Domů     Historie
Fosilní primát je možná „chybějícím článkem“ v evoluci člověka
21.stoleti
od 21.stoleti 26.5.2009

V paleontologii se často stane, že k významnému objevu nedojde přímo při vykopávkách v terénu, ale až o mnoho let později, kdy se muzejním specialistům podaří spojit dílky dávno rozpadlé skládačky dohromady. Totéž se nedávno povedlo norským vědcům – před očima se jim náhle objevil dávný zkamenělý primát.V paleontologii se často stane, že k významnému objevu nedojde přímo při vykopávkách v terénu, ale až o mnoho let později, kdy se muzejním specialistům podaří spojit dílky dávno rozpadlé skládačky dohromady. Totéž se nedávno povedlo norským vědcům - před očima se jim náhle objevil dávný zkamenělý primát.

Darwinius masillae, jak byl nález pojmenován, byl v Messel Pit nedaleko německého Darmstadtu nalezen již v roce 1983. Kostra byla však rozdělena na několik částí a tak musela počkat až do nedávné doby na tým vedený Jornem Hurumem z Přírodovědeckého muzea při univerzitě v Oslu. Teprve pod rukama norských vědců získaly jednotlivé díly svůj smysl a také evoluční význam. Vědci pochopili, že mají před očima mimořádně významný nález, který zásadním způsobem vylepšuje naše znalosti o evoluci skupiny, do níž patříme i my sami – primátů. Tato fosílie bude s největší pravděpodobností zobrazena v každé učebnici v budoucích sto letech, odhaduje význam svého objevu Dr. Hurum. Podle řady ukazatelů jde totiž o zbytky zvířete, které by mohlo stát  na rozhraní mezi primitivnějšími primáty, dříve nazývanými poloopice (např. lemuři, loriové nebo komby) a primáty vyššími, reprezentovanými jihoamerickými ploskonosými opicemi (malpy, kosmani), úzkonosými opicemi starého světa (makakové, paviáni) a lidoopy včetně nás, lidí. Ačkoliv toto zvíře pravděpodobně než dnešní opice stále připomínalo spíše lemura, řadu typických „lemuřích“ znaků už  na jeho kostře nenacházíme (např. typický výběžek na druhém prstu u nohy nebo zvláštní úpravu spodní čelisti). Pozůstatky Darwinia, které žilo před asi 47 milióny let, byly mimořádně dobře zachované, jedná se dokonce o nejzachovalejší fosilní pozůstatky primáta vůbec. Fosilizované zbytky patřily se o nedospělé samici, z níž se kromě takřka kompletní kostry našly i části jejích chlupů a dokonce i její poslední večeře – kousky ovoce a listů. Dávná opička získala už dokonce i svou přezdívku – Ida, podle dcerky Dr. Huruma, které se stejně jako dávné opičce nedávno klubaly první dospělé zoubky.

reklama
Související články
Na první pohled vzbuzuje tento prehistorický masožravý tvor úžas, ale zároveň i hrůzu. Jeden z největších a nejnebezpečnějších suchozemských dinosaurů, jaký kdy žil na naší planetě, Tyrannosaurus rex, si podle nejnovějšího amerického výzkumu pravděpodobně zahříval své mohutné tělo pomocí dutin v horní části lebky. Veškeré domněnky, které panovaly o anatomickém uspořádání lebky Tyrannosaura rexe, byly […]
Při návštěvě prakticky jakékoliv kostnice na člověka dýchne závan minulosti. Zdá se skutečně téměř neuvěřitelné, že lidské kosti mohly v dřívější době sloužit k výzdobě takovýchto místností. Jako dekorace sloužily i jinde, například v kostelech a kaplích. Dnes jsou kostnice především turisticky zajímavými destinacemi, kde se v návštěvnících probouzí úzkost a na tvářích se projevuje […]
Ani otroci, ba ani mimozemšťané. Za to, že do Egypta každoročně proudí miliony turistů, aby zhlédli velkolepé pyramidy, vděčí zdejší ministerstvo turismu především sezonním dělníkům, kteří se obvykle rekrutovali z řad zemědělců. A byť nad jejich hlavami nehvízdaly biče, jejich každodenní život nebyl jednoduchý. I když v Nilu už uplynulo hodně vody od doby, kdy […]
Unikátní vhled do života příslušníků reformní křesťanské společnosti hlásící se k novokřtěnectví, známých též pod označením habáni, přináší antropologicko-archeologický výzkum hřbitova v Přibicích na Brněnsku. Tým antropologů z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU tam pracuje už pátou sezonu. Výsledky jejich práce ukazují, jak se s migrací vypořádávali naši předkové a k jakým vzájemným interakcím přistěhovalých […]
Pigmenty jsou práškové barvy, jež jsou prakticky nerozpustitelné nejen ve vodě, ale i v mnoha organických rozpouštědlech. Používají se k malbě v nejrůznějších pojivech a technikách. Využití prvních pigmentů se datuje do doby kamenné. Nejstaršími zdroji pigmentu byly přírodní materiály, které byly snadno dostupné jako např. zbarvené hlíny, rákosí, okry (barevné jíly) nebo uhlíky. Podle odborníků […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz