekou Moravou. Svatý muž se zastaví a...
Stalo se Pohansko u Břeclavi šperkařským srdcem Velké Moravy?

Stalo se Pohansko u Břeclavi...

Muž si otře zpocené čelo. Už celý den se ve své šperkařské dílně věnuje výrobě...
Život je pes! Proč psy spojujeme se špatnými věcmi?

Život je pes! Proč psy spojujeme se...

Cítím se pod psa. Venku je počasí, že by psa nehnal. Prostě zima, jako v...
Obchodovali první Slované na našem území s Avary?

Obchodovali první Slované na našem...

Ve slovanském hradisku na místě dnešní obce Chotěbuz-Podobora to v 9. století...
Nouzové přistání: Jaké jsou šance na přežití?

Nouzové přistání: Jaké jsou šance...

Cesta letadlem je jedním z nejbezpečnějších způsobů dopravy....
Prezidentův sportovní koníček: Edvard Beneš nastupoval za Slavii inkognito

Prezidentův sportovní koníček:...

Slavie poráží Spartu 6:1. Píše se 1. listopadu 1901. Derby dvou pražských...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.