Už od té doby, co mobilní telefony nastoupily své vítězné tažení světem, se hovoří o tom, zda svým uživatelům nepoškozují zdraví. Zatím nejrozsáhlejší studie švédských odborníků varuje: dlouhodobé používání mobilů skutečně zvyšuje riziko onemocnění rakovinou.
Ještě před půldruhým rokem tým dánských vědců vyslal do světa uklidňující zprávu. Vznik nádorových onemocnění a používání mobilních telefonů spolu nijak nesouvisí. Tato hypotéza byla podložena i velkým vzorkem zkoumaných osob. Výzkumu se tehdy zúčastnilo 420 000 lidí (360 000 mužů a 60 000 žen). Pětaosmdesát procent testovaných osob používalo mobilní telefon po dobu kratší než deset let, deset procent telefonovalo tímto způsobem již 10 až 14 let a zbývajících pět procent v rozmezí od 15 do 21 let. Ovšem takové lidi, kteří mobil používají již od roku 1986 bylo asi obtížné sehnat. Průměrná zkušenost s používáním mobilního telefonu činila osm a půl roku. Podle Dánů to byla dost dlouhá doba, aby se případné nežádoucí vlivy projevily. „To, že mobily vysílají elektromagnetické záření je jasné, ale jeho intenzita je velmi slabá,“ pravilo se v dánské studii. Z celkového počtu sledovaných lidí jich rakovinou onemocnělo 14 250. To je dokonce o zlomek méně, než celkové procento ve veškeré populaci. „Nezaznamenali jsme prostě výskyt žádného onemocnění, které by se vázalo na pravidelné používání mobilních telefonů,“ prohlásil neurolog John Boice z Vanderbiltovy univerzity v americkém Nashvillu, který se na tomto výzkumu podílel.
„Mobil? Ten přece neškodí….“
Výrobci mobilů jásali, veřejnost si oddychla. Studie dánských vědců jako by jen potvrdila předchozí závěry, ke kterým dospěli jiní odborníci. Účinky elektromagnetického záření na živý organismus byly zkoumány již řadu let. Například v osmdesátých letech minulého století americký biolog William Saunders vystavil laboratorní myši intenzivnímu elektromagnetickému záření po dobu dvaceti dnů. Každý den se myši šest hodin pěkně „opékaly“. Výsledek? Žádné závažnější zdravotní potíže se u zkoumaných myší nedostavily. Podobné výzkumy byly opakovány i v následujících letech a zdaleka nejen na myších, ale nyní už i na lidech používajících mobily. Už v roce 1996 americký vědec Kenneth Rothman publikoval pojednání, které vzniklo na základě šetření 250 000 uživatelů mobilů. Ani tato studie neprokázala, že by mobily poškozovaly lidské zdraví.
„… i když možné je vše“
K podobnému závěru došel i jiný vědecký tým. I ten pocházel ze země tří korunek, je patrné, že souvislost mezi telefonováním z mobilů a výskytem nádorových onemocnění vrtá Švédům hlavou. Před čtyřmi lety provozovatelé mobilních sítí s radostí přivítali zprávu švédského Ústavu pro ekologické zdravotnictví, která tvrdila, že mobilní telefonování nemá na zdravý vůbec žádný vliv. V rámci tohoto šetření bylo 644 pacientů s nádorem na mozku porovnáno se 674 kontrolními a zcela zdravými lidmi. Zároveň byla podrobena výzkumu četnost výskytu podobných onemocnění ve Skandinávii v časovém horizontu. Vědci zjistili, že na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století došlo ke zvýšení počtu mozkových nádorů. Poté však tento počet údajně začal stagnovat, a to i přes to, že postupně docházelo k rozvoji mobilních technologií.
Ještě loni uznávaný britský vědec Lawrie Challis prohlásil na základě výzkumu svého týmu: „Mobilní telefony s největší pravděpodobností nezpůsobují žádné nežádoucí biologické nebo zdravotní změny.“ Nechal si ovšem otevřená zadní vrátka, jeho šetření nebylo nijak zvlášť rozsáhlé a Challis si samozřejmě uvědomuje, že zhoubný nádor nevznikne ze dne na den, ale že k jeho vytvoření je poměrně dlouhá cesta. Třeba až patnáct let od prvotního impulzu. „Nemůžeme v této chvíli vyloučit možnost, že se rakovina může během několika let objevit. S kouřením jsme rakovinu plic nespojovali, dokud nebyly provedeny výzkumy delší než deset let,“ podotkl Challis.
Převrat ve výzkumech
Všechny dosud provedené výzkumy mají jeden nedostatek, který je docela zásadní. Pracují totiž v krátkém časovém horizontu. Vždyť ještě před nějakými dvanácti lety byl – alespoň v našich končinách – mobil spíše výsadou zbohatlíků, kteří hlasitým telefonováním dávali svému okolí najevo své postavení. Skutečný boom mobilních telefonů nastal těsně před koncem století. A až nyní se konečně otevřely možnosti výzkumu vlivu mobilů na lidské zdraví v dlouhodobém časovém horizontu.
Vědecký tým pod vedením švédských profesorů Lennara Hardela a Kjella Hanssona se tomuto problému podíval na zoubek. Ze Švédska, Finska, Dánska, USA, Japonska, Německa a Británie získal celkem jedenáct odborných studií, které se věnovaly výskytu zhoubných mozkových nádorů u lidí, kteří mobil používají déle než deset let.
Závěry švédských odborníků asi uživatele mobilů příliš nepotěší. Skoro u všech zkoumaných osob, které používaly mobilní telefon déle než deset let, bylo totiž zjištěno, že jejich náchylnost k rakovině je podstatně vyšší než u lidí, kteří mobil používají kratší dobu. Zhoubné nádory nejvíce ohrožují tzv. gliové buňky na straně hlavy, kam si dotyčný nejčastěji přikládá „utržené sluchátko“. Mimochodem, gliové buňky mají za úkol ochraňovat i vyživovat buňky nervové. Na každý neuron připadá až deset gliových buněk. Původně byly považovány jen za spojovací materiál, který drží neurony pohromadě. Odtud také pochází jejich název, který je odvozen z řeckého výrazu pro klíh. V současnosti už vědci vědí, že se i tyto buňky podílejí na přenosu informací a jejich zpracování.
Po deseti letech riziko vzrůstá
Pokud mobilní telefon používáte jen k odesílání krátkých textových zpráv a voláte jen výjimečně, výsledky švédské studie vás nemusí vzrušovat. Ovšem, kdo telefonuje častěji, než hodinu denně, ten by měl zbystřit. Pokud si tento svůj zvyk užíváte více než deset let, riziko vzniku nádoru je vyšší až o celých třicet procent. Rovněž se zvyšuje riziko vzniku tzv. akustického neuromu, což je vzácný nádor, který vzniká na nervu mezi uchem a mozkem.
Krátkodobé užívání mobilních telefonů by však nemělo být nebezpečné. Nemělo by mít souvislost nejen s rakovinou, ale nemá vliv ani krevní tlak, srdeční tep nebo hypersenzitivitu, která se projevuje bolestmi hlavy, závratěmi a brněním v končetinách. Vědci však dosud nemají relevantní data k tomu, aby posoudili, zda například patnáct let intenzivního volání nezpůsobí v hlavě telefonisty stejný pocit, který zažívá člověk pracující se sbíječkou.
Pozor hlavně na děti!
Jak se před těmito nebezpečími bránit? Nejjednodušší samozřejmě bude omezit počet hovorů. Ostatně, osobní komunikace je častokrát příjemnější než ta přes telefon. Varování ze Švédska však míří především k rodičům menších dětí. Současná mladá generace si svůj život bez mobilního telefonu ani nedokáže představit a samozřejmě jej i často využívá. Jenže lebka dospívajícího jedince je poměrně tenká a nervový systém je teprve ve vývinu. Proto jsou děti náchylnější ke změnám, které jim v nervové tkáni může záření z mobilu způsobit. Děti by rozhodně neměly trávit veškerý svůj volný čas s mobilem u ucha.
Odborníci též doporučují, aby se zákazníci při výběru nového mobilu neřídili jen módními trendy. Důležitou roli by zde měla hrát i intenzita vyzařování. K jejímu určení slouží veličina specifická absorpční hodnota (Specific Absorption Rate – SAR). Každý telefon by tuto hodnotu měl mít ve svém návodu k použití, v Evropě je v současnosti stanoven limit 2w/kg na deset gramů tkáně. Nelze však vyloučit, že po zveřejnění studie švédských vědců bude tento limit ještě zpřísněn.
Každopádně se dá očekávat, že výrobci mobilních telefonů práci profesorů Hardela a Hanssona ještě zpochybní a možná si společně zaplatí jinou studii. Ta bude pro změnu tvrdit, že telefonování z mobilů nejen že nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, ale naopak může být i zdraví prospěšné. Zkrátka, konec sporu o tom, zda mobil skutečně škodí či nikoliv, ještě zdaleka není na obzoru. Závislost na mobilech? Skutečnost!
Psychologové již delší dobu varují, že nové komunikační technologie mohou vést až k patologickým závislostem. Jedinec se snadno může odtrhnout od reality a žije pouze ve virtuálním světě. Případ z Velké Británie dokazuje, že ona varování mají svá opodstatnění.
Do protialkoholní léčebny v Paisley se dostal devatenáctiletý muž, který je závislý na rozesílání SMS zpráv a e-mailů. Každý týden ze svého mobilního telefonu odeslal na 700 zpráv a během roku tak byla jeho peněženka lehčí o 4 500 liber (téměř 200 000 českých korun). S rozesíláním e-mailů to bylo obdobné, z jeho schránky bylo za měsíc odesláno neuvěřitelných 8000 emailů. Většina z nich byla určena jeho bývalé přítelkyni. Poté, co mladíkovu závislost zjistil jeho zaměstnavatel, muž raději nastoupil protinávykovou terapii.
Ve Velké Británii si jsou tohoto nového problému vědomi. Například zde proběhlo rozsáhlé sociologické šetření, které se zabývalo právě závislostí lidí na svých mobilních telefonech. Průzkumu se zúčastnilo 2000 osob.
Čísla, která britští vědci zveřejnili, jsou skutečně zarážející. 90% dotázaných uvedlo, že se cítí neklidní, když jim jejich telefon aspoň jednou za hodinu nezazvoní či nezapípá. Podobně vysoká čísla se objevila i u dalších sledovaných ukazatelů. 80% respondentů se cítí nesvých, pokud vypadne mobilní síť a 84% musí mít svůj telefon neustále v zorném poli. Podle odborníků je toto vysoké číslo způsobeno faktem, že mobil bývá stále víc považován za lidskou bytost.
Na mobilu jsme závislí pokud:
• Mobil nevypínáme ani v noci. Co kdyby jste zameškali nějaký důležitý hovor.
• Máme pocit, že na nás svět zapomněl, když jsme v poslední půlhodině nedostali ani jednu SMS zprávu.
• Půl roku předem víme o novinkách, které se chystají a už šetříme na mobil, který to bude umět využít.
• První co uděláme, když přijedeme na nějaké místo, je, že zkontrolujeme, zda máme dostatečný signál.
• Zvonění našeho mobilu poznáme i na koncertě industriální skupiny Einstürzende Neubauten, mezi jejíž instrumenty patří třeba sbíječka.
Telefonovat se nevyplácí ani na silnici….
To, že telefonovat za jízdy z mobilního telefonu se nesmí, ví každý motorista. Stačí se však porozhlédnout po silnicích a je jasné, že řada řidičů si z takového zákazu nic nedělá. Světový rekord v tomto ohledu zřejmě drží jeden Izraelec. Když jej policisté nedaleko Tel Avivu zastavili, nevěřili svým očím. Řidič telefonoval ze dvou mobilů a protože mu k řízení vozu nezbývala žádná volná ruka, volant držel mezi koleny. Jeho neobvyklé schopnosti byly „oceněny“ pokutou 500 šekelů, což je v přepočtu asi 2 500 korun.
….ani ve vzduchu
Mobil za volantem je bohužel běžnou záležitostí. Ovšem, leckdy může překvapit i piloty jiných dopravních prostředků, například rogala. Jistému německému rogalistovi při letu v Bavorských Alpách zazvonil v kapse mobil. Letec zřejmě čekal důležitý hovor, takže se přestal věnovat řízení a seč mu síly stačily se snažil dostat svůj zvonící mobil z kapsy. Nemohlo to dopadnout jinak, rogalista skončil svůj let v korunách stromů. Naštěstí nebyl vážněji zraněn a o pomoc si zavolal jak jinak – mobilem.
