Domů     Příroda
Tajemství sněhových vloček
21.stoleti 19.2.2008

Únorové sněžení, zejména na horách, nám nabízí i možnost prostudovat si zblízka na první pohled tak běžnou věc, jakou jsou sněhové vločky. Víte, že se nenajdou dvě sněhové vlčky, které by byly úplně identické? Najdeme mezi nimi takovou rozmanitost tvarů, jakou můžeme v přírodě jen těžko pozorovat.Únorové sněžení, zejména na horách, nám nabízí i možnost prostudovat si zblízka na první pohled tak běžnou věc, jakou jsou sněhové vločky. Víte, že se nenajdou dvě sněhové vlčky, které by byly úplně identické? Najdeme mezi nimi takovou rozmanitost tvarů, jakou můžeme v přírodě jen těžko pozorovat.

Každá vločka má také svoji vlastní historii. Než dopadne na zem, změní se od svého vzniku v průběhu celého letu k nepoznání. Ve vyšších vrstvách atmosféry, při mrazu nad -15 stupňů, má vločka základní tvar šestibokého talířku, postupně jak klesá k zemi, zvyšuje se teplota a vločka se mění. Její základní tvar sice zůstává, ale přibývají další rozvětvené šestihrany, až k oné bohaté krajce, jakou vidíme třeba na rukávu.

Za všechno mohou atomy
Tvar i velikost sněhových vloček jsou přímo závislé na teplotě vzduchu. Jejich struktura je zase závislá na molekulách vody. Ty se skládají, jak známo, ze dvou atomlů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Při běžné teplotě jsou molekuly vody ve stálém pohybu. Jakmile však klesne teplota, začnou působit elektrické vazby mezi molekulami, ty se shlukují a ztuhnou v pevně daných pozicích. Voda zamrzne a její molekuly utvoří v ideálním stavu při krystalizaci hexagonální mřížku. Základní šestiúhelníkový tvar je u všech sněhových vloček pravidlem, i když se vnějším vzhledem mohou vločky značně lišit.

Vločka z ničeho nevznikne!
Při samotné krystalizaci je nutné aby se krystalky měly na co nabalovat. Zaběhlá představa, že sněhová vločka vzniká jen z čisté vody je mylná. Jádrem každé sněhové vločky totiž bývá mikroskopické zrnko prachu. Na něj se začíná nabalovat první šestiboký krystal, z něho rostou další a další, až do průměrné velikosti dvou milimetrů, která je vidět pouhým okem. Vzhledem k tomu, že vločky s sebou berou z nižších vrstev naší atmosféry prach, je opodstatněná i skutečnost, že husté sněžení dokáže vzduch docela slušně vyčistit a zbavit prachu.

První byl Johanes Kepler
Známý astronom Johanes Kepler (1571 – 1630), publikoval už v roce 1611 své pojednání „O šestiboké sněhové vločce,“ ve kterém se zabýval otázkou proč sněhové vločky tvoří vždy pravidelné šestiboké krystaly. Ačkoliv ještě nic nevěděl o atomech, vyslovil přesvědčení, že vločky se skládají z malých částeček, které se shlukují dohromady. Měl představu o genezi krystalové souměrnosti, ale neměl prostředky jak to vysvětlit. Dalším velikánem, kterému nedal šestiboký pravidelný tvar vloček spát, byl francouzský filosof a přírodovědec René Descartes (1596 – 1650), který vydal v roce 1635 knižně svůj na tehdejší dobu velmi podrobný popis morfologie sněhových vloček.

reklama
Související články
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pro rozvoj mikrobiálního života. Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy […]
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz