Kosmická loď má vybavené moderní sanitky

Poznat, jaké to je být astronautem a pracovat na Mezinárodní vesmírné stanici, to je klukovský sen mnoha z nás. Pravdou však je, že půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, obíhající ve výšce 360 km nad zemí, představuje pro lidský organismus značnou zátěž, což má své neblahé následky na zdraví astronautů. 21. STOLETÍ se podívalo zblízka na zdravotní rizika, číhající na astronauty při dlouhodobých kosmických letech.Poznat, jaké to je být astronautem a pracovat na Mezinárodní vesmírné stanici, to je klukovský sen mnoha z nás. Pravdou však je, že půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, obíhající ve výšce 360 km nad zemí, představuje pro lidský organismus značnou zátěž, což má své neblahé následky na zdraví astronautů. 21. STOLETÍ se podívalo zblízka na zdravotní rizika, číhající na astronauty při dlouhodobých kosmických letech.

Díky výzkumům na ruské vesmírné stanici a na základě studie NASA, zvané „Dlouhodobá studie zdraví astronautů“, ale také třeba na základě studií zdraví lidí izolovaných v Antarktidě nebo v atomových ponorkách, vědci spočítali pravděpodobnost závažných medicínských problémů tříčlenné posádky na jeden problém za pět a půl roku. Pro kompletní sestavu sedmi členů posádky je riziko zdravotního problému u některého z členů posádky vypočten dokonce na hodnotu jeden za dva a půl roku.
Bez prevence by to nešlo
Aby se možnost výskytu zdravotních problémů během vesmírného letu co nejvíce minimalizovala, jsou astronauti podrobováni celé řadě lékařských testů. Podstupují komplexní vyšetření srdečně-cévního a plicního systému, tedy schopnosti organismu zajistit řádné zásobení krví do všech částí těla, a to jak v podmínkách gravitačního přetížení, tak i v podmínkách beztíže. Dále podstupují ušní nosní a krční vyšetření (tzv. ORL) se zvláštním důrazem na rovnovážný systém ve vnitřním uchu. Tyto dvě skupiny testů jsou důležité z důvodu zjištění míry schopnosti organismu přizpůsobit se pobytu v beztížném stavu. Před odletem je astronautům vyšetřen zrak, sluch a takzvané neurokognitivní čili poznávací funkce. Bylo například zjištěno, že během beztíže dochází k určitým změnám zrakového vnímání. Někteří astronauti udávají, že jim připadalo, jako by se hranatým předmětům, vznášejícím se v prostoru, zakulacovaly hrany.

Pozor na zuby!
Důležité je také vyšetřit míru odolnosti organismu proti hypoxii, neboli nedostatku kyslíku.  Toto vyšetření probíhá ve speciální barokomoře. Budoucí astronaut má za úkol vyplnit speciální dotazník. Zatím co pracuje, je z barokomory pomalu vypouštěn kyslík. Měří se úměra mezi koncentrací kyslíku v komoře a výskytem chyb, které astronaut v testu udělá. Nezbytná je pro posádku i zubní prohlídka. Představte si, že by vás ve vesmíru rozbolely zuby. Přesto, že je na palubě ISS k dispozici základní stomatologické vybavení, je lepší bolestem zubů ve vesmíru předejít. Nejčastější příčinou bolestí zubů ve vesmíru jsou drobné dutinky pod plombami. V umělé atmosféře stanice dochází k tomu, že se vzduch v těchto dutinkách rozpíná a to pak vede k bolestivosti a citlivosti zubů. Astronauti také procházejí sérií testů pohybového aparátu. Je známým faktem, že ve stavu beztíže dochází k ochabování svalového aparátu a řídnutí kostí. Zatímco svalovou hmotu lze udržovat pravidelným cvičením, u kostí to tak není, proto je stavu kostry astronautů věnována značná pozornost.

Nejdříve pod vodu, pak do Vesmíru
Astronauti se musí podrobit i důkladnému psychologickému testování, zaměřenému zejména na zjišťování osobnostních charakteristik, schopnosti vzájemné spolupráce a zvládání stresových situací. (Z důvodu incidentu, který způsobila astronautka Lisa Nowak, která z důvodu neopětované lásky ke kolegovi Billu Offeleinovi napadla po návratu údajnou sokyni, astronautku Coleen Shipmann, je metodika psychologických testů NASA ještě dále zpřísňována). Během výcviku v rámci projektu NEEMO (NASA Extreme Environment Mission Operations) jsou posádky připravovány na dlouhodobý pobyt v nebezpečném prostředí oběžné dráhy. Asi 15 km od pláží známého floridského letoviska Key Laro se nachází podmořská laboratoř zvaná Aquarius. Tady pak astronauti plní celou řadu úkolů. Vydávají se odsud na oceánské dno, kde sestavují kovovou konstrukci, podobně jako když v kosmu montují části vesmírné stanice. Také se odtud vysílají telemosty a experimentují tu s novými technologiemi, zrovna tak jako to budou následně dělat na oběžné dráze. Tento výcvik je dobrou simulací života ve stísněném prostoru Mezinárodní vesmírné stanice, obíhající v nebezpečném prostředí oběžné dráhy. Podobně jako na Aquariu je prováděn výzkum dynamiky izolovaných skupin lidí také v jiných laboratořích. Evropská kosmická agentura provádí podobné výzkumy v Antarktidě, a to na polární základně Concordia. Rozsáhlé studie této problematiky také provádějí Rusové (projekt SFINCSS). Slavný byl i projekt „Štola 88“,který v bývalém Československu uskutečnil Fyziologický ústav Akademie věd pod vedením dr. Jaroslava Sýkory. Češi se podílejí také na nejnovějším experimentu, který se zabývá společným dlouhodobým pobytem malých skupin, zvaném „Mars 500“. Týden před odletem do vesmíru čeká posádku karanténa. Z důvodu ochrany proti infekčním chorobám smí k posádce jen několik klíčových osob. Během onoho týdne je také provedena série testů, jejichž cílem je zjistit případné bacilonosičství.
Stále pod dozorem…
Během vesmírného letu je zdravotní stav posádky periodicky vyhodnocován při tzv.  Crew Medical Operations. V pravidelných intervalech je posádka podrobována testům výkonnosti srdce a plic. Astronautům je také pravidelně vyšetřovaná krev i moč. Podporu posádce poskytují letoví lékaři přítomní v řídicím středisku. V rámci preventivních opatření proti účinkům beztížného stavu musí astronauti pravidelně cvičit. Tento fyzický trénink je zaměřený na posilování různých svalových skupin, kardiovaskulárního systému a má také kladný vliv na střevní pohyblivost (motilitu). Ke cvičení má posádka k dispozici veloergometr a běhací pás, vybavené snímačem tepové frekvence, s možností pořízení zátěžového EKG. Data, pořízená při cvičení, jsou odesílána do lékařského počítače (MEC) a také k analýze letovému lékaři do řídicího střediska. Hrozbu pro zdraví a životy astronautů zdaleka nepředstavuje jen stav beztíže.

Nebezpečná radiace
Posádku vesmírné stanice ohrožuje také kosmická radiace, jejíž míra je závislá na výšce a sklonu oběžné dráhy a na sluneční aktivitě. Největší riziko pro posádku představuje zejména expozice galaktickým kosmickým paprskům (GCR), geomagneticky uvězněné radiaci a částicím solární energie a slunečního větru. Uvnitř i vně stanice je celá řada čidel, měřících úroveň radiace, a každý člen posádky má osobní dozimetr. Na stanici jsou také zvlášť odstíněná místa, která slouží jako útočiště pro posádku v případě velkých slunečních erupcí. Dalším potenciálním rizikem jsou toxické látky, kterých je ISS plná. Proto je prostředí stanice testováno na přítomnost těkavých látek, zplodin hoření a kysličníku uhličitého. Astronauti disponují také miniaturní laboratoří pro detekci nebezpečných bakterií (Microbiology Sampling Kid). Díky tomu jsou schopni odhalit patogenní organismy ve vzduchu, vodě i na různých površích.

