Výzkum titěrných a zdánlivě nepodstatných organismů může často přinést významná překvapení. Přesvědčil se o tom i Dr. Gary Strobel z Montana State University. Při výzkumu patagonské houby středovky Gliocladium roseum zjistil, že dokáže přeměňovat jednoduché cukry i celulózu na oktan a heptan, jednoduché uhlovodíky, které jsou základními složkami ropy. 
Uhlovodíkový koktejl umí namíchat více druhů hub. Tento druh, který parazituje na listech a dřevě patagonských stromů, však dokáže vyprodukovat velké množství směsi, která svým složením nápadně připomíná čím dál vzácnější fosilní palivo – ropu. Výzkumy také potvrdily, že houba je schopná produkovat annuleny, cyklické uhlovodíky, které se užívají jako součást paliv kosmických raket. Dr. Strobela okamžitě napadlo, že podobné typy hub se mohly podílet na vzniku podzemních nádrží fosilních paliv. Zda-li však bude tento organismus využitelný i pro člověka je v současné době otázkou. Výzkum však slibuje natolik významné výsledky, že se tento organismus stává v současné době centrem zájmů mnoha vědeckých týmů.
