Domů     Příroda
Zázrační termiti: Dobyvatelé zlata a diamantů
21.stoleti 19.10.2007

Víte, kdo objevil nejbohatší diamantové ložisko na světě? Nebyl to žádný špičkový geolog vybavený nejmodernější technikou, ale obyčejný termit!Víte, kdo objevil nejbohatší diamantové ložisko na světě? Nebyl to žádný špičkový geolog vybavený nejmodernější technikou, ale obyčejný termit!

Poušť Kalahari v africké Botswaně svá geologická tajemství nevydává  nijak snadno. Podloží je tu  ukryto pod desítkami metrů písku, půdy a zvětralých hornin. Kdo tu chce najít vzácné suroviny, musí se připravit na hledání jehly v kupce sena se zavázanýma očima. Když byly v 70. letech minulého století na povrchu objeveny stopy minerálu zvaného ilmenit, vzbudilo to okamžitě pozornost geologů. Ilmenitu se totiž líbí ve stejné hornině, která také často bývá domovem pro diamanty. A skutečně měli k pozornosti velmi dobrý důvod. Dnes se na místě nachází nejbohatší diamantový důl na světě – Jwaneng. Ložisko však bylo objeveno 40 metrů pod zemí. Jak se tedy mohl ilmenit dostat na povrch?

Kde vzít na poušti bahno
Pouštní termiti hloubí hluboké šachty. Jinak to ve vyprahlé Kalahari ani nejde, pokud chtějí přežít déle než několik dní. Vysoká kupole termitiště slouží jako nezbytná klimatiční jednotka, která umožňuje udržovat v hnízdě přijatelné podmínky. Zajišťuje cirkulaci vzduchu a udržuje relativně stálou teplotu. Pokud by však drobní stavitelé neměli možnost své výtvory neustále opravovat za pomoci vlhké zeminy, rychle by o majestátní chrámy přišli. Kde se však dá na vyprahlé poušti sehnat bahno? 30 metrů pod povrchem! Až do takové hloubky se termiti musí prokopat. Pro představu jde o výšku 10ti patrového domu!
Pro šestinohé dělníky není otázka zajištění materiálu žádný med. Nejprve se k hladině spodní vody musejí doslova prokousat i přes vrstvy poměrně husté horniny. Nejdůležitější ovšem je, že vykopaný materiál vynášejí zrnko po zrnku v kusadlech nahoru na povrch. Novými průduchy také může prosakovat voda obsahující  minerály z ještě větších hloubek. Termit se také při své hornické práci pochopitelně řádné zamaže, a může tak sloužit jako spolehlivý vynašeč kovů či rozpuštěných solí původně skrytých desítky metrů pod povrchem, a pro geology tedy jen velmi obtížně zjistitelných.

99 % pouště pro termití geology
Termiti tak usnadňují práci geologům, kteří si mohou ze vzorků vynošených na povrch udělat představu o tom, jaké horniny se ukrývají pod metry zvětralé půdy. Australští specialisté teď vyvíjejí metodu, jež využívá mapování termitišť a v nich obsažených různých chemických látek. Po vyhodnocení pak lze získat poměrně přesnou mapu hornin tvořících podloží. Geologové díky tomu mohou s velkou pravděpodobností odhadnout, kde se ukrývají bohatá ložiska vzácných kovů nebo diamantů.
Pokud za běžných okolností chtějí vědci získat vzorek z podloží, musejí udělat hloubkový vrt. Termiti teď jednoduše tuto nákladnou činnosti vykonávají za ně, a to zcela zdarma. Až do současnosti Australané hmyzí pomocníky příliš nepotřebovali, protože třetina jejich bohatých ložisek vzácných rud se nachází v místech, kde skály nezakrývá zvětralá zemina. Jenže teď už tyto zásoby pomalu začínají docházet a je zapotřebí najít zbývající dvě třetiny na místech, kde se podloží nezřídka ukrývá i pod stovkami metrů půdy. „V poušti Tanami na severu Austrálie se pevné skály na povrchu nacházejí jen na 1 % celé rozlohy,“ říká k tomu geolog Steve Hill z Adelainské univerzity v Austrálii. „Na těch zbylých 99 % procentech půdy zatím bylo objeveno jen několik málo ložisek.“

Neúnavní stavitelé
Aby Hill zjistil, jestli se může na termity spolehnout, provedl studii několika jejich staveb v blízkosti zlatých nalezišť v západní části pouště Tanami, kde je podloží geologicky dobře zmapováno. „Chodíme na termitiště s kladívkem a po rozboření stěn si bereme z interiéru staveb vzorky,“ vysvětluje Hill. „Termiti si to nicméně nenechají líbit, během několika minut už začínají opravné práce a do druhého dne už není vidět, že jsme tu někdy kopali.“ Nasbírané vzorky se pak analyzují v laboratoři. Na přítomnost zlata v podloží ukazuje například výskyt titanu, chrómu nebo arsenu. Někdy se na povrch dostane i samotné zlato.
Výsledky chemických rozborů termitišť překvapivě přesně odpovídaly tomu, co se skutečně nachází pod povrchem až do hloubky 30 metrů.
„Některé druhy termitů dokonce dávají zlatu přednost, protože je měkké a dokáží jej oddělit svými kusadly,“ říká Hill. „Mají v nich obrovskou sílu a není radno do termitišť dloubat příliš lehkomyslně. Už z toho důvodu, že v nich občas bydlí nečekaní nájemníci. Jedna z mých studentek dokonce narazila na kobru schovanou uvnitř.“

Pro vodu 50 metrů pod zem
Nejen termiti se však mohou stát neocenitelnou pomůckou geologů. Na poušti je mnoho dalších organismů, které „vytahují“ informace o horninách uložených desítky metrů pod povrchem. Například travina spinifex v poušti nemarní čas ani energii na rozvoj kořenového systému do šířky těsně pod povrchem, kde by jej pouštní žár velice záhy zbavil veškeré vláhy. Namísto toho se snaží kořeny v úzkém svazku vysílat co nejhlouběji,  a proto si může pro vodu „sáhnout“ až do 50 metrů. „Nikdo až dosud spinifexu nechtěl moc věnovat pozornost, mimo jiné proto, že má nepříjemně pichlavé listí, které není k rukám vědců příliš přívětivě,“ usmívá se Hill. „Najdeme v nich odlišné látky, než jaké na světlo vytahují termiti. Společně pak poskytují komplexnější a přesnější přehled o tom, co se nachází pod nimi.“
Přesnost výsledků už zaujala mnoho těžařských společností po celém světě a pravděpodobně v dohledné době nová metoda pomůže nalézt nová ložiska v Africe a v Austrálii. „Na průzkumy termitišť už pomalu přestáváme pohlížet na podivnou exotickou metodu a stává se z nich rutinní postup,“ říká Trevor Ireland ze společnosti Australasia Gold.

3 největší diamantové doly na světě
Orapa

Rozlohou největší důl na světě nese název Orapa, což znamená „místo, kde odpočívají lvi“. Důl se nachází v západní části Botswany a je zčásti ve vlastnictví místní vlády. Těžit se v něm začalo v roce 1971 a až do roku 1999 se tu vytěžilo 16,3 milionů karátů  (3,3 tuny) diamantů ročně. Na konci minulého století byl důl rozšířen, díky čemž se produkce zdvojnásobila na současných 32 milionů karátů ročně.
Jwaneng
Nejbohatší ložisko diamantů na světě se také nachází v Botswaně. Stejně jako předchozí důl i tento je z části ve vlastnictví státu. Ročně se tu vytěží téměř 15 milionů karátů (2,9 tuny) diamantů. Při této rychlosti těžby vystačí zásoby horniny na příští tři desetiletí. Jwaneng znamená „místo s drobnými kaménky“.
Diavik
Největší důl v Severní Americe leží v severní Kanadě (220 km jižně od polárního kruhu) a ročně produkuje 8 milionů karátů (1,6 tuny) diamantů. Hornina by tu měla vydržet ještě pro dalších 20 let těžby.

Termití chrámy
Co termit, to jiný dům. Mohutná, až šest metrů vysoká termitiště si budují druhy ze suchých a horkých oblastí, kde jim poskytují dostatečný úkryt před palčivým sluncem.
Termiti druhu Amitermes meridionalis si stavějí vysoká klínovitá termitiště, jejichž podélná osa je vždy ve směru sever-jih. Taková poloha je důležitá k udržení potřebného mikroklimatu uvnitř hnízda.
Termiti ze skupiny cubitermes si budují hnízda s několika „klobouky“ která vypadají jako obří houby.
Druhy z jihoamerických deštných pralesů svá obydlí lepí na stromy a pořizují jim až 40 vrstev ochranných střech, aby je nerozmočily časté srážky.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz