Domů     Medicína
Srdce: Maratonský běžec, který nezná cíl
21.stoleti 18.7.2008

Letícímu kolibříkovi se chvěje hruď 1200 srdečními stahy za minutu, mohutný plejtvákovec jich má jen devět. Průměrnému člověku se za normálních okolností srdeční sval stáhne 70krát za minutu. Den co den, rok za rokem, celý život…Letícímu kolibříkovi se chvěje hruď 1200 srdečními stahy za minutu, mohutný plejtvákovec jich má jen devět. Průměrnému člověku se za normálních okolností srdeční sval stáhne 70krát za minutu. Den co den, rok za rokem, celý život...

Podíváme-li se na práci nejnamáhanějšího lidského orgánu, kterým srdce je, podrobněji, zjistíme, že jeho tlukot má své pevné zákony. Pumpa neúnavně odsává odkysličenou krev z celého těla. Poté ji nahradí porcí červené tekutiny oživené kyslíkem. Krev ze srdce putuje tepnami, cévami a cévkami až třeba do špičky malíčku na noze. To aby tělu předala kyslík a důležité živiny. Bez nich by lidský organismus nemohl fungovat. Největší tepna v těle (aorta), jež vychází z levé části srdce, je téměř stejně silná jako zahradní hadice.


A přece bije!
Krevní oběh je geniální soustrojí. K čemu ho přirovnat? Velmi vzdáleně připomíná hydraulickou soustavu, používanou například v robotice. Jako ústřední jednotka se používá hydraulický či pneumatický motor. Jeho funkci lze s trochou fantazie přirovnat k funkci srdce. Složitá soustava rozvodných hadic může snést srovnání s cévním systémem. Srdce je vytvořeno ze zvláštní svaloviny, která pumpuje po dlouhá desetiletí na svou pěst. O lidech s velkým zdravým srdcem se říká, že jim bije jako zvon.

Co jsme možná nevěděli

Čím menší živočich, tím je jeho srdeční frekvence rychlejší.

U mláďat bije srdce rychleji než u dospělých živočichů.

U ptáků je stejně jako u savců srdce čtyřkomorové s dokonale oddělenými dutinami.

Nejjednodušší srdce mají ryby a paryby – má podobu čerpadla, které žene tekutinu směrem k žábrám, kde nabírá kyslík a pak je rozváděna po celém těle, aniž by se vracela zpět.

U plazů se začíná objevovat náznak mezikomorové přepážky, u krokodýlů je již srdce kompletní a funguje jako u savců.

Jak tepe?
Během 0,67 sekundy vykoná tento podivuhodný orgán šest manipulací, kdy se nasaje krev, vypudí se k okysličení do plicních kanálků a potom se velkým tlakem vpustí do lidského těla.


Při měření tlaku rozeznáváme tlak diastolický a systolický. První je vyšší než druhý. Lidé by si spíš měli hlídat ten druhý. Je-li vyšší než 90, hrozí vám plíživá porucha nazvaná hypertenze (vysoký krevní tlak).

Související články
Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady. Kde? Samozřejmě zase v přírodě. Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. […]
Minimozky vypěstované v laboratoři pomáhají vědcům studovat poškození buněk způsobené traumatickým poraněným mozku a dávají odpověď na otázku, proč úraz hlavy a otřesy zvyšují riziko rozvoje demence u lidí. Jako minimozky jsou označovány mozkové organoidy, shluky mozkových buněk o velikosti špendlíkové hlavičky. Nejedná se tedy o dokonale miniaturizované verze lidských mozků. Jsou však schopné zachytit […]
Přijít o rodiče a vyrůstat v sirotčinci je už tak dost krutý osud. A když se k tomu přičte šílený lékař, který si sirotky ke svým pokusům vybírá jako bezbranné oběti, je tu další scénář jak vystřižený z hororu. Bohužel i takové případy dějiny vědy znají. Očkování je bezesporu jedním z největších vynálezů lidstva. Vakcinace […]
Zajímají vás paralely mezi chováním rakovinných buněk a lidí? Podívejte se pod povrch biologie nádorů, a ponořte se do úvah založených na společensko-vědních teoriích fungování společnosti. Nahlédněte pod povrch rakoviny. Vydejte se do fascinujícího světa „buněčné filosofie“ s knihou inspirativní vědkyně, bioložky Jany Šmardové (1961−2023) z Přírodovědecké fakulty MUNI. Jana Šmardová se ve vědecké práci zaměřovala […]
Leukémie neboli rakovina krve se léčí pomocí chemoterapie. Když se však nemoc vrátí, je třeba silnějšího kalibru, který představuje tak zvaná CAR-T terapie. Ta je však na míru a drahá. Proto se lékaři pokoušejí vyvinout postup, který by ji učinil univerzálnější. Když se při leukémii „zblázní“ B-lymfocyty, buňky imunitního systému, zahájí lékaři léčbu pomocí chemoterapie. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz