Domů     Příroda
Tajemství sněhových vloček
21.stoleti
od 21.stoleti 19.2.2008

Únorové sněžení, zejména na horách, nám nabízí i možnost prostudovat si zblízka na první pohled tak běžnou věc, jakou jsou sněhové vločky. Víte, že se nenajdou dvě sněhové vlčky, které by byly úplně identické? Najdeme mezi nimi takovou rozmanitost tvarů, jakou můžeme v přírodě jen těžko pozorovat.Únorové sněžení, zejména na horách, nám nabízí i možnost prostudovat si zblízka na první pohled tak běžnou věc, jakou jsou sněhové vločky. Víte, že se nenajdou dvě sněhové vlčky, které by byly úplně identické? Najdeme mezi nimi takovou rozmanitost tvarů, jakou můžeme v přírodě jen těžko pozorovat.

Každá vločka má také svoji vlastní historii. Než dopadne na zem, změní se od svého vzniku v průběhu celého letu k nepoznání. Ve vyšších vrstvách atmosféry, při mrazu nad -15 stupňů, má vločka základní tvar šestibokého talířku, postupně jak klesá k zemi, zvyšuje se teplota a vločka se mění. Její základní tvar sice zůstává, ale přibývají další rozvětvené šestihrany, až k oné bohaté krajce, jakou vidíme třeba na rukávu.

Za všechno mohou atomy
Tvar i velikost sněhových vloček jsou přímo závislé na teplotě vzduchu. Jejich struktura je zase závislá na molekulách vody. Ty se skládají, jak známo, ze dvou atomlů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Při běžné teplotě jsou molekuly vody ve stálém pohybu. Jakmile však klesne teplota, začnou působit elektrické vazby mezi molekulami, ty se shlukují a ztuhnou v pevně daných pozicích. Voda zamrzne a její molekuly utvoří v ideálním stavu při krystalizaci hexagonální mřížku. Základní šestiúhelníkový tvar je u všech sněhových vloček pravidlem, i když se vnějším vzhledem mohou vločky značně lišit.

Vločka z ničeho nevznikne!
Při samotné krystalizaci je nutné aby se krystalky měly na co nabalovat. Zaběhlá představa, že sněhová vločka vzniká jen z čisté vody je mylná. Jádrem každé sněhové vločky totiž bývá mikroskopické zrnko prachu. Na něj se začíná nabalovat první šestiboký krystal, z něho rostou další a další, až do průměrné velikosti dvou milimetrů, která je vidět pouhým okem. Vzhledem k tomu, že vločky s sebou berou z nižších vrstev naší atmosféry prach, je opodstatněná i skutečnost, že husté sněžení dokáže vzduch docela slušně vyčistit a zbavit prachu.

První byl Johanes Kepler
Známý astronom Johanes Kepler (1571 – 1630), publikoval už v roce 1611 své pojednání „O šestiboké sněhové vločce,“ ve kterém se zabýval otázkou proč sněhové vločky tvoří vždy pravidelné šestiboké krystaly. Ačkoliv ještě nic nevěděl o atomech, vyslovil přesvědčení, že vločky se skládají z malých částeček, které se shlukují dohromady. Měl představu o genezi krystalové souměrnosti, ale neměl prostředky jak to vysvětlit. Dalším velikánem, kterému nedal šestiboký pravidelný tvar vloček spát, byl francouzský filosof a přírodovědec René Descartes (1596 – 1650), který vydal v roce 1635 knižně svůj na tehdejší dobu velmi podrobný popis morfologie sněhových vloček.

reklama
Související články
Veletrh vědy, největší vědecká akce v České republice, otevírá své brány široké veřejnosti. Ode dneška se v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech bude prezentovat více než 100 vědeckých pracovišť, firem i science center. Doprovodný program nabídne přednášky, workshopy nebo panelové diskuse. Třídenní akci pořádá Akademie věd ČR. Vstup je zdarma. Lákadly letošního, již sedmého […]
Kde je voda, tam je život. Tento neoddiskutovatelný fakt bezezbytku platí i pro pomyslný ostrov divoké přírody, který vznikl v těsném sousedství pražského výrobního závodu společnosti Coca-Cola. Unikátní mokřad se využívá k zadržení dešťové vody, která by jinak končila v kanalizaci. Zásadním způsobem tak pomáhá k podpoře biodiverzity a celkovému ochlazování okolí. Do městské přírody […]
Bez vody by to nešlo, tedy, alespoň co se týče pozemského života. Vodní koloběh je přitom na naší planetě jemně vyladěn a jakýkoliv zásah do něj může způsobit problém. Jenže probíhající klimatické změny jej ovlivňují více, než je zdrávo. Klimatické změny mají významný vliv na kvalitu a dostupnost vody v globálním měřítku. To, že lidem […]
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“ Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz