5 největších archeologických otazníků

Starověké civilizace dokázaly vytvářet neuvěřitelná díla pouze za pomoci lidské síly a jednoduchých nástrojů. Uměly propočítat přesnou podobu obrovských obrazců a dopravovat několik desítek tun vážící kamenné bloky stovky kilometrů. Přesto často záhy po vrcholném rozkvětu zanikly a nikdo přesně neví proč.Starověké civilizace dokázaly vytvářet neuvěřitelná díla pouze za pomoci lidské síly a jednoduchých nástrojů. Uměly propočítat přesnou podobu obrovských obrazců a dopravovat několik desítek tun vážící kamenné bloky stovky kilometrů. Přesto často záhy po vrcholném rozkvětu zanikly a nikdo přesně neví proč.

1. Atlantida
Poloha: Atlantský oceán
Období: 10. tisíciletí př. n. l.
Nejnovější poznatky: Atlantida je potopený ostrov u Gibraltaru nebo v Černém moři
O ztraceném kontinentu se zmiňuje řecký filozof Platón (5. st. př. n. l.). Podle nejrozšířenější verze se jednalo o kontinent (nebo spíš ostrov o rozloze odpovídající přibližně dnešnímu Španělsku) v Atlantiku, kde měla 10 000 př. n. l. vzniknout rozvinutá civilizace, která náhle zmizela po obrovském zemětřesení a vlnách tsunami. Ačkoli jako jedno z možných vysvětlení se nabízí verze, že se jednalo o Platónovu vizi ideálního státu, dodnes se vedou spory, kde Atlantida ležela. Jedna z hypotéz předpokládá, že se při překladu Platónových rukopisů zaměnila číslovka 100 za 10. Atlantida by tedy existovala 1500 let př. n. l. a byla 10x menší. Tyto údaje ukazovaly na Krétu, kterou ovládala minojská kultura. Její zánik je spojován se zemětřesením a tsunami, archeologické výzkumy, však ukazují, že Mínojci prosperovali ještě 200 let po katastrofě.
Na počátku 21. století se objevila hypotéza, podle níž je bájnou Atlantidou podmořský ostrov Spartel, který se v současnosti nachází 60 m pod hladinou moře poblíž Gibraltarské úžiny. Za jeho potopením před 12 000 lety stálo zemětřesení a tsunami, které po sobě zanechaly metrovou vrstvu sedimentu. Další z nových verzí vychází z toho, že Atlantida existovala v 6. tisíciletí před naším letopočtem v Černém moři, které tehdy bylo pouze sladkovodním jezerem. Potopila se poté, kdy se vinou zemětřesení a eroze provalila přírodní hráz u Istanbulu a Středozemní moře se spojilo S Černým.

2. Stonehenge
Poloha: jihovýchodní Anglie
Období: 2. tisíciletí před naším letopočtem

Nejnovější poznatky: Materiál na svatyni pochází ze 350 km vzdálených hor, stavitelé přicházeli z celé Anglie i části evropské pevniny
Obrovité kamenné kvádry sestavené do kruhu v Salisbury v jihovýchodní Anglii pravděpodobně sloužily jako chrám zasvěcený kultu slunce. Zároveň plnily i funkci kalendáře, kdy systémem otvorů mezi kameny mohly paprsky na oltářní kámen proniknout jen o letním slunovratu. Orientace dalších kamenů pak napovídá, že místo sloužilo i k identifikaci dalších důležitých dnů (například zimní slunovrat).
Největší nevyřešenou otázkou zůstává, jak mohli lidé před 4,5 tisíci lety manipulovat kameny o hmotnosti až 26 tun. Jedna z nejnovějších studií také naznačuje, že obrovské kameny pocházejí z velšských hor vzdálených přes 250 km od Salisbury. Rozbory zaměřené na obsah radioizotopů uhlíku v ostatcích a předmětech nalezených na nedávno odkrytém pohřebišti v nedalekém Amesbury ukázaly, že na stavbě Stonehenge pracovali především velští horalé, ale také lidé z evropské pevniny, například Alp. Není dokonce vyloučena ani verze, že se stěhovala celá svatyně, čemuž by nasvědčovala i pověst o tom, že Stonehenge je dílem kouzelníka Merlina, který do Salisbury teleportoval kameny rozestavěné do kruhu kdesi ve velšských horách.

