Domů     Historie
Fosilní primát je možná „chybějícím článkem“ v evoluci člověka
21.stoleti 26.5.2009

V paleontologii se často stane, že k významnému objevu nedojde přímo při vykopávkách v terénu, ale až o mnoho let později, kdy se muzejním specialistům podaří spojit dílky dávno rozpadlé skládačky dohromady. Totéž se nedávno povedlo norským vědcům – před očima se jim náhle objevil dávný zkamenělý primát.V paleontologii se často stane, že k významnému objevu nedojde přímo při vykopávkách v terénu, ale až o mnoho let později, kdy se muzejním specialistům podaří spojit dílky dávno rozpadlé skládačky dohromady. Totéž se nedávno povedlo norským vědcům - před očima se jim náhle objevil dávný zkamenělý primát.

Darwinius masillae, jak byl nález pojmenován, byl v Messel Pit nedaleko německého Darmstadtu nalezen již v roce 1983. Kostra byla však rozdělena na několik částí a tak musela počkat až do nedávné doby na tým vedený Jornem Hurumem z Přírodovědeckého muzea při univerzitě v Oslu. Teprve pod rukama norských vědců získaly jednotlivé díly svůj smysl a také evoluční význam. Vědci pochopili, že mají před očima mimořádně významný nález, který zásadním způsobem vylepšuje naše znalosti o evoluci skupiny, do níž patříme i my sami – primátů. Tato fosílie bude s největší pravděpodobností zobrazena v každé učebnici v budoucích sto letech, odhaduje význam svého objevu Dr. Hurum. Podle řady ukazatelů jde totiž o zbytky zvířete, které by mohlo stát  na rozhraní mezi primitivnějšími primáty, dříve nazývanými poloopice (např. lemuři, loriové nebo komby) a primáty vyššími, reprezentovanými jihoamerickými ploskonosými opicemi (malpy, kosmani), úzkonosými opicemi starého světa (makakové, paviáni) a lidoopy včetně nás, lidí. Ačkoliv toto zvíře pravděpodobně než dnešní opice stále připomínalo spíše lemura, řadu typických „lemuřích“ znaků už  na jeho kostře nenacházíme (např. typický výběžek na druhém prstu u nohy nebo zvláštní úpravu spodní čelisti). Pozůstatky Darwinia, které žilo před asi 47 milióny let, byly mimořádně dobře zachované, jedná se dokonce o nejzachovalejší fosilní pozůstatky primáta vůbec. Fosilizované zbytky patřily se o nedospělé samici, z níž se kromě takřka kompletní kostry našly i části jejích chlupů a dokonce i její poslední večeře – kousky ovoce a listů. Dávná opička získala už dokonce i svou přezdívku – Ida, podle dcerky Dr. Huruma, které se stejně jako dávné opičce nedávno klubaly první dospělé zoubky.

Související články
Historie 16.7.2025
Československo jako samostatný stát bylo v té době velmi mladé. Sotva sedm let uplynulo od jeho vzniku v roce 1918. Ovšem česká identita má mnohem hlubší kořeny. Mnoho z těchto kořenů se skrývá pod Pražským hradem. A tak tehdy před 100 lety začal systematický archeologický výzkum, který trvá do současnosti. Pražský hrad. Tahle dvě vcelku obyčejná slova v sobě […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Historie 14.7.2025
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě jako monumentální schránka uchovala tisíce let historie, budou jezdit proudy aut. Že je Pražský okruh pro tuzemské hlavní město klíčovou silniční tepnou, je neoddiskutovatelné. […]
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná královská hrobka. Caracol byl jedním z největších a nejdůležitějších měst mayského světa s odhadovanou populací přesahující 100 000 obyvatel v době svého největšího rozmachu. […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz