Domů     Příroda
Zázrační termiti: Dobyvatelé zlata a diamantů
21.stoleti 19.10.2007

Víte, kdo objevil nejbohatší diamantové ložisko na světě? Nebyl to žádný špičkový geolog vybavený nejmodernější technikou, ale obyčejný termit!Víte, kdo objevil nejbohatší diamantové ložisko na světě? Nebyl to žádný špičkový geolog vybavený nejmodernější technikou, ale obyčejný termit!

Poušť Kalahari v africké Botswaně svá geologická tajemství nevydává  nijak snadno. Podloží je tu  ukryto pod desítkami metrů písku, půdy a zvětralých hornin. Kdo tu chce najít vzácné suroviny, musí se připravit na hledání jehly v kupce sena se zavázanýma očima. Když byly v 70. letech minulého století na povrchu objeveny stopy minerálu zvaného ilmenit, vzbudilo to okamžitě pozornost geologů. Ilmenitu se totiž líbí ve stejné hornině, která také často bývá domovem pro diamanty. A skutečně měli k pozornosti velmi dobrý důvod. Dnes se na místě nachází nejbohatší diamantový důl na světě – Jwaneng. Ložisko však bylo objeveno 40 metrů pod zemí. Jak se tedy mohl ilmenit dostat na povrch?

Kde vzít na poušti bahno
Pouštní termiti hloubí hluboké šachty. Jinak to ve vyprahlé Kalahari ani nejde, pokud chtějí přežít déle než několik dní. Vysoká kupole termitiště slouží jako nezbytná klimatiční jednotka, která umožňuje udržovat v hnízdě přijatelné podmínky. Zajišťuje cirkulaci vzduchu a udržuje relativně stálou teplotu. Pokud by však drobní stavitelé neměli možnost své výtvory neustále opravovat za pomoci vlhké zeminy, rychle by o majestátní chrámy přišli. Kde se však dá na vyprahlé poušti sehnat bahno? 30 metrů pod povrchem! Až do takové hloubky se termiti musí prokopat. Pro představu jde o výšku 10ti patrového domu!
Pro šestinohé dělníky není otázka zajištění materiálu žádný med. Nejprve se k hladině spodní vody musejí doslova prokousat i přes vrstvy poměrně husté horniny. Nejdůležitější ovšem je, že vykopaný materiál vynášejí zrnko po zrnku v kusadlech nahoru na povrch. Novými průduchy také může prosakovat voda obsahující  minerály z ještě větších hloubek. Termit se také při své hornické práci pochopitelně řádné zamaže, a může tak sloužit jako spolehlivý vynašeč kovů či rozpuštěných solí původně skrytých desítky metrů pod povrchem, a pro geology tedy jen velmi obtížně zjistitelných.

99 % pouště pro termití geology
Termiti tak usnadňují práci geologům, kteří si mohou ze vzorků vynošených na povrch udělat představu o tom, jaké horniny se ukrývají pod metry zvětralé půdy. Australští specialisté teď vyvíjejí metodu, jež využívá mapování termitišť a v nich obsažených různých chemických látek. Po vyhodnocení pak lze získat poměrně přesnou mapu hornin tvořících podloží. Geologové díky tomu mohou s velkou pravděpodobností odhadnout, kde se ukrývají bohatá ložiska vzácných kovů nebo diamantů.
Pokud za běžných okolností chtějí vědci získat vzorek z podloží, musejí udělat hloubkový vrt. Termiti teď jednoduše tuto nákladnou činnosti vykonávají za ně, a to zcela zdarma. Až do současnosti Australané hmyzí pomocníky příliš nepotřebovali, protože třetina jejich bohatých ložisek vzácných rud se nachází v místech, kde skály nezakrývá zvětralá zemina. Jenže teď už tyto zásoby pomalu začínají docházet a je zapotřebí najít zbývající dvě třetiny na místech, kde se podloží nezřídka ukrývá i pod stovkami metrů půdy. „V poušti Tanami na severu Austrálie se pevné skály na povrchu nacházejí jen na 1 % celé rozlohy,“ říká k tomu geolog Steve Hill z Adelainské univerzity v Austrálii. „Na těch zbylých 99 % procentech půdy zatím bylo objeveno jen několik málo ložisek.“

Neúnavní stavitelé
Aby Hill zjistil, jestli se může na termity spolehnout, provedl studii několika jejich staveb v blízkosti zlatých nalezišť v západní části pouště Tanami, kde je podloží geologicky dobře zmapováno. „Chodíme na termitiště s kladívkem a po rozboření stěn si bereme z interiéru staveb vzorky,“ vysvětluje Hill. „Termiti si to nicméně nenechají líbit, během několika minut už začínají opravné práce a do druhého dne už není vidět, že jsme tu někdy kopali.“ Nasbírané vzorky se pak analyzují v laboratoři. Na přítomnost zlata v podloží ukazuje například výskyt titanu, chrómu nebo arsenu. Někdy se na povrch dostane i samotné zlato.
Výsledky chemických rozborů termitišť překvapivě přesně odpovídaly tomu, co se skutečně nachází pod povrchem až do hloubky 30 metrů.
„Některé druhy termitů dokonce dávají zlatu přednost, protože je měkké a dokáží jej oddělit svými kusadly,“ říká Hill. „Mají v nich obrovskou sílu a není radno do termitišť dloubat příliš lehkomyslně. Už z toho důvodu, že v nich občas bydlí nečekaní nájemníci. Jedna z mých studentek dokonce narazila na kobru schovanou uvnitř.“

Pro vodu 50 metrů pod zem
Nejen termiti se však mohou stát neocenitelnou pomůckou geologů. Na poušti je mnoho dalších organismů, které „vytahují“ informace o horninách uložených desítky metrů pod povrchem. Například travina spinifex v poušti nemarní čas ani energii na rozvoj kořenového systému do šířky těsně pod povrchem, kde by jej pouštní žár velice záhy zbavil veškeré vláhy. Namísto toho se snaží kořeny v úzkém svazku vysílat co nejhlouběji,  a proto si může pro vodu „sáhnout“ až do 50 metrů. „Nikdo až dosud spinifexu nechtěl moc věnovat pozornost, mimo jiné proto, že má nepříjemně pichlavé listí, které není k rukám vědců příliš přívětivě,“ usmívá se Hill. „Najdeme v nich odlišné látky, než jaké na světlo vytahují termiti. Společně pak poskytují komplexnější a přesnější přehled o tom, co se nachází pod nimi.“
Přesnost výsledků už zaujala mnoho těžařských společností po celém světě a pravděpodobně v dohledné době nová metoda pomůže nalézt nová ložiska v Africe a v Austrálii. „Na průzkumy termitišť už pomalu přestáváme pohlížet na podivnou exotickou metodu a stává se z nich rutinní postup,“ říká Trevor Ireland ze společnosti Australasia Gold.

3 největší diamantové doly na světě
Orapa

Rozlohou největší důl na světě nese název Orapa, což znamená „místo, kde odpočívají lvi“. Důl se nachází v západní části Botswany a je zčásti ve vlastnictví místní vlády. Těžit se v něm začalo v roce 1971 a až do roku 1999 se tu vytěžilo 16,3 milionů karátů  (3,3 tuny) diamantů ročně. Na konci minulého století byl důl rozšířen, díky čemž se produkce zdvojnásobila na současných 32 milionů karátů ročně.
Jwaneng
Nejbohatší ložisko diamantů na světě se také nachází v Botswaně. Stejně jako předchozí důl i tento je z části ve vlastnictví státu. Ročně se tu vytěží téměř 15 milionů karátů (2,9 tuny) diamantů. Při této rychlosti těžby vystačí zásoby horniny na příští tři desetiletí. Jwaneng znamená „místo s drobnými kaménky“.
Diavik
Největší důl v Severní Americe leží v severní Kanadě (220 km jižně od polárního kruhu) a ročně produkuje 8 milionů karátů (1,6 tuny) diamantů. Hornina by tu měla vydržet ještě pro dalších 20 let těžby.

Termití chrámy
Co termit, to jiný dům. Mohutná, až šest metrů vysoká termitiště si budují druhy ze suchých a horkých oblastí, kde jim poskytují dostatečný úkryt před palčivým sluncem.
Termiti druhu Amitermes meridionalis si stavějí vysoká klínovitá termitiště, jejichž podélná osa je vždy ve směru sever-jih. Taková poloha je důležitá k udržení potřebného mikroklimatu uvnitř hnízda.
Termiti ze skupiny cubitermes si budují hnízda s několika „klobouky“ která vypadají jako obří houby.
Druhy z jihoamerických deštných pralesů svá obydlí lepí na stromy a pořizují jim až 40 vrstev ochranných střech, aby je nerozmočily časté srážky.

Související články
Žraloci obývají planetu Zemi dlouhých 250 milionů let. V průběhu této doby zastávaly různé druhy žraloků širokou škálu funkcí v mořském ekosystému, od vrcholových predátorů po transportéry živin. Dnes patří moderní žraloci k nejohroženějším obyvatelům moří a oceánů, nejnovější výzkum navíc odhalil, že i jejich funkční rozmanitost je dnes na svém minimu. Ekologické role jednotlivých […]
Potvrzeno! Ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni nedávno vyplynulo, že i sloni se navzájem dokážou „oslovovat“ individuálními jmény. Až dosud přitom byla tato schopnost přisuzována pouze dvěma druhům zvířat – delfínům a papouškům. Největší žijící suchozemští savci „nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale také rozeznávají a […]
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz