V létě, které právě prožíváme, přímo úměrně s teplotou míváme žízeň. Často ji hasíme pivem. Sumerové ho ochutnávali již před 5000 roky. 21. STOLETÍ se na pivo podívalo z hlediska nejnovějších vědeckých poznatků. Mnozí jeho vyznavači totiž tvrdí, že jde o nejlepší nápoj, který je zároveň tekutým chlebem. Mají pravdu i z vědeckého hlediska? 
Při cestách po Evropě není obtížné odhalit, že v oblastech, kde se peče stejný chléb, se také vaří přibližně stejné pivo. Ověříme si to zejména na území českých zemí, Rakouska a Bavorska, kde jsou si jak chléb, tak piva velmi podobná.
Pro 21. STOLETÍ vysvětluje tuto skutečnost mezinárodně uznávaný odborník ing. Antonín Kratochvíle, jenž šéfoval mj. pivovaru v Krušovicích a Českých Budějovicích. Dlouho stál v čele Českého svazu pivovarů a sladoven.:
„Nejjednodušší je věcná shoda v surovinách. Chléb i pivo mají svůj základ v obilninách, původně značně různorodých, které se postupem vývoje u chleba omezily zejména na pšenici a žito, u piva pak hlavně na ječmen a pšenici. V tomto směru lze zjistit i jistou místopisnou spojitost mezi pivem a chlebem.“
Známe to často z osobní zkušenosti. Pokud se vydáme ze střední Evropy kterýmkoliv směrem, zjišťujeme, že chléb i pivo mají jiný charakter. Neznamená to, že jsou špatné, jen zkrátka jiné. Jako příklad si připomeňme francouzský bílý chléb a francouzské pivo.
Jde o cennou potravinu
„Pivo i chléb opravdu patří k nejstarším známým potravinám, které se lidstvo naučilo vyrábět. Z obilí lidé začali dělat pivo dokonce o dost dříve, než se ho naučili využívat k pečení chleba. Pivo je velmi cennou potravinou i z hlediska nutričního. Dokonce se dá tvrdit, že nutriční složení piva a chleba se velmi podobá,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od ing. Vladimíra Kellnera, CSc., vedoucího Analytické zkušební laboratoře Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.
Hlavní jsou však vědecky doložená fakta, která nabízí tabulka. Vždyť pivo jako nejlepší iontový nápoj je pestrým koktejlem vitaminů, minerálních látek a stopových prvků.
Podle odborného komentáře Vladimíra Kellnera z tabulky na první pohled mnohé nepoznáme, ale podíváme-li se na nutriční složení podrobně, uvidíme výhody piva oproti chlebu.
Poměr draslíku (K) a sodíku(Na), který se v pivu rovná 6,7/1 (běžně 4 až 10/1) a u chleba je to 0,35 – tedy téměř dvacetkrát lepší poměr pro pivo.
U poměru hořčíku (Mg) a vápníku (Ca), který je pro pivo 1,5/1 a pro chléb 0,33, je zase téměř 4,5krát lepší poměr u piva.
Připomeňme, že draslík i hořčík představují velmi významné prvky pro lidský organismus, neboť jsou nezbytné ke správnému fungování všech orgánů v těle. Pokud porovnáme krajíc chleba a sklenici piva, zase vychází pivo lépe.
Pivo obsahuje zajímavá množství tzv. rozpustné vlákniny, prebiotik (potravních doplňků stimulujících růst) a řadu vitaminů. (Hlavně jsou to všechny důležité B-vitaminy.) Nabízí přes 30 minerálů a stopových prvků, které pocházejí většinou ze sladu.
Glykemický index může mýlit
Principy moderní zdravé výživy si už nelze představit bez veličiny nazvané glykemický index (GI). Jím se hodnotí schopnost potraviny ovlivňovat (zvyšovat) hladinu cukru v krvi. Hodnoty jsou na stupnici od 0 do 100. Vysoká hodnota GI logicky znamená, že potravina uvolní cukr do krve rychle.
