Domů     Příroda
Ledovec Rhonegletscher mizí
21.stoleti 19.2.2009

Dopady globálního oteplování jsou nejvíce viditelné na evropských ledovcích. Jedním z nejvíce postižených ledovců je Rhonegletscher, neboli Rýnský ledovec ve švýcarských Alpách v kantonu Wallis. Ještě do roku 1950 zaznamenávali vědci na tomto ledovci pravidelné zimní přírůstky. V sedmdesátých a osmdesátých letech však začal ledovec tát a dnes jsou stráně nad městečkem Gletsch úplně holé.Dopady globálního oteplování jsou nejvíce viditelné na evropských ledovcích. Jedním z nejvíce postižených ledovců je Rhonegletscher, neboli Rýnský ledovec ve švýcarských Alpách v kantonu Wallis. Ještě do roku 1950 zaznamenávali vědci na tomto ledovci pravidelné zimní přírůstky. V sedmdesátých a osmdesátých letech však začal ledovec tát a dnes jsou stráně nad městečkem Gletsch úplně holé.V loňském roce uskutečnili studenti z univerzity v německém Mainzu na zbývající části ledovce, v jeho vrcholové partii, experiment, který by měl zabránit dalšímu tání. Podél jeho hrany, ze strany, odkud převládají větry, vztyčili 15 metrů dlouhou a tři metry vysokou zástěnu proti větru. Teorie se potvrdila. Teploty za stěnou se v noci snížily až o tři stupně, což by prý teoreticky mohlo zastavit další tání ledovce. Univerzita má nyní v plánu postupně ohradit zástěnou proti větru celý ledovec.
Ten se nachází už jen na vrcholku hory a pod ním, v horském údolí, vzniká z tajícího ledu nové ledovcové jezero. Ostře sledovaný Rhonegletscher hlídají vědci i zevnitř. V ledovcových tunelech jsou umístěny celé sestavy vědeckých aparatur, které sledují změny teploty i pohyb ledovce. V nitru ledovce se nachází i slavná ledová jeskyně, která je během léta přístupná i pro turisty.
Ledovec se nachází přímo na trase vysokohorské silnice Furkapass, ve výšce téměř 2000 metrů n/m.

Související články
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz