Tak nějak zní výzva pořadatelů projektu Personal Genome Project, jejíž hlavou se stala Lékařská fakulta Harvardské univerzity. Celý projekt spočívá ve shánění dobrovolníků, kteří budou ochotni dát k veřejné dispozici kompletní přepis své genetické informace.

Autoři projektu vyzvali prostřednictvím internetových stránek k účasti dobrovolníky z nejširších řad obyvatelstva. Dobrovolníci mají dát k dispozici svou DNA a veškerou lékařskou dokumentaci a napomoci tak k získání pro vědu důležitých informací.

V první řadě by měla možnost nasbírat dříve nemyslitelnou databázi genů a prostřednictvím porovnání s osobní lékařskou historií dobrovolníků vysledovat závislosti mezi geny a nemocemi, se kterými se léčili.

V další řadě by měl projekt napomoci širšímu rozšíření genomických výzkumů a tak přispět k rozšiřování a zlevňování nezbytných technologií. Data by měla být v budoucnu volně přístupná široké vědecké komunitě prostřednictvím internetu.

Výzkumníci si zároveň uvědomují, že se jedná o bezprecedentní projekt, který vyvolává řadu kontroverzních otázek, především v oblasti etiky. Stan Lapidus, z CEO of Helios BioSciences, tedy firmy, která vyvíjí genové sekvencery, glosoval už tuto problematiku takto: Pro mě je mnohem důležitější uchovat v tajnosti privátní informace o stavu mých financí, než o mých genech.

Prvních deset dobrovolníků tvořili sami vědci Harvardské univerzity, mimo jiné jazykovědec Steven Pinker či genetik George M. Church (na snímku).