Když ucítíte neznámý zápach, může to být předzvěst nepříjemného či libého zážitku. Proč? V čichové části mozku (rhinencephalon) je i centrum emocí. Chystají-li se vás propustit z práce, případně zvýšit vám plat, ucítíte štiplavý zápach nebo závan z ráje.
Koncový mozek (telencephalon) zabírá největší část obsahu lidské lebky. Kromě sídla čichu a emocí zpracovává i další vnější podněty – chuťové, zrakové a sluchové. Dáte-li například někomu políček, v mozku stonásobnou rychlostí blesku proběhne složitá operace, která má stejně rozsáhlý soubor znaků jako celoživotní dílo spisovatele Honoré de Balzaca. Navíc se všechny informace, vedoucí ke zmíněnému fyzickému úkonu, „přecedí“ přes koncový mozek, kde se provádí myšlenkové činnosti a řídí úmyslné pohyby. 21. STOLETÍ nabízí svým čtenářům výlet do záhadných koutů nejdůmyslnějšího orgánu, který se v přírodě nalézá – do lidského mozku.
Stojím, tedy jsem
Na chodníku leží muž. Je prochladlý a při vědomí. Nemůže mluvit. Střídá se u něj strach a agrese. Když se ho kolemjdoucí snaží postavit, opět se hroutí k zemi. „Udržení rovnováhy je činnost, o níž člověk neví. Její zajišťování obstarává mozeček (cerebellum), který je uložen v zadní části mozku. Zajišťuje rovnováhu, vzpřímený postoj, souhru a řízení přesnosti pohybů, o nichž ani nevíme,“ vysvětluje Američan Albert Tille z neurologického ústavu v Los Angeles.
Zakuklený zuřivec
Střídání nevysvětlitelných obav a zuřivosti je řízeno mezimozkem (diencephalonem), respektive jeho částí – thalamem. Je považován za centrum pocitu hladu, agrese a strachu. A co snížená tělesná teplota ležícího muže? Lidský mozek obsahuje chytrý „počítač“ – hypofýzu, která řídí důležité úkony a stav lidského těla. Mimo jiné hlídá výši tělesné teploty. Je-li příliš nízká, spustí celou řadu obranných mechanismů, od stažení pórů na kůži až k třesavce, která má zrychlenými rytmickými pohyby většiny svalů získat pro tělo potřebné teplo.
21. STOLETÍ se zajímá o podrobnosti:
Co je to mozková mrtvice? Pokud je přerušeno cévní zásobení mozku, ten nemůže pracovat. Ve vyspělém světě jde o nejčastější ohrožení života. Mezi příčiny mrtvice patří ucpání tepen v mozku krevními sraženinami a následné krvácení do lebeční dutiny. Příznaky se objeví okamžitě. Mohou mít formu ochrnutí, ztráty řeči a poruch jiných činností řízených mozkem.
Spí, či bdí?
Na lehátku u bazénu leží mladá žena. Pravidelně oddychuje. Má zavřené oči. Pod víčky se jí rychle pohybují čidla zraku. „Nervové buňky v mozku nikdy neodpočívají. Jsou jako antický běžec. V období spánku, jež je zhruba osmihodinové, provádějí zcela odlišnou činnost než při bdění. I tato činnost má své vlastní odlišnosti,“ tvrdí Holanďan Tom Higsen, který se specializuje na léčení poruch spánku. Člověk může spát i v době a situaci, kdy to není zcela obvyklé. Třeba na lehátku na plovárně. Spánkové cykly mohou být rozděleny na fázi rychlých očních pohybů (REM – rapid eye movement). Při ní se objevují sny. Další druhy spánku již jsou bezesné (NREM non-rapid eye movement). Mladá žena na lehátku má s největší pravděpodobností velmi živý sen.
Co když to jen „hraje“?
Pokud uvedená žena nespí, je ve stavu bdělosti. Zůstat vzhůru a nespat jsme schopni díky činnosti speciální sítě nervových vláken vedoucí uvnitř mozkového kmene, který v týlu
ústí z těla mozku. Obsahuje budicí systém, jenž má za úkol udržování celého mozku v bdělém stavu. Dráhy těchto vláken snímají signály ze smyslových orgánů, jako jsou uši nebo oči. Po zhodnocení vyšlou informace zpět, aby orgány udržely tělo při vědomí. Pokud se tento systém poruší, třeba úrazem, vše může skončit nezvratným kómatem (bezvědomím).