Každý astronaut záchranářem
Je samozřejmostí, že z důvodu vesmírného lékařského výzkumu jsou mezi astronauty letoví lékaři a biomedicínští inženýři. Ale i ostatní astronauti-nelékaři musí projít základním zdravotnickým výcvikem. Ten je zaměřený na zvládnutí terapeutické a diagnostické techniky. Astronauti se učí provádět lékařská vyšetření a některé lékařské zákroky. Výcvik posádky Mezinárodní vesmírné stanice je na úrovni paramedika (zdravotnického záchranáře). Někteří členové posádky bývají navíc vycvičení v monitorování a řízení životních podmínek. Dohlížejí na správný tlak vzduchu, teplotu uvnitř stanice, vlhkost a celou řadu dalších parametrů. Zdravotnický výcvik je dvojjazyčný (v angličtině a ruštině). Tím však zdravotnická průprava astronautů zdaleka nekončí. Posádky ISS jsou opakovaně proškolovány i během vesmírného letu a to prostřednictvím výukového softwaru, který mají nainstalován v počítači na stanici.
Kosmická  polní ošetřovna
Zdravotnické vybavení na mezinárodní vesmírné stanici v podstatě odpovídá výbavě moderního sanitního vozu záchranné služby. Pro uložení a znehybnění zraněného či nemocného astronauta v beztížném stavu má posádka k dispozici speciální nosítka, zvaná CMRS (Crew Medical Restraint System). Pro případ srdeční zástavy mají na ISS k dispozici defibrilátor i zařízení pro řízenou plicní ventilaci (RSP-Respiratory Support Pack). Samozřejmostí je i vyspělá sada vybavení pro provádění odborných lékařských zákroků, zvaná ALSP (Advanced Life Support pack). Díky ALSP je možné nejen poskytnout ošetření například zraněného astronauta, a to na špičkové úrovni, ale také provádět další udržovací léčbu pacienta, a to do té doby, než jej bude možné dopravit na zem. Samotný transport „pacienta“ na Zemi by měl být uskutečněn buď raketoplánem (má-li posádka to štěstí, že je zrovna připojen), nebo záchrannou lodí Sojuz, který je k dispozici permanentně. Pokud je situace tak vážná, že je nutné použít záchrannou loď Sojuz, může se posádce podařit předat pacienta záchranářům na Zemi nejdříve za pět a půl hodiny. Daleko reálnější je však čas kolem devíti až dvaadvaceti hodin. (CCPK) Crew Contamination Protection Kit je sada, obsahující zejména plynovou masku, určenou k ochraně posádky proti toxickým a biologicky nebezpečným látkám.(MEC) Medical Equipment Computer je počítač ve kterém jsou uloženy záznamy ze zdravotnické techniky, dále je tam software na fyziologický monitoring, medicínské nahrávky, software medicínských informací a vybavení pro počítačový medicínský trénink.

Co se děje po přistání?
Ani po návratu z vesmíru péče o zdravotní stav astronautů nekončí. Po přistání raketoplánu je posádka ihned vyšetřena ve speciálním voze, přistaveném na přistávací plochu. Sojuz sice nepřistane nikde na letišti, ale v Kazašské stepi, ale ihned, když  jej pátrací helikoptéry lokalizují, jsou kosmonauti vyneseni z kabiny a v provizorním stanu se podrobí prvním vyšetřením. Následuje několikadenní maraton podrobnějších lékařských a laboratorních testů. Na základě jejich výsledků je pak u jednotlivých členů posádky stanoven plán léčebné a rehabilitační péče.

Smutný vak na palubě
Lety do vesmíru jsou i přes veškeré zajištění velice riskantní. V případě nouzového přerušení letu či přistání jsou na zemi připraveny týmy záchranářů. I přes to však už nejednou došlo k úmrtí. Toho jsou si posádky vesmírných lodí vědomy. Na palubě vesmírné stanice je pro případ smrti člena posádky vak, do kterého je mrtvé tělo možno uložit. Doufejme, že nebude nikdy použit.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nejšílenější plány na využití dronů v budoucnosti

Nejšílenější plány na využití...

Dnešní drony už teď vypadají jako ze scifi filmu a co teprve, když si jejich...
Nové trendy v materiálech povlečení

Nové trendy v materiálech povlečení

Během posledního století prošel nás životní styl výraznou změnou a bohužel i...
Šest oblastí, které v budoucnu ovlivní technologie blockchainu

Šest oblastí, které v budoucnu...

Blockchain je v poslední době velice diskutované téma, které se nevídanou...
Ponorka – fascinující stroj i smrtící past druhé světové války

Ponorka – fascinující stroj i...

Je podzim 1942, válčí se už třetí rok a německá armáda ve francouzské...
Chcete se dozvědět více o vzniku map? Navštivte Dny geografie

Chcete se dozvědět více o vzniku...

Bez map bychom jen těžko mohli cestovat, věděli bychom, kde se jaké...
Atlas prachových částic je prvním svého druhu

Atlas prachových částic je prvním...

Za vznikem elektronického atlasu prachových částic stojí vědci z Ústavu...
5 tipů jak se zaručeně seznámit na Tinderu

5 tipů jak se zaručeně seznámit...

Najděte si sexy zaměstnání. Jestli jste nad tím ještě nikdy neuvažovali, tak...
Lze se připravit blackout?  A jak?

Lze se připravit blackout? A jak?

Každý už asi slyšel o možné hrozbě tzv. „blackoutu“. V dnešní době zcela reálného...
Babylon, na který se ve 20. letech změnil Berlín

Babylon, na který se ve 20. letech...

Zlatá 20. léta minulého století byli turbulentním obdobím v historii Německa...
Bolí vás kosti a klouby? Seznamte se s nejčastějšími příčinami

Bolí vás kosti a klouby? Seznamte se s...

Artritida, artróza, osteoporóza, osteoartróza, … to je jen zlomek nemocí, které...

Nenechte si ujít další zajímavé články

DS 7 Crossback: V čem je unikátní?

DS 7 Crossback: V čem je unikátní?

Budoucnost se zdá být božská. Novým ambsadorem celé...
Krimi z Anglie: Lidská hyena bere střechy nad hlavou

Krimi z Anglie: Lidská hyena bere...

Píše se květen roku 2017 a soudní síň Nejvyššího soudu v Glasgow...
Dohodil Václavovi II. správce země jeho tchán?

Dohodil Václavovi II. správce...

Arnold z Bamberku ví, jaké jsou poměry na českém královském dvoře. Nic si nedělá...
První pramyš žila před 20 miliony lety

První pramyš žila před 20...

Českým vědcům z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se ve spolupráci...
Duchové v mobilní aplikaci? V Kolumbii je neberou na lehkou váhu

Duchové v mobilní aplikaci? V...

Kde všude se mohou ukrývat duchové? Podle některých lidí se neposedné...
Dívka jménem Genie: Otec ji věznil v drátěné kleci

Dívka jménem Genie: Otec ji věznil...

Když bylo Genie (*1957) 20 měsíců, otec Clark Wiley ji zavřel v...
Vražedné karaoke: Zpívání a mučení v jednom!

Vražedné karaoke: Zpívání a...

Stačí vydržet pár minut nepřetržitě zpívat a 10 000 dolarů máte doslova v kapse....
Naletěli čeští osadníci z Banátu mazanému obchodníkovi?

Naletěli čeští osadníci z Banátu...

„Hloupě jsme naletěli. Měli jsme zůstat doma,“ vyčítá unavená žena...
Záhadná ʻOumuamua? Pravděpodobně jen malá a lesklá kometa

Záhadná ʻOumuamua? Pravděpodobně...

Kolem objektu s havajským jménem 1I/ʻOumuamua se vyrojilo tolik hypotéz, až z toho...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.