Oblíbenému zaklínadlu ekologických organizací jménem globální oteplení se dostává nové podpory od německých vědců z ústavu Maxe Plancka pro meteorologii. Podle nich budou během pár desetiletí české hory v zimě zcela bez sněhu. 
Koncem tohoto století by se měl sníh vyskytovat pouze ve výškách nad 1500 metrů a na to jsou naše hory příliš nízké. Problémy čekají i většinu alpských středisek v Německu, Itálii, Rakousku, Francii a Švýcarsku. I tam totiž leží většina lyžařských areálů pod touto hranicí. Od roku 1850 už se zvedla průměrná teplota o dva stupně Celsia a v příštích 50 letech stoupnou průměrné zimní teploty v Alpách o dalších čtyři až pět stupňů.
Na vině je globální oteplení, ale ne člověk
Od poloviny 19. století se neustále zmenšují i alpské ledovce. Do roku 2050 podle vědců zmizí 70 až 80 procent plochy věčného ledu. O tom, že globální oteplování probíhá, není sporu. Přesto, že se tento stav klade většinou za vinu člověku, mnozí odborníci vidí příčiny jinde. Jedna z nejuznávanějších teorií hovoří o globálním oteplování jako o zcela běžném klimatickém jevu, jaký se v historii naší planety periodicky opakuje od jejího zrodu. Teorie je založena především na výzkumech paleoklimatologů a na počítačových modelech, kopírujících vývoj podnebí na naší planetě. Právě paleoklimatologové tvrdí, že konkrétně nyní se naše planeta nachází na konci malé doby ledové, po níž musí oteplení zákonitě následovat. Jejich výzkumy potvrzují i radiokarbonové analýzy usazenin organických materiálů v různých vrstvách zemského povrchu.
Příroda si umí poradit
Už dnes se mnozí odborníci stavějí negativně ke snahám ekologů omezovat skleníkové plyny například krmením spalovacích motorů biopalivy, vyrobenými především z užitkových rostlin potravinářského charakteru. Mnozí to dokonce považují za naprostý nesmysl a cestu ke hladomoru a do pekel. Na výrobu těchto biopaliv padne totiž mnohem více energie, při které se vytvářejí nebezpečné zplodiny, než při běžném provozu automobilů na fosilní paliva. Navíc, aby se pokryla rostoucí poptávka po biopalivech, jsou horečně káceny obrovské plochy deštných pralesů a místo nich se osazují kulturní plodiny. To může mít jej jediný důsledek – zvýšení oxidu uhličitého v atmosféře. Například vědci z Kalifornského přírodovědného institutu jsou toho názoru, že proces oteplování je lidským snažením jen těžko ovlivnitelný a naše planeta se dokáže s tímto stavem vyrovnat sama.
Jak se s tím vyrovnáme my?
Budeme se muset přizpůsobit. Stejně jako naši předkové, kteří se také dokázali se střídáním teplých a chladných period na planetě vyrovnat. Provozovatelé alpských horských středisek už myslí na zadní kolečka a vědí, že bez sněžných děl se dnes už neobejdou a zakrátko je nespasí ani tato technika. Proto začínají provozovat v těchto střediscích celou řadu alternativních aktivit, které jim mají nahradit úbytek vyznavačů zimních radovánek. Podobně se s nastávajícím oteplením budou muset vyrovnat i v zimních střediscích v Čechách a na Moravě.
Nad Zemí sněží neustále
Horní část oblaků vysoko nad Zemí je složena z drobných ledových krystalků. Sublimací vodní páry tyto krystalky narůstají a v okamžiku, kdy překročí určitou hmotnost, začnou padat k zemi. Z oblaku se pak snášejí krystalky v závislosti na teplotě v podobě sněhových vloček nebo dešťových kapek.
Proč prší více o víkendech?
Podle německých vědců prý za to může provoz automobilů. Němečtí meteorologové probádali záznamy z období mezi roky 1991 a 2005 a zjistili, že nejteplejší den v týdnu je středa a nejsušší pondělí. V sobotu pak nejvíce prší. Během týdne způsobují výfukové plyny hromadění drobného prachu, který zakrývá Slunce a rovněž se podílí na vytváření mraků. Koncem týdne je tento stav nejkritičtější a mraky, nasycené vlhkostí, si uleví nejčastěji právě v sobotu.