3.Mínójská civilizace
Poloha: Středomořský ostrov Kréta
Období: 20. století až 15. století před naším letopočtem

Nejnovější poznatky: Mínójce zabilo vymizení zdrojů vody
Dávno před vznikem antického Řecka se na Krétě vyvinula velmi pokročilá Mínójská kultura. Lidé tu ve druhém tisíciletí před naším letopočtem stavěli kamenné paláce vybavené vodovody a zdobené složitými freskami. Kréťané jsou dokonce považováni za první uživatele splachovacího záchodu a mimo jiné vytvořili vlastní písmo, které se podle některých zdrojů stalo základem pro řeckou abecedu. Ve vrcholném palácovém období na Krétě žily dva miliony obyvatel, zatímco dnes má tento středomořský ostrov pouze půl milionu stálých obyvatel.
Veškerý rozkvět však náhle zmizel ze světa v 15. století před naším letopočtem. Jako jedna z příčin se nabízí mohutný výbuch sopky na nedalekém ostrově Théra (dnes známý jako Santorini), který měl za následek vlny zemětřesení, vlny tsunami a spad jedovatého popílku. Moderní archeologie však odhalila, že Mínójci tuto katastrofu přežili a zmizeli až o 200 let později. Jestli následoval další výbuch, nebo oslabená civilizace nebyla schopná čelit nájezdům Mykéňanů či Dórů, není jasné. Nejnovější studie však napovídají, že výbuch zasáhl do osudu Kréťanů zcela jiným způsobem. Mínójská civilizace byla vzhledem silně závislá na vodě a silné zemětřesení s četnými následnými otřesy mohlo způsobit vymizení podzemních pramenů. Příkladů zaniklých komunit po zemětřesení v důsledku změny vodních poměrů autoři hypotézy nalezli v Kalifornii, Pensylvánii, ale i Japonsku nebo Indii nepočítaně. Tato verze zároveň vysvětluje, proč geologové nenašli v okolí knóských vykopávek na Krétě žádný podzemní zdroj vody.

4. Planina Nazca
Poloha: území dnešního Peru
Období: 200 př. n. l. až 800 n. l.
Nejnovější poznatky: Obrazce souvisejí s geologickými zlomy a podzemními zdroji vody
Na peruánské náhorní planině se na ploše přibližně 500 km2  nachází více než 300 obrovských obrazců, které lze celé spatřit jen ze značné výšky nad povrchem. V období 200 př. n. l. až 800 n. l. se stala domovinou pro indiány kmene Nazca. Bohužel se o této kultuře nedochovaly žádné písemné památky a ani o jejím zániku toho není mnoho známo. Není ani jisté, jaký smysl mělo vytváření obrazců (od linií a spirál dlouhých několik kilometrů přes geometrické obrazce až po postavy nejčastěji zvířat o velikosti několika desítek metrů). Poslední dobu se vědci přiklánějí k verzi, že obrazce sloužily jako obětiště, kdy jednotlivá zvířata symbolizovala okolní hory, které jsou podle peruánských tradic považovány za duhy bohů. Například kolibřík je poslem deště. Nejnovější teorie o smyslu geometrických obrazců vycházejí z geologického průzkumu podloží. Obrazce souvisejí s geologickými zlomy a mohly tak sloužit jako orientační pomůcky pro hledání podzemních zdrojů vody.
Samotný postup výroby obrazců je jednoduchý – stačí odstranit 20 cm povrchové tmavé půdy, aby se objevilo světlé vápencové podloží. Záhadou ovšem je, jakým způsobem se obrazce vyměřovaly. Ze země nejsou totiž nijak vidět a objeveny byly až ve 20. letech minulého století, kdy nad planinou přelétla první letadla. Někteří archeologové proto indiány podezřívají z využívání jednoduchých horkovzdušných balonů nebo velkých draků schopných unést jednoho člověka.

5. Velikonoční ostrov
Poloha: Polynésie
Období: 5. století až 17. století našeho letopočtu

Nejnovější poznatky: Obyvatelé doplatili na vykácení veškerých stromů
V současnosti je Velikonoční ostrov součástí Chile. Nachází se ve východní části Polynésie 3600 km západně od pobřeží Jižní Ameriky. Má rozlohu přes 160 km2 (je tedy třikrát menší než Praha) a obývá jej kolem 4000 obyvatel. Ostrov byl poprvé osídlen pravděpodobně již v  polovině 1. tisíciletí a je proslulý obřími sochami, jejichž účel je pro archeology velkou neznámou. Domorodci jich vytesali kolem 300, většina jich dosahuje výšky kolem 3,5 m, ty největší však měří 12 m a váží 90 t. Záhadou také je, co se s velmi rozvinutou civilizací vlastně stalo.
Vzhledem k úrodné sopečné půdě a příznivému klimatu se obyvatelé nemuseli příliš lopotit se sháněním potravy a zbývalo jim spoustu času i energie na rozvíjení náboženských kultů a s nimi spojeným sochařstvím. Nejnovější studie naznačují, že pravděpodobně svou víru pojali příliš velkoryse a obětovali jí veškeré zalesnění ostrova. Stromy musely ustupovat zemědělské půdě a velká části jich sloužila také jako palivo či materiál pro dopravu kamenných soch z kráteru sopky, kde byly vytesány, k pobřeží. Mladé stromky se pak nemohly ujmout vinou řádění krys dovezených na plavidlech s prvními osadníky. Tím se obyvatelé připravili o možnost výroby plavidel, a tedy i rybolovu a obchodu s národy na okolních ostrovech. Dalšími následky byla eroze úrodné půdy a vysychání zdrojů pitné vody. V 17. století vše vyvrcholilo hladomorem, kmenovými válkami a kanibalismem. V 19. století zbytky původního obyvatelstva pak zdecimovaly epidemie zavlečené evropskými mořeplavci.

Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nález největšího pokladu za posledních více než 60 let

Nález největšího pokladu za...

Při nedávném průzkumu systému podzemních jeskyní Balamkú pod městem...
Středověký větrák nalezen v Kutné Hoře

Středověký větrák nalezen v Kutné...

Členové hornického spolku Barbora byli překvapeni, co objevili při průzkumu doposud...
Čtyřnozí společníci v době bronzové

Čtyřnozí společníci v době bronzové

Archeologové se podle nálezu v severovýchodní části  Pyrenejského...
Písařské aktivity středověkých žen

Písařské aktivity středověkých žen

V Německu byla nalezena kostra středověké ženy, která vytvářela posvátné texty a která...
Pohřební rituály islandských Vikingů vyžadovaly koňské oběti

Pohřební rituály islandských Vikingů...

Podle nové studie vědců z univerzity v Oslu se zjistilo, že vlivní členové...
V Mexiku byly objeveny pozůstatky svatyně boha Xipe Toteca

V Mexiku byly objeveny pozůstatky...

V mexickém Pueblu byl objeven chrám z rozmezí let 900 až 1150,...
V Tišnově byla objevena cesta z 12. století

V Tišnově byla objevena cesta z...

Neznámá cesta, jež vznikla pravděpodobně ve 12. až 13. století, byla...
Jaké artefakty odkrylo anglosaské pohřebiště z 5.-6. století?

Jaké artefakty odkrylo anglosaské...

V anglické oblasti Lincolnshire u pobřeží Severního moře našli archeologové neznámý hřbitov...
U Jáchymova odkryli archeologové zbytky komunistického tábora

U Jáchymova odkryli archeologové...

U Jáchymova se týmu plzeňské Západočeské univerzity podařilo najít pozůstatky...
Datum zániku Pompejí je zpochybněno

Datum zániku Pompejí je zpochybněno

Se zánikem starověkých Pompejí bylo vždy spojováno datum 24. srpna...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Největší archeologické podvody: Fudžimurovy artefakty

Největší archeologické podvody:...

Všechno začne když Šiniči Fudžimura (*1950) jako kluk najde doma na dvoře...
Sčítání ptáků na krmítkách ovládla koňadra

Sčítání ptáků na krmítkách...

První lednový víkend byl v Česku ve znamení sčítání ptáků na krmítkách, do kterého...
Potápěče málem spolkla velryba: Z lodi to pozorovala jeho žena!

Potápěče málem spolkla velryba: Z...

K čemu může dojít při podvodním filmování hejna sardinek?...
Timbuktu: Tajemné Cambridge afrického kontinentu

Timbuktu: Tajemné Cambridge...

„Sůl přichází ze severu, zlato z jihu, ale boží slovo a drahocenná...
Zelené ledovce nejsou jen anomálií: Mají svou funkci, tvrdí vědci

Zelené ledovce nejsou jen anomálií:...

Zelené ledovce. toto slovní spojení zní jako z dobrého scifi filmu,...
Množství a kvalita spánku: Na co si dát pozor?

Množství a kvalita spánku: Na co...

Obezita, nádorová bujení, Alzheimerova nemoc i vrásky v obličeji – to vše můžeme...
Korzár Henry Every házel vzbouřence jako potravu rybám!

Korzár Henry Every házel...

Tělo zastřeleného muže žbluňkne do vln u pravého boku lodi. „Každý, kdo se...
Co když přestanou zabírat léky na kapavku?

Co když přestanou zabírat léky...

Jako všechny organismy, i bakterie se vyvíjejí. Antibiotika, která byla ještě v minulé...
Jak zachránit život? Zeptejte se těchto mazlíčků!

Jak zachránit život? Zeptejte se...

Možná máte psa, možná kočku, křečka nebo jiné zvíře. Nejspíše...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.