Srdce: Maratonský běžec, který nezná cíl

Letícímu kolibříkovi se chvěje hruď 1200 srdečními stahy za minutu, mohutný plejtvákovec jich má jen devět. Průměrnému člověku se za normálních okolností srdeční sval stáhne 70krát za minutu. Den co den, rok za rokem, celý život…

Podíváme-li se na práci nejnamáhanějšího lidského orgánu, kterým srdce je, podrobněji, zjistíme, že jeho tlukot má své pevné zákony. Pumpa neúnavně odsává odkysličenou krev z celého těla. Poté ji nahradí porcí červené tekutiny oživené kyslíkem.

Krev ze srdce putuje tepnami, cévami a cévkami až třeba do špičky malíčku na noze. To aby tělu předala kyslík a důležité živiny. Bez nich by lidský organismus nemohl fungovat. Největší tepna v těle (aorta), jež vychází z levé části srdce, je téměř stejně silná jako zahradní hadice.

A přece bije!Krevní oběh je geniální soustrojí. K čemu ho přirovnat? Velmi vzdáleně připomíná hydraulickou soustavu, používanou například v robotice. Jako ústřední jednotka se používá hydraulický či pneumatický motor.

Jeho funkci lze s trochou fantazie přirovnat k funkci srdce. Složitá soustava rozvodných hadic může snést srovnání s cévním systémem. Srdce je vytvořeno ze zvláštní svaloviny, která pumpuje po dlouhá desetiletí na svou pěst.

O lidech s velkým zdravým srdcem se říká, že jim bije jako zvon.

Co jsme možná nevěděli

Čím menší živočich, tím je jeho srdeční frekvence rychlejší.

U mláďat bije srdce rychleji než u dospělých živočichů.

U ptáků je stejně jako u savců srdce čtyřkomorové s dokonale oddělenými dutinami.

Nejjednodušší srdce mají ryby a paryby – má podobu čerpadla, které žene tekutinu směrem k žábrám, kde nabírá kyslík a pak je rozváděna po celém těle, aniž by se vracela zpět.

U plazů se začíná objevovat náznak mezikomorové přepážky, u krokodýlů je již srdce kompletní a funguje jako u savců.

Jak tepe?Během 0,67 sekundy vykoná tento podivuhodný orgán šest manipulací, kdy se nasaje krev, vypudí se k okysličení do plicních kanálků a potom se velkým tlakem vpustí do lidského těla.

Při měření tlaku rozeznáváme tlak diastolický a systolický. První je vyšší než druhý. Lidé by si spíš měli hlídat ten druhý. Je-li vyšší než 90, hrozí vám plíživá porucha nazvaná hypertenze (vysoký krevní tlak).