Mizení včelstev nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.

Opylování rostlin může na první pohled vypadat jako detail, zajímavý leda pro několik přírodovědců. Stačí však jen chvilka zamyšlení, abychom si uvědomili, jak obrovský význam mají opylovači nejen pro lidské zemědělství, ale i pro celé ekosystémy, které jsou na dobrém rozmnožování rostlin závislé. Centrální úlohu mezi opylovači plní už po tisíciletí právě včely – na opylení všech květů se podílejí celými 90 procenty!  Jakýkoliv úbytek včelí populace se proto musí zákonitě projevit nejen na velikosti sklizní nejrůznějších hospodářských plodin, ale i v „divoké“ přírodě. Smutnou zprávou je, že výrazným trendem, patrným v několika posledních letech zejména v USA a Evropě, je poměrně dramatický úbytek počtu  celých včelstev.  Odborníci nazývají tento problém „syndromem vymírajících včelstev“ (Colony Collapse Disorder) a debaty o jeho příčinách nejsou ještě zdaleka uzavřeny. Včely mají totiž řadu přirozených nepřátel – parazitů (viry, plísně, roztoči), ale spekuluje se o různých vlivech způsobených člověkem (např. změny klimatu, pesticidy a herbicidy, elektromagnetická radiace z mobilních telefonů). Rozplést gordický uzel příčin není sice jednoduché, ale zato velmi důležité a každý dílčí pokrok může mít pro budoucnost obrovský význam. Svou troškou do mlýna nedávno přispěli i španělští vědci. Při rozboru několika zdecimovaných úlů neobjevili žádnou jinou příčinu jejich smrti, než je parazitická houba hmyzomorka druhu Nosema ceranae, která napadá jejich trávicí systém.  Zbytek včel, který v úlech přežil, se proto pokusili léčit antibiotikem flumagillinem a brzy došli k velmi uspokojivému výsledku – všechny infikované kolonie se brzy zotavily. „Teď, když známe jeden typ parazita, který by mohl být za vymírání včel zodpovědný, můžeme hledat známky infekce a pokusit se infikované kolonie zachránit dříve, než se nákaza ještě více rozšíří,“ vysvětluje význam práce svého týmu jeho vedoucí Dr. Mariano Higes z Laboratoře patologie včelstev ve španělském Marchamalu.