21. STOLETÍ se zajímá o podrobnosti:
Spánek bez pohybů očí můžeme rozdělit do čtyř fází. V první postupně usínáme. Můžeme se i chvilkově probouzet, protože částečně vnímáme. Ve druhé fázi se vlny měřitelné pomocí EEG (elektroencefalografem) postupně zpomalují. Třetí část spánku je charakterizována prohloubeným nevědomím a na přístroji se střídají rychlé a pomalé vlny. V poslední fázi se oči nepohybují a vlny zmírňují. Též se zpomaluje dýchání a snižuje tělesný tlak. Tělo relaxuje. Spáče jen s potížemi probudíte.
Fabrika jako vesmír
K lékaři přichází starší muž. Trápí ho bolesti hlavy a pocity závratě. Doktor dlouho přemýšlí a pak muži předepíše léky. Vědci i lékaři dnes znají jen 11 procent celkových faktů o vlastnostech a možnostech lidského mozku. Po velice malých dávkách se dozvídají nové. Mozek je uložen v lebce, která tento důležitý orgán chrání. Společně s míchou tvoří centrální nervovou soustavu. Je nadřazený všem nervům v těle. Chrání ho i soustava plen. Bezpečně si „plave“ v mozkomíšním moku. Z čeho je komplikovaný aparát složen? „Cihlou, z níž je postaven celý orgán postaven, je nervová buňka – neuron. Mozek jich obsahuje celkem 100 miliard, ale ani to nevíme zcela přesně,“ vysvětluje Američan Joseph G. Gleeson z kalifornského San Diego Neurological Institute.
Nikdo to snad nespočítá
Neurony mozku se od ostatních buněk lidského těla liší svými velmi složitými tvary. Z jejich kulovitého těla vycházejí komplikovaně tvarované výčnělky, podobné korunám rozvětvených stromů. Běžný neuron má buněčné tělo v průměru velké 10 až 50 tisícin milimetrů. Z něj vystupují větve, z nichž každá měří jeden milimetr. Další větvení, příchytky zvané axon, se stýká s větvením dalších neuronů. Těmto spojům se říká synapse. Jediný neuron vytváří 10 000 synapsí s jinými neurony. V mozku člověka existuje 100 miliardkrát 10 000 synapsí.
21. STOLETÍ spočítalo, že jde o milion miliard synapsí.
Někteří vědci se domnívají, že jejich počet je mnohokrát větší. „Přes tyto spoje putují biliony vzruchů a informací. Pohyby všech vesmírných těles a informace o jejich vlastnostech jsou jen velmi chabým přirovnáním k činnosti lidského mozku,“ usmívá se Joseph G. Gleeson.
21. STOLETÍ se zajímá o podrobnosti:
Střední mozek zajišťuje souhru očí a pohybu hlavy za zvukem. Procházejí jím zprávy ze zrakového a sluchového ústrojí. Podle nebezpečí či pohody se spínají či vypínají rozsáhlé větve spojení neuronů. Ve středním mozku končí část zrakového a sluchového nervu. Začínají tu fungovat okohybné nervy. Na povrchu dvou mozkových polokoulí je šedá hmota a mozková kůra, uvnitř je bílá hmota. Ta obsahuje nervová vlákna, jež tvoří komunikační síť – spojují kůru a korové oblasti s míchou. Šedá hmota obsahuje těla nervových buněk. Mozkomíšní mok zajišťuje centrální nervové soustavě ochrannou službu například před infekcí. Je to čirá, bezbarvá tekutina. Zabarvení je příznakem nemoci.
Sex je symfonií pro tisíc nástrojů
V ložnici mladého páru zhasíná světlo. Nastává jedna z mozkově nejkomplikovanějších akcí.
„Oblasti mozkové kůry ovládající pohyb a hmat můžeme zakreslit jako dva souvislé pruhy vedoucí mozkem ze strany na stranu. V jednom jsou zpracovávány signály pohybu, ve druhém hmatu,“ vysvětluje nizozemský sexuolog Gerard Roelofs. Tyto linky jsou v polovině mozku spojeny s opačnými částmi těla a kříží se v mozkovém kmeni. Oblasti, které jsou zapojeny do složitých pohybů, například rukou a prstů, nebo do oblastí, jež jsou hmatově nesmírně citlivé (například zevní části pohlavních orgánů), mají přidělenou větší oblast mozkové kůry. Je-li citlivé místo na těle podrážděno, vzruch putuje do „centra“, kde je zkoumán. Na jeho zhodnocení se podílí paměť, vědomí, či středisko kontroly emočního jednání (například sexu), které je umístěno v hypofýze. Na řadu přichází celá řada mozkových činností, které probíhají v jedné tisícině sekundy. Při nich se člověk rozhoduje, zda ano, či nikoliv.
Protáčení panenek
Později se přidávají další smyslové vzruchy. Vše je neustále kontrolováno. Jen v jedné desetině orgasmu dochází k částečnému přerušení emočního chování. Vše je doprovázeno výskytem nových impulzů, vysílaných z nervstva směrem k mozku. Jde o zvýšený krevní tlak, změnu rytmu srdce, zapojení většiny svalů do pohybu a dalších změn. O zúžení a rozšíření panenek (zornic) u ženy v extázi se postará souhra žebříčkovitě uspořádané části autonomního nervového systému a části autonomního (vegetativního) nervového systému, přidružená k některým hlavovým nervům a míšním nervům v oblasti křížové.
21. STOLETÍ se zajímá o podrobnosti:
Vědci pod vedením Paula Farmera z americké Harvard Medical School dokázali, že velikost některých částí ženského mozku je odlišná od částí v mozku mužském. Hmota čelního laloku, kde je uloženo centrum pro rozhodování a řešení problémů, je u žen v poměru k mužskému mozku větší. Více prostoru zabírá oblast pro krátkodobou paměť a prostorovou orientaci. Ve studii je též upozorněno, že pro zpracování emocí používají muži levou a ženy pravou stranu mozku. Badatelé po dlouhých pokusech zjistili, že mozek žen je zásadně zasvěcen rozhodování, emocím a také prostorové orientaci. Mužský mozek se věnuje klasickým stereotypům. Proto jeho nositelé kladou větší důraz na sex. Muži a ženy odlišně vnímají emoce a bolest. To je zřejmě důvod tradičních neshod.
Staré díry v hlavě
Řečtí archeologové objevili v hrobě z poloviny druhého století před naším letopočtem lebku muže, na níž byla provedena trepanace (operativní průnik lebeční kostí).
Objev představuje velký význam pro dějiny medicíny.
K objevu došlo na ostrově Chios v Egejském moři.
Výsledek bádání naznačil, že pacient žil ještě mnoho let po chirurgickém zákroku.
Podle stavu lebky, na níž byl otvor o průměru 1,62 centimetru, mu bylo v době úmrtí kolem 50 let.
První chirurgické otevření lebky je datováno do roku 800 před naším letopočtem v Jižní Americe.
Hřeben ovlivňuje myšlení
Neurologové na univerzitě v Bonnu před rokem zjistili, že se doleva vlasy v takzvaném „kolečku“ na temeni hlavy točí jen u velmi malého procenta populace.
Bonnští výzkumníci odhalili, že vlasy točící se doleva mohou mít stejný vliv na fungování mozku jako psaní levou rukou.
Tím dali za pravdu výzkumu z minulých let, kdy se odborníci domnívali, že vlasy se točí doleva téměř výhradně levákům.
Nyní se pomocí magnetické rezonance mozku snaží objasnit, zda existuje vztah mezi tím, kterým směrem se točí vlasy na hlavě, a schopnostmi řečového centra v mozku.
Plná hlava neuronů
Pokles aktivity mozku v pokročilém věku byl prozatím vysvětlován úbytkem mozkových buněk.
Nedávná výzkumná práce neurologů z Bostonské a Washingtonské univerzity prokázala, že toto tvrzení už neplatí.
Lékaři totiž při pokusech dokázali, že téměř všechny z deseti miliard buněk tvořících část mozku, kterou využíváme při myšlení, zůstávají funkční i u osmdesátiletých lidí.
Autoservis v mozkovně
Značné požívání alkoholu poškozuje mozkové buňky.
Mozek ale může tyto škody dílčím způsobem napravit.
Přišli na to vědci z univerzity v německém Würzburgu.
Upozornili, že je v zájmu alkoholiků být co nejdříve ve střízlivém stavu. Delší intenzivní pití znamená, že se mozku podaří jen stěží regenerovat.
Tento výzkum napovídá alkoholikům, že se vyplatí raději vůbec nepít.
„Mozek tím získá zpět trochu hmoty a lépe funguje,“ sdělil Andreas Bartschz výzkumného týmu.
Lze transplantovat celý mozek?
Některé smysly, jako například sluch, lze ve formě tzv. kochleárních implantátů do jisté míry nahradit.
Pokusy nahradit zrak jsou zatím v plenkách, jde o podstatně náročnější úkol.
Jsou zaznamenány pokusy nahradit i funkce některých částí mozku. Vše se odehrává pouze v laboratorních podmínkách.
Transplantace celého mozku by snad mohla přijít na řadu v příštím století.