A jak si zde vede pivo? Na první pohled špatně. Jeho GI se rovná přibližně hrozivé stovce 100. To by ovšem mohlo vést k chybným závěrům. Proto se pivovarští výzkumníci ( a nejen oni) tímto problémem dále zabývali a věnovali pozornost i obvyklému konzumovanému množství. Definovali tzv. glykemickou dávku/zatížení (GL – glycemic load).
Ta je určena vztahem GL = GI/100 × g cukrů v porci
Jako určitý návod slouží, že GL 0 až 10 je označena jako nízká, GL 11 až 19 je střední a GL vyšší než 20 pak vysoká.
Je třeba mít na paměti, že přes určitou módnost veličin GI a GL mohou být obě hodnoty zavádějící. Jsou potraviny s nízkým GI, ale přesto mají vysokou hodnotu GL. Tak např. Coca-Cola má GI poloviční (cca 50) v porovnání s pivem (cca 100). Přesto je množství cukrů v dávce čili porci dvojnásobné až trojnásobné oproti pivům. Porovnáme-li GL, pak 300 ml Coca-Coly má GL 16,5, u piva se pro 300 ml GL rovná 10,5 a pro 0,5 l je to 17,5. To vyznívá jednoznačně ve prospěch piva.
Pivo dělá hezká těla ( když se po něm hubne)!
Zejména v hospůdkách potkáváme spokojené pány, kteří jsou přesvědčivým důkazem, že pivní mok uklidňuje a je spojencem dobré nálady. Někdy však při pohledu na ně znepokojuje větší bříško, familiérně zvané pivní. Může pivo za nadváhu či dokonce její vyspělejší sestru – obezitu? Odborníci by mohli říci, že obezita vzniká při nadměrném příjmu energie, tedy v situaci, kdy energetický příjem převyšuje energetický výdej. A jak je to u produktu z chmele?
Výčepní pivo (desítka) obsahuje přibližně 1500 kiloJoulů na litr (kJ/l), ležák (dvanáctka) přibližně 1800 kJ/l. Je-li tedy energetická hodnota piva zakalkulována do celkové vyrovnané energetické bilance, riziko zvyšování hmotnosti nehrozí.
Nejnovější mezinárodní výzkumy dokonce přinesly překvapení v poznání, že pravidelná umírněná konzumace piva nejenže nevede k obezitě, ale může být spojena i s poklesem hmotnosti a obsahu tuku v těle! Energetická hodnota piva je dokonce menší než u většiny běžných slazených nápojů jako jsou limonády nebo džusy. Ty mohou obsahovat cca 1700–2300 kJ/l). Z energetického (a nejen z energetického) hlediska je tedy na tom lépe ten, kdo vypije 0,5 l piva, než ten, kdo vypije stejný objem běžného slazeného nápoje.
Zajímavé, že? Ovšem ten, kdo pravidelně pije přesmíru, k tomu si dopřává chutnou, leč kaloricky bohatou stravu může – často ve spojení s genetickou štafetou a absencí aktivního pohybu – být opravdu majitelem „pivního žoku“.
Připravuje klienty pro psychiatry?
Popíjení piva prý není často bez následků ani pro mozek. Tím argumentují zejména ortodoxní vyznavači abstinence. Jedním z jejich statečných vůdců je MUDr. Karel Nešpor, CSc., primář oddělení léčby závislosti Psychiatrické léčebny v Praze – Bohnicích. Pro 21. STOLETÍ uvedl: „Alkohol slouží v medicíně jako rozpouštědlo pro jiné látky – příkladem je jódová tinktura. Jako anestetikum – pro narkózu – se alkohol používal ve středověku. Alkohol škodí na mnoha úrovních – a to už v nízkých dávkách.“
Vysedávají tedy nad pěnivým pivem budoucí alkoholičtí dementi? Odborníci vysvětlují, že se v tomto případě jedná o nadměrnou konzumaci, což v souvislosti s alkoholem obecně nebude nikdo zpochybňovat. Varování je spojeno s tím, že demence se u pijáků piva může objevit už po třicítce. V odborném tisku byly publikovány výsledky studií, které naopak prokazují pozitivní vliv piva, resp. malých dávek alkoholu, na duševní schopnosti.
Klinická psycholožka Mgr. Věra Husáková, která se dlouhodobě věnuje studiu působení piva na duševní zdraví, 21. STOLETÍ upřesnila „Pivo vydatně pomáhá i při prevenci či zvládání stresu. Vždyť náš mozek je vlastně biologický počítač. Tvoří ho víc než 100 miliard nervových buněk, které plní specifické úkoly. Pro ně je nezbytná potřeba dostatečného množství výživných látek, které ve velké míře obsahuje právě pivo.“
Podle čerstvých statistik si Češi udrželi prvenství na světovém žebříčku spotřeby piva (160 litrů na hlavu – myslím, že už je to 172!! R.). Nesmíme však zapomínat na okřídlené Všeho s mírou! U pivního moku je správnou „denní mírou“ pro muže 0, 5–1 l, pro ženy 0,3–0,6 l. Ostatně vždyť ani opravdového vypečeného chleba nejíme značná kvanta najednou!
Více se dozvíte:
Pivo a zdraví, NAVA, Plzeň 2007
www.cspas.cz
Nahrazovalo jídlo
Dělníci na stavbách egyptských pyramid dostávali chléb, česnek, cibuli a denně dva džbány piva. První zpráva u nás hovoří o výrobě piva v Břevnovském klášteře již v roce 993.
Ve středověku staří Čechové stejně jako Angličané, Francouzi, Dánové nebo Němci s chutí snídali „pivní polévky“. Tenkrát se výroba piva rozšířila v klášterech, kde pivní mok byl pravidelnou součástí stravy chudých mnichů. Stejně tak v dobách neúrod či válečného strádání patřilo pivo vždy k základním složkám denní stravy a mnohdy nahrazovalo nedostatek chleba
Pozor na mnichovské pivní srdce!
Stejně tak jako určité potraviny, může i pivo škodit určitým specifickým skupinám. Značnou hrozbu trvalé nadměrné popíjení znamená pro těhotné ženy. Alkoholové poškození lidského plodu odhalili vědci až v 70. letech 20. století. Jednalo se o odchylky v utváření obličeje, poruchy růstu a postižení mozku. Potomci se mohou narodit i s trvalou vadou. Výjimkou nebývá ani potrat. Pokud už se takové děcko narodí, může trpět poruchami spánku, neklidem, hyperaktivitou. U kojící matky alkohol negativně pozměňuje chuť mateřského mléka. (Přitom ještě v 1. polovině 20. století někteří lékaři kojícím matkám doporučovali tmavé pivo.)
Přílišné pití piva často vede k obezitě, problémům s ledvinami, játry, tlustým střevem, konečníkem. Specifickým postižením je zvětšení srdečního svalu – tzv. mnichovské pivní srdce.
Pijáctví vede i k výrazným projevům na cévách, nehtech, tukové tkáni, pokožce (barevné změny v obličeji – mj. rudý nos), k úbytku svalové hmoty, štíhlým nohám (i u mužů).
Pivo umí léčit
Vhodné je léčebné pití piva např. při rekonvalescenci po některých interních operacích. Nejnovější reprezentativní výzkum u nás (350 000 osob) ukázal, že úměrné pití piva snižuje úmrtnost na infarkty myokardu, omezuje vznik ischemické choroby srdeční. Půllitr piva denně pomůže proti rýmě a nachlazení. Podobně jako víno nebo zelený a černý čaj posílí i imunitní systém. Obsahuje přírodní silikon, který při omezené spotřebě posiluje kosti a brání osteoporóze např. při ženském klimakteriu. Někteří lékaři tvrdí, že snižuje riziko vzniku Alzheimerovy nemoci. Polyfenoly obsažené v pivu mají antioxidační činky, čímž chrání před škodlivými volnými radikály – kamarády kardiovaskulárních onemocnění a nádorového bujení. Není náhodné, že nyní lékaři dávají pivo onkologicky nemocným. Na rozdíl od minulosti lékaři povolují pít pivo i diabetikům.
