Domů     Historie
Fosilní primát je možná „chybějícím článkem“ v evoluci člověka
21.stoleti 26.5.2009

V paleontologii se často stane, že k významnému objevu nedojde přímo při vykopávkách v terénu, ale až o mnoho let později, kdy se muzejním specialistům podaří spojit dílky dávno rozpadlé skládačky dohromady. Totéž se nedávno povedlo norským vědcům – před očima se jim náhle objevil dávný zkamenělý primát.V paleontologii se často stane, že k významnému objevu nedojde přímo při vykopávkách v terénu, ale až o mnoho let později, kdy se muzejním specialistům podaří spojit dílky dávno rozpadlé skládačky dohromady. Totéž se nedávno povedlo norským vědcům - před očima se jim náhle objevil dávný zkamenělý primát.

Darwinius masillae, jak byl nález pojmenován, byl v Messel Pit nedaleko německého Darmstadtu nalezen již v roce 1983. Kostra byla však rozdělena na několik částí a tak musela počkat až do nedávné doby na tým vedený Jornem Hurumem z Přírodovědeckého muzea při univerzitě v Oslu. Teprve pod rukama norských vědců získaly jednotlivé díly svůj smysl a také evoluční význam. Vědci pochopili, že mají před očima mimořádně významný nález, který zásadním způsobem vylepšuje naše znalosti o evoluci skupiny, do níž patříme i my sami – primátů. Tato fosílie bude s největší pravděpodobností zobrazena v každé učebnici v budoucích sto letech, odhaduje význam svého objevu Dr. Hurum. Podle řady ukazatelů jde totiž o zbytky zvířete, které by mohlo stát  na rozhraní mezi primitivnějšími primáty, dříve nazývanými poloopice (např. lemuři, loriové nebo komby) a primáty vyššími, reprezentovanými jihoamerickými ploskonosými opicemi (malpy, kosmani), úzkonosými opicemi starého světa (makakové, paviáni) a lidoopy včetně nás, lidí. Ačkoliv toto zvíře pravděpodobně než dnešní opice stále připomínalo spíše lemura, řadu typických „lemuřích“ znaků už  na jeho kostře nenacházíme (např. typický výběžek na druhém prstu u nohy nebo zvláštní úpravu spodní čelisti). Pozůstatky Darwinia, které žilo před asi 47 milióny let, byly mimořádně dobře zachované, jedná se dokonce o nejzachovalejší fosilní pozůstatky primáta vůbec. Fosilizované zbytky patřily se o nedospělé samici, z níž se kromě takřka kompletní kostry našly i části jejích chlupů a dokonce i její poslední večeře – kousky ovoce a listů. Dávná opička získala už dokonce i svou přezdívku – Ida, podle dcerky Dr. Huruma, které se stejně jako dávné opičce nedávno klubaly první dospělé zoubky.

Související články
Doposud bylo za nejstarší víno v tekuté podobě považováno to objevené v římské hrobce při vykopávkách poblíž německého města Špýr. Nalezeno bylo v roce 1867 a datováno do roku 325. Nyní bylo ve španělské Andalusii objeveno tekuté víno staré 2000 let. V roce 2019 objevila španělská rodina při pracích na domě na svém pozemku ve […]
Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají archeologické důkazy klíčovou roli při posuzování dopadů nákazy na původní obyvatelstvo. Pravé neštovice existují nejméně tři tisíce let, první důkazy o jejich výskytu pocházejí z […]
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz