8 věcí, které možná nevíte o svém těle

Člověk je pohybujícím se dokonalým strojem. Každý z nás připomíná perfektní chemickou továrnou, ve které se míchají různé látkové koktejly a vznikají nové chemikálie. Víte, že přes 80 % hmotnosti našeho těla tvoří voda? Podívejme se na nejdůležitější části živého komplexu, odkrývejme jeho tajemství.Člověk je pohybujícím se dokonalým strojem. Každý z nás připomíná  perfektní chemickou továrnou, ve které se míchají různé látkové koktejly a vznikají nové chemikálie. Víte, že přes 80 % hmotnosti našeho těla tvoří voda? Podívejme se na nejdůležitější části živého komplexu, odkrývejme jeho tajemství.

1. Jsme chodícími biliony buněk
Základním stavebním kamenem člověka je buňka. Z té se rodíme. Časem jich máme biliony různých typů a každá z nich tvoří svůj vlastní mikrosvět.
Charakteristika: Buněčné jádro je domovem našeho genetického materiálu – DNA (deoxyribonukleové kyseliny). V něm se jako vzácný poklad ukrývají geny – symbolické štafetové kolíky, předávané našimi předky při nekonečném běhu životem. DNA jako neomezený vládce dává pokyny celému tělu – od organel (složených z molekul chemických látek) uvnitř buněk po tkáně, orgány a soustavy, které nás udržují naživu a zajišťují základní funkce.
Zajímavosti: Pokud jsou buňky (osamoceně velmi zranitelné) stejného typu, spojují se do tkání. Připomeňme svalovou, nervovou (pouze v mozku a míše) a pojivovou, která vše drží pohromadě. Buňky v tkáních se neustále obnovují, i když se liší svojí životností. Zatímco některé svůj čas měří jen na hodiny, jiné vydrží po celý život. Každá tkáň potřebuje stálou výživu, kterou zajišťuje přítok krve šumějící v síti droboučkých cév. Nechybějí ani nervová vlákna, která fungují jako rychlí poslové informací do mozku a z něj. (Jinak bychom necítili třeba mráz či bolest.)
Z tkání se vytvářejí různé životně důležité funkční orgány jako např. srdce, játra, ledviny. Tvoří je současně mnoho různých druhů tkání. Ani orgány nemohou pracovat jen na vlastní pěst, ale spolupracují s jinými, čímž vytvářejí tělesné soustavy. Kdo by z vlastní praxe neznal dýchací soustavu, přivádějící do těla kyslík. Naopak soustava vylučovací z našeho organismu odvádí odpadní látky.
Objevy: V DNA mají být tři miliardy rozmanitých chemikálií. Z nich dosud vědci identifikovali 93, 5 procenta. Stále nové skutečnosti ukazují na životně důležitý význam tzv. kmenových buněk. Původně jaksi neutrální buňky (např. z embrya či  kostní dřeně) se mohou dodatečně stát součástí určitého tělesného orgánu. Tam by se postupně „zapracovaly“ , aby nahradily zdejší poškozené buňky specifické .
Čím prospějeme: Pestrou stravou, ve které nechybějí tři základní živiny – uhlovodíky a tuky dodávající energii a bílkoviny využívané k růstu a obnově buněk.

2. Mozek nikdy nespí!
Mozek v poměru k srdci je na tom jako ve sporu, co bylo na světě dříve, zda slepice,či vejce. Toto sídlo vědomí, myšlení a uvažování nezná absolutní klid. Koordinuje informace přijímané ze všech částí těla a přiměřeně na ně reaguje.
Charakteristika: Mozek sice máme plný vody (až 80 %), ale přesto je nejvyšším seskupením vyšších a nejvyšších nervových ústředí. Trvalé bydliště zde našlo 1000 miliard (bilion ) nervových buněk (neuronů). Pokud by všechny byly v aktivním stavu, jejich energie by dokázala rozsvítit žárovku.
Zajímavosti: Mozek dospělého člověka váží cca 1,5 kg – představuje tedy asi padesátinu celkové hmotnosti těla, ale spotřebuje více než pětinu energie (kyslíku a kalorií) využívané organismem. Šedá kůra mozková by po rozvinutí pokryla podlahu o ploše 20 m2. Mozek průměrného člověka uchovává tolik informací jako 20 000 průměrně velkých slovníků.,
Objevy: Letos specialisté zjistili, že při učení se nějakému textu je nejlepší poloha těla, kdy jsme v pokleku na jednom koleně. Roku 2004 vědci ze Stanfordovy univerzity (USA) porovnáváním snímků mozku, pořízených metodou magnetické rezonance, učinili závěr, že lidé dokážou silou vůle „zablokovat“ myšlenky stejným způsobem jako nechtěné konání.
Čím prospějeme: Mozek je labužník, který si potrpí na vhodnou výživu. Škodí mu nadmíra cholesterolu, tzv. nasycených tuků, jakož i soli. Radost mu uděláte ořechy, rybím a drůbežím masem i draslíkem (v bramborách, rajčatech, banánech apod.).

3. Srdce je motorem krevního oběhu
Srdce (cor) spojujeme i s emocemi, láskou a odvahou. Je to však tlaková pumpa pohánějící krevní oběh. Silný sval, který v dospělosti váží cca 300 g, připomíná grapefruit.
Charakteristika:  Za pouhou hodinu vykoná srdce 4200 stahů, za rok 36 milionů a za celý život až čtyři miliardy stahů! Přibližně stotisíckrát za den se srdce naplní krví, kterou pak vypuzuje do krevního oběhu. Denně se u dospělého přečerpá tolik tekutin, že by naplnily nádrž o objemu 10 tisíc litrů, což je obsah autocisterny. Za 70 let to může být až 200 milionů litrů krve (přibližně 200 000 tun). Pouze v srdci pracuje speciální sval – myokard. (Bohužel někdy postižený infarktem.)
Zajímavosti: Pokud bychom množství energie, kterou srdce každodenně vyvine, mohli využít k létání, vyletíme až do výšky 300 metrů. Celkový výkon lidského srdce během 70 let je takový, že by dokázal vytáhnout lokomotivu až na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc (4 807 m).
Objevy: Pokud by srdeční sval neřídily nervy, bil by nám divoce – až stokrát za minutu. Naštěstí bloudivý nerv (vagus) zajišťuje klidové tempo na cca 70 tepů/min.
Čím prospějeme: Dostatkem vlákniny – nejen z ovoce a zeleniny, ale i rybami, rýží, těstovinami, obilovinami. Srdce nemá rádo tučná jídla, která obsahují organickou látku cholesterol a homocystein.

4. Není náhoda, že nervům prospívá pohoda
Nervy jsou shluky buněk, které dokážou přenášet nepatrné elektrické náboje.
Charakteristika: Nečiní tak však z dlouhé chvíle, ale proto, abychom mohli existovat. Z těla většiny nervových buněk (neuronů) vybíhá dlouhé vlákno – axon. Působí zčásti jako baterie, zčásti jako drát. Pokud je nerv v klidu, axon obsahuje elektrický náboj – obdobně jako póly bakterie. Avšak při podráždění nervu se elektrický náboj na vnitřní straně buněčné membrány bleskurychle změní z negativního na pozitivní. Vzniká vzruch, který dál cestuje axonem. Nervy, kterými se vzruch šíří do svalů, aby pak způsobily jejich stah, si říkají motorické. Nervy přenášející informace z různých smyslových orgánů do mozku se nazývají senzorické. Vzruch letí nervem rychlostí cca 360 km/hod. Z mozku do prstů nohou tak dorazí za méně než padesátinu vteřiny.
Zajímavosti: Celková délka nervů je 150 000 km! (Pro porovnání: Střední vzdálenost ze Země na Měsíc je 385 000 km).
Objevy: Až nedávno vědci zjistili, že neurony s rostoucím věkem bezpodmínečně neumírají, jak předtím tvrdili, ale stále se mohou obnovovat. Dosud ovšem mnohdy přetrvává přesvědčení, že u mozku tomu tak není a zdejší neurony se po opotřebení stářím nenahrazují novými.
Čím prospějeme: Pokud možno se vyvarujeme stresu a dbáme na dostatečný spánek, které přináší odpočinek.

5. Kost dost unese
Kost je mnohem ohebnější struktura, než se mnozí domnívají. Do každé části kostry nonstop proudí krev, je ve stavu neustálého růstu a obnovy.
Charakteristika: Kosti připomínají pohádkovou Chytrou horákyně: Na jedné straně jsou silné, aby udržely váhu těla, na druhé straně zas lehké, abychom se mohli pohybovat. Tvoří je vlákna pružné bílkoviny. Navíc chrání vnitřní orgány a skladují většinu vápníku, fosforu a jiných minerálů, které tělo potřebuje. Jednou z důležitých funkcí kostí je tvorba krvinek.
Zajímavosti: Počet kostí nemáme každý stejný, záleží na věku. Po ukončení růstu mezi 18.- 25. rokem nám nejčastěji slouží 206 kostí. Dlouhé působí jako páky ke zdvíhání a pokládání, kratší jsou výborné jako spojky a tenké ploché vytvářejí ochranný krunýř (např. na temeni hlavy). Pokud si kost zlomíme, hned pár minut poté začíná proces uzdravování. Největší kostí je stehenní (u dospělého dlouhá cca 45 cm), nejmenší měří jen 5 mm, je to třmínek ve středním uchu.
Objev: Tři kůstky, které máme ve středním uchu, by se dohromady vešly do krabičky od zápalek.
Čím prospějeme::Kosti si smlsnou zejména na vápníku, pokud se k nim dostane ve vhodné podobě (mléko a výrobky z něj)..

6. Krevní oběh nemá rád spěch
V dospělém muži koluje asi 4 – 6 litrů krve, v ženě 4 – 5 litrů. Jde o složitou směs tekutin, chemických látek a buněk
Charakteristika: Většinu tvoří tekutá krevní plazma, která sestává hlavně z vody. Je zde však i mnoho chemických látek – např. glukóza, ze které tělo čerpá energii. Každá kapka krve obsahuje 250 milionů červených krvinek (vypadají jako drobné mince) přenášejících kyslík. Kdybychom tyto krvinky postavili na sebe, vznikla by věž vysoká 50 000 km. Dále je v krvi 300 tisíc průhledných bílých krvinek – bodyguardů organismu před nemocemi. Spojené cévy měří asi 100 000 km – dvojnásobek délky rovníku. Když k velkým tepnám a žilám přidáme drobné kapiláry, ze kterých krvácíme třeba při škrábnutí, dostaneme 200 000 km. Krev v nás proudí rychlostí 2 km/hod., což se rovná loudavé chůzi.
Zajímavosti: Životodárnou tekutinu nám barví červené barvivo hemoglobin obsažené v červených krvinkách. Krev vypuzená při stahu srdce do srdečnice oběhne tělem asi za jednu minutu. Za stejnou dobu navštíví jeden litr krve játra, kde se čistí v dutinkách a kanálcích, které měří 20 km.
Objevy: Kdyby se krev chovala jako běžná voda, při poranění by vytekla z těla ven. Tomu zabraňuje bílkovina fibrinogen, která se při poranění mění v nerozpustnou bílkovinu fibrin. Vytváří se bludiště lepivých vláken – strupy.
Čím prospějeme: Ovocí a zeleninou i jinou vlákninou; v přiměřené míře také játry.

7. Bez dýchání bychom ani nežili.
Místem, kde kyslík z vdechovaného vzduchu přestupuje do krve a v opačném směru vystupuje oxid uhličitý (CO2), který je do plic dopravován krví z tkání, jsou plíce.
Charakteristika: Plíce (pulmo) se tvarem nejvíce podobají nafouknuté mořské houbě. Zásluhu na tom mají plicní sklípky. Při každém nádechu (muž až cca 3,3 litru, žena cca 1,9 l) do plic vniká vnější vzduch a kyslík z něj přechází do krve. K tomu, aby plíce pro tělo získaly co nejvíce kyslíku, potřebují pro styk se vzduchem maximální plochu; o to se starají plicní sklípky. Plocha jejich stěn v kontaktu s vlásečnicemi je 70 m2, takže při rozprostření by pokryly tenisový kurt.
Zajímavosti: Za život vykonáme asi 500 milionů vdechů a stejný počet výdechů. Plíce tak přečerpají cca 250 000 m3 vzduchu, což by bohatě naplnilo největší vzducholoď. Když klidně sedíme, dýcháme asi třináctkrát za minutu. Při vdechu a výdechu vzduch prochází nosními dutinami rychlostí asi 8 km/hod. Ovšem při prudkém kašli vystřelí rychlostí povolenou na dálnici – 130 km/hod., někdy i více.
Objevy: Nedávno při kýchání, kdy se tělo podvědomě brání (narozdíl od kašle jen pomocí horních cest dýchacích) možné infekci, vědci naměřili rychlost přes 170 km/hod!
Čím prospějeme: Pokud kouříme, co nejvíce ho omezíme. A to více cvičíme.

8. Hormony dokážou zamotat hlavu
Nezanedbatelná není úloha endokrinního systému. Díky němu se rodí hormony – chemičtí poslové v lidském těle.
Charakteristika: Lidský organismus produkuje přes 20 různých hormonů, každý vzniká v jiné žláze. Tvoří se v nepatrných množstvích, ale mají důležité a dlouhotrvající účinky.Často působí ve dvojicích, přičemž mají navzájem opačné poslání, aby byly v rovnováze podmínky uvnitř těla (třeba množství cukru v krvi).
Zajímavosti: Většina druhů hormonů působí od narození. Výjimkou jsou pohlavní hormony, které postupně připravují tělo na rozmnožování a dávají mu dospělé rysy. Změny začínají okolo dvanáctého roku a trvají asi pět let. S touto pubertou často souvisejí i rozmanité změny nálady.
Muži mají jeden pohlavní hormon – testosteron, druhé pohlaví se navíc chlubí estrogenem a progesteronem. U žen kolem 50 let nastává období přechodu, kdy se výrazně snižuje množství vajíček produkovaných vaječníky. Zato dospívající dívka jich má cca 34 tisíc.
(Průměrný muž každoročně vyprodukuje asi 50 miliard spermií, což by teoreticky postačilo k tomu, aby se počet obyvatel Země obnovil asi osmkrát!)
Objevy: Krev dospělého člověka obsahuje 0,0005 g hormonu tyroxinu ovlivňujícího rychlost, s jakou tělo spotřebovává energii. Čajová lžička tyroxinu by tedy vznikla díky 5000 lidem.
Čím prospějeme: Vliv různých hormonů se výrazně projevuje v období puberty. Dospělí by měli mít pochopení pro emotivní chování adolescentů.

Více se dozvíte:
Člověk, Euromedia Group – Knižní klub, 2005
Encyklopedie lidského těla, Fortuna Print, 2005
K.W.Caine, Mužské tělo, Pragma, 2007
Objevujeme svět, Reader’s Digest Výběr,2002
http://www.livescience.com/health/top_10-about_you-1.html

Kůže může mít čtyři hlavní podoby
Kůže roste současně s tělem. Nejsilnější ji máme na zádech – až 0,5 cm, nejjemnější na očních víčkách. Průměrný člověk ročně ztratí 4 kg šupinek odumřelé kůže a vypadne mu až 30 000 vlasů. Na povrch pokožky ústí žlázy vylučující pot sloužící především k ochlazování těla. Nejvíc jich je na dlaních – až 500 na jednom cm 2. Normální osoba denně vypotí asi 0,3 litru, při vyšší teplotě a vlhku však až 2,5 litru. Pokud si člověk zakryje 1/3 plochy pokožky látkou, která ucpe póry, zemře, protože nebude schopen vyloučit dostatečné množství škodlivých látek.
Základní barvou pokožky je krémově bílá. Lidé na celém světě mají celkem čtyři hlavní odstíny zbarvení pokožky – podle chemických látek (pigmentů) obsažených v kožních buňkách. Pigment melanin způsobuje hnědou či černou, karoten barví dožluta. Zbarvení se poté často různě mixují.

Proč v nose není velké ochlupení?
Pokud by nám chlupy v nose (a mj. i na hrudi a obočí) rostly tak rychle jako vlasy, tedy za 10 dní o tři mm, nebyl by to v případě, že bychom je stále nekrátili, za chvíli asi příjemný pohled. Naštěstí máme v nose speciální nosní membrány, které výraznému růstu brán zabrání.

Víte, že v sobě nosíte i zlato?
Lidské tělo tvoří 7 x 1027 atomů, které jsou uspořádány ve vysoce aperiodické struktuře. Nachází se v něm 41 chemických prvků, které uvádíme v následující tabulce. Pozor: Celých 87 % lidského těla tvoří atomy vodíku (H) nebo kyslíku (O). Atomy nejsou v těle jako jednotlivé elementy, ale vyskytují se v kombinované formě jako molekuly či ionty.
Prvek  Zn. Atomů  Prvek Zn. Atomů   Prvek Zn. Atomů
Vodík H 4.2 2 x 1027 Rubidium Rb .2 x 1021  Zirkon Zr 2 x 1019
Kyslík O 1.61 x 1027  Stroncium Sr 2.2 x 1021  Kobalt Co 2 x 1019
Uhlík C 8.03 x 1026  Brom Br 2 x 1021   Cesium Cs 7 x 1018
Dusík N 3. 9 x 1025  Hliník A l1 x 1021   Rtuť Hg 6 x 1018
Vápník Ca 1.6 x 1025  Měď Cu 7 x 1020   Arzen As 6 x 1018
Fosfor P 9.6 x 1024  Olovo Pb 3 x 1020   Chrom Cr 6 x 1018
Síra S2.6 x 1024  Kadmium Cd 3 x 1020  Molybden Mo 3 x 1018
 Sodík Na 2.5 x 1024  Bor B  2 x 1020   Selen Se 3 x 1018
Draslík K 2.2 x 1024  Mangan Mn 1 x 1020   Beryllium Be 3 x 1018
Chlor C l1.6 x 1024  Nikl Ni 1 x 1020   Vanad V 8 x 1017
Hořčík Mg 4.7 x 1023 Lithium Li 1 x 1020   Uran U 2 x 1017
Křemík Si3.9 x 1023  Baryum Ba 8 x 1019   Radium Ra 8 x 1010
Fluor F 8.3 x 1022  Jód I 5 x 1019
Železo Fe 4.5 x 1022  Cín Sn 4 x 1019
Zinek Zn 2.1 x 1022  Zlato Au 2 x 1019   CELKEM 6.71x 102

Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Zakázané ovoce chutná nejlépe

Zakázané ovoce chutná nejlépe

Ve státech, kde je marihuana legální pro rekreační účely, je její užívání...
Anabolické steroidy? Cesta k neplodnosti

Anabolické steroidy? Cesta k...

Řada lidí chce okamžité výsledky bez výraznější snahy držet diety a...
Farmaceutická společnost Johnson & Johnson zahájí klinické testy vakcíny proti HIV

Farmaceutická společnost Johnson...

V posledních letech slýcháváme o vakcínách proti HIV tak často, že je pomalu...
Švédsko rozšířilo místa, kde se nesmí kouřit

Švédsko rozšířilo místa, kde se...

Od začátku tohoto týdne vstoupil ve Švédsku v platnost zákon o zákazu kouření...
Dvě hodiny týdně v přírodě jsou klíčem ke zdraví

Dvě hodiny týdně v přírodě jsou...

Nezáleží na tom, kolik je vám let, jaké máte zaměstnání a do jaké...
Vědci z Olomouce se zaměřili na klíšťata

Vědci z Olomouce se zaměřili na...

Podle odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské Fakulty...
Zájem o krevní test na hladinu protilátek proti spalničkám raketově vzrostl

Zájem o krevní test na hladinu...

Velký nárůst zájmu o vyšetření je zapříčiněný epidemií spalniček, která se neustále šíří...
Rubikova kostka, která pomáhá při rehabilitaci

Rubikova kostka, která pomáhá...

Vypadá jako „rubikovka“ moderního věku, ve skutečnosti ale klame...
Světová zdravotnická organizace varuje před nadměrným hraním her

Světová zdravotnická organizace...

Třetina českých dětí do 15 let, které se zapojily do průzkumu, tráví svůj volný...
Pacientům s kardiovaskulárním onemocněním pomáhá projekt Srdce v hlavě

Pacientům s kardiovaskulárním...

Nemoci oběhové soustavy u nás dlouhodobě zůstávající nejčastější příčinou úmrtí....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nejen na zámek do Světlé nad Sázavou

Nejen na zámek do Světlé nad...

Světlá nad Sázavou se nachází asi 14 kilometrů severozápadně od...
Muzeum řemesel v Letohradu

Muzeum řemesel v Letohradu

Od roku 2000 nalezneme v památkové chráněném areálu Nového dvora z roku 1750...
Jak se zpěvní ptáci dostali na jídelníček žraloků tygřích?

Jak se zpěvní ptáci dostali na...

Výzkum mořských biologů pod vedením Marcuse Drymona v Mexickém zálivu zveřejněný...
Generál Lafayette v Americe: Dodával Georgi Washingtonovi energii?

Generál Lafayette v Americe:...

„Všichni lidé byli stvoření jako sobě rovní,“ šeptá si generál Lafayette...
Bahamy: Bezstarostné ostrovy

Bahamy: Bezstarostné ostrovy

Třicet větších, sedm set menších a více než dva tisíce malinkých ostrůvků...
Trutnovské procházky: Po stopách války

Trutnovské procházky: Po stopách...

Pokud máme rádi procházky, určitě vyzkoušíme jednu z řady...
Litomyšl a její zámecké návrší

Litomyšl a její zámecké návrší

Příběh zámeckého návrší v Litomyšli začíná někdy v polovině jedenáctého století....
Český Krumlov: Perla jižních Čech

Český Krumlov: Perla jižních Čech

Městem protéká řeka Vltava, a proto je častou zastávkou vodáků. Ve městě můžeme...
Mozartovo město Salzburk

Mozartovo město Salzburk

Rodné město Mozarta ležící uprostřed krásné přírody vám nabízí nejen silné...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.