Domů     Příroda
Mořští koráli pracují i v hlubinách
21.stoleti 13.11.2008

Drobouncí živočichové z kmene žahavců, koráli, jsou neúnavnými pracanty. V teplých a mělkých mořích celého světa si budují na svou ochranu schránky, nichž se během desítek až stovek let stanou korálové útesy či ostrovy. Málokdo si však dokáže představit, že korály najdeme i v království tmy a chladu, stovky metrů pod mořskou hladinou. Drobouncí živočichové z kmene žahavců, koráli, jsou neúnavnými pracanty. V teplých a mělkých mořích celého světa si budují na svou ochranu schránky, nichž se během desítek až stovek let stanou korálové útesy či ostrovy. Málokdo si však dokáže představit, že korály najdeme i v království tmy a chladu, stovky metrů pod mořskou hladinou.

Dr. Furu Mienisová z holandského Institutu pro mořský výzkum se zaměřila na průzkum růstu korálových útesů v mořských hloubkách kolem mezi 1000 – 600 metry. V hlubinách objevila korálové útesy, které se zde mají čile k světu! Prosperují zde díky intenzivnímu promíchávání vody, které je způsobeno slapovými silami. Přitažlivost Slunce a Měsíce tak stvořila jakousi „dálnici“, po níž přijíždějí živiny ze slunných povrchových vrstev na tmavé a chladné mořské dno. Detailní geologický průzkum odhalil, že některé hlubinné korálové útesy jsou staré přes 200 tisíc let. Stejně jako jejich příbuzní v povrchových teplých mořích jsou i tito hlubokomořské živočichové ohrožováni postupným snižováním pH oceánů, které negativně ovlivňuje proces zabudovávání vápníku do jejich drobných schránek.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz