Co mají společného mamuti a diamanty? Tyto dvě nesouvisející věci spojil dohromady nedávný objev. Američtí geologové totiž ve vrstvě staré asi 12 900 let objevili rozsáhlou anomálii, tvořenou obrovským počtem droboulinkých diamantů. Usuzují, že anomálie může být zbytkem po nárazu asteroidů, které mohly přivodit konec doby velkých zvířat.Drobounké diamanty o velikosti několika málo nanometrů vznikají za obrovských teplot a tlaků. Právě takové pekelné podmínky se vyskytnou, když do Země narazí cizí vesmírné těleso letící obrovskou rychlostí. Takové těleso však neroztaví jen horninu, na kterou dopadne, ale jeho dopad má většinou mnohem dalekosáhlejší důsledky – ve větším množství dokáží dokonce slušně zamávat i s podnebím. Stopy po takové srážce našli vědci roztroušené po mnoha místech Severní Ameriky od Arizony až po kanadskou Albertu. Nechme ale mluvit jednoho ze spoluautorů rozsáhlé studie, na níž se podílelo 26 vědců z USA a Kanady Douglase Kennetta: Nanodiamanty, ktere jsme našli na všech šesti lokalitách, existují pouze v sedimentech na dranici „mladšího dryasu“. Tyto objevy poskytují pádné důkazy pro to, že před 12 900 lety mohlo dojít ke kosmickému střetu s nedozírnými  důsledky pro rostliny, živočichy i lidi po celé Severní Americe. A co že je ten „mladší dryas“, o kterém se Kennet zmiňuje? Bylo to asi 1 200 let trvající období, během něhož došlo k výraznému ochlazení Země, což měla za následek definitivní vymizení velkých forem čtvrtohorních savců jako byli mamuti či srstnatí nosorožci. Období hypotetické srážky s meteoritem do něj přesně zapadá. Autor: Michal Andrle