Česká věda se má čile k světu. V nedávné době to potvrdila i publikace týmu českých rostlinných fyziologů, která byla publikována v prestižním vědeckém časopise Proceedings of National Academy of Sciences of the USA (zkráceně PNAS). Čeští vědci v ní popisují jednu z komponent komplikovaného mechanismu růstu rostlinných pletiv. 
Vědci z Masarykovy univerzity, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky (ÚEB AV ČR) a Biofyzikálního ústavu AV ČR se rozhodli společnými silami zkoumat jednu ze zajímavých otázek, kterou klade biologům zvláštností vlastnost rostlin. Na rozdíl od valné většiny živočichů mají totiž rostliny zcela mimořádnou schopnost regenerace. Posekaná či spasená tráva brzy znovu obrazí a uříznuté větvičky zapustí kořeny. Vědci již dlouhou dobu vědí, že vývoj jednotlivých rostlinných orgánů řídí především dva rostlinné hormony: auxin a skupina několika látek s podobnými účinky známá jako cytokininy. Tyto dvě látky působí proti sobě a k jejich správné funkci musí rostlina docílit přesného vyladění poměru mezi nimi. Když například v buňkách převažuje auxin, vznikají kořeny. V opačném případě, tedy když dominují cytokininy, vznikají nadzemní části rostlin. Tým českých vědců přispěl k projasnění jejich vzájemného působení. Ukázalo se, že mechanismy působení obou látek jsou odlišné. Za tvorbu nových orgánů je zodpovědný pouze auxin, cytokininy ale mění jeho proudění skrze tělo rostliny. Právě díky tomuto „usměrňování“ pak vznikají v těle rostlin ostrůvky s různou koncentrací auxinu a výsledkem růstu je pak odlišný orgán. Tento objev je nejen cenným příspěvkem k našemu poznání vnitřního světa rostlin, ale může vést k cenným praktickým aplikacím. Mohl by například vést k cílenému šlechtění okrasných rostlin a zemědělských plodin, které budou lépe zakořeňovat nebo rychleji regenerovat po poškození nepříznivými vlivy, jako je mráz či sucho,“ komentuje význam objevu jedna ze spoluautorek studie docentka Zažímalová z Ústavu experimentální botaniky.
