10 nejzbytečnějších orgánů

Na co jsou mužům prsní bradavky, na co máme kostrč a proč se nám dělá husí kůže? Na první pohled nesmyslná výbava odkazuje na naši dávnou minulost.Na co jsou mužům prsní bradavky, na co máme kostrč a proč se nám dělá husí kůže? Na první pohled nesmyslná výbava odkazuje na naši dávnou minulost.

Evoluce je úžasná věc. Po miliony let organismy vybavuje užitečnými součástkami, snaží se je co nejlépe připravit na možné změny prostředí a vůbec se stará o to, aby byly co možná nejdokonalejší. Zdaleka však není úplně všemocná a občas jí něco i pořádně trvá.

Stává se tak, že živým tvorům po předcích zbude něco, co sice moc nepřekáží, ale zároveň to nemá ani žádný praktický význam.

10. Křídla nelétavých ptákůMajitelé funkčních verzí: ptáciPůvodní účel: létáníSoučasný účel: udržování rovnováhyDůvod ztráty funkce: létání se pro těžké druhy stalo energeticky příliš nevýhodným stylem pohybuPřestože křídla 250 kg těžkých pštrosů (což je zhruba polovina hmotnosti závodního koně) nejsou žádné neduživé pahýlky, na létání to prostě nestačí.

Ostatně i francouzský anatom Étienne Geoffroy St. Hilaire, který při své cestě přes Afriku společně s Napolenovou výpravou, pštrosy popsal kolem roku 1798 jako „ptáky, kteří nelétají.“ Nicméně pštrosi v tom nejsou zdaleka sami.

Stejnou potíž s vlastní hmotnosti mají novozélandští kiwi nebo třeba papoušci kakapo. Křídla všech těchto druhů mají prakticky stejnou anatomickou stavbu jako křídla létavých ptáků, jediný rozdíl je v jejich mohutnosti a osvalení, které není dostatečně silné na to, aby těžké ptáky dostalo do vzduchu.

Nejsou však ani zcela bez funkce, svým majitelům napomáhají udržovat rovnováhu při rychlém běhu.

9. Zadní končetiny u kytovcůMajitelé funkčních verzí: suchozemští obratlovciPůvodní účel: pohyb po pevnině a plaváníSoučasný účel: žádnýDůvod ztráty funkce: přechod do vodního prostředíJeště před 400 miliony let všichni obratlovci obývali pouze vodní prostředí.

Postupem času se však stala obyvatelným místem i pevnina, a tak jich část začala pomýšlet na suchozemský život. Evoluční biologové někdy vtipkují o tom, že nohy rybám narostly proto, aby mohly opustit vodu.

Pár set milionů let pak trvalo, než se z prvních obojživelníků vyvinuli plazi, ptáci a savci. Příroda je za tu dobu vybavila spoustou orgánů, které jim na souši usnadňovaly život. Například plícemi, placentou a výkonnými končetinami.

Před 50 miliony let se předkové dnešních kytovců (podle nedávných objevů se jednalo o společné předky s hrochy) rozhodli, že se zase vrátí do vody. Životu v moři se přizpůsobili výborně, přesto si ponechali celou řadu památek na suchozemský život.

Stále dýchají plícemi, rodí živá mláďata a živí je mateřským mlékem. Většina druhů má i kostěné zbytky zadních končetin. U některých (zejména vorvani a keporkakové) se dokonce čas od času objeví i celé zakrslé nohy včetně chodidel, které však k ničemu jinému než ke zlobení kreacionistů (teoretiků, zabývajících se vývojem člověka a živé přírody)nejsou.

8. Napřimovače srsti u lidíMajitelé funkčních verzí: většina savcůPůvodní účel: tepelná regulace, komunikaceSoučasný účel: žádnýDůvod ztráty funkce: ztráta srsti a pokročilé způsoby komunikaceSavci mají důmyslný termoregulační systém, který je u většiny druhů do značné míry závislý na srsti.

Pokud je zvířeti zima, stáhnou se mu drobné svaly, jejichž účelem je naježit srst, a díky tomu se mezi kůží a povrchem srsti vytvoří prostor vyplněný vzduchem. Vzduch jako dobrý izolant pak omezuje ztráty tepla a šetří zvířeti energii.

Naježená srst také zvíře opticky zvětšuje a poskytuje mu tak šanci zastrašit nepřátele nebo slabší členy jeho sociální skupiny. Člověk však v průběhu svého vývoje o chlupy přišel, a tak osiřelé napřimovače ztratily svou funkci.

Jediné, co na našem lysém těle svedou, je husí kůže, která však nemá žádný praktický význam.

7. KostrčMajitelé funkčních verzí: většina savcůPůvodní účel: udržování rovnováhy, komunikace, chápává končetinaSoučasný účel: možná zlepšení úponu některých pánevních svalůDůvod ztráty funkce: změna způsobu pohybu, pokročilé způsoby komunikaceOcas byl pro naše předky, stejně jako pro většinu savců, velmi důležitým orgánem.

Sloužil jim jako kormidlo při skákání, mohli se jím přidržovat větví a jeho poloha sloužila i v komunikaci s ostatními členy rodiny. S narůstající hmotností, posunem těžiště a změnou držení těla však ztratil svou funkci při udržování rovnováhy a výrazná mimika, posunky i hlasová komunikace, odsunuly do pozadí i jeho dorozumívací funkce.

Jako nepotřebný přívěšek zcela zakrněl a většinou nám po něm zbyla jen kostěná připomínka v podobě několika zrostlých drobných obratlů. Kdybychom si kostrč občas nenarazili, tak o její existenci ani nevíme.

Ani anatomové se nemohou shodnout na tom, jestli zastává nějakou funkci. Někteří tvrdí, že je důležitá pro pevné ukotvení některých pánevních svalů a tím i pro správnou polohu pánevních orgánů. Pokud však (například po úrazu) dojde k jejímu chirurgickému odstranění, pacienti nepociťují žádné nežádoucí následky.

Občas se také narodí dítě s pár obratli navíc, které jsou příčinou viditelného krátkého ocásku. Ten však není nijak na závadu a zdraví žádným způsobem neohrožuje. Pokud ovšem jeho majitel nemá tu smůlu, že se narodí do středověké Evropy, inkvizice původ ocasu nepřisoudí čarodějnictví a jeho vlastníka za to nepošle na hranici.

6. Oči u slepé formy tetry mexickéMajitelé funkčních verzí: kromě většiny ryb i běžná forma tetry mexickéPůvodní účel: zrakSoučasný účel: žádnýDůvod ztráty funkce: přechod do prostředí s nedostatkem světlaV zatopených jeskyních, hluboko pod povrchem země na pobřeží Mexika, žije ryba tetra mexická, která je úplně slepá.

Není se jí příliš co divit, i kdyby měla skvělý zrak, v téměř absolutní temnotě toho stejně moc neuvidí. Zajímavé ovšem je, že příslušníci stejného druhu, kteří žijí v blízkosti mořské hladiny, mají běžné citlivé oči a normálně vidí.

Dokonce i zárodky slepé formy mají normální oči, ty se však během vývoje v jikře postupně redukují. Ryba se líhne naprosto slepá s nefunkčními zbytky očí chráněnými záhyby kůže. Přesto tyto zbytky nejsou tak úplně nefunkční.

Stačí jim správný impuls a oko se začne zpět vyvíjet do funkční podoby. Mexičtí zoologové ryby podrobili experimentu, kdy slepé formě transplantovali čočku běžné tetry. Oku se pod kůží začaly dotvářet všechny potřebné tkáně a ryba do dvou měsíců normálně viděla.

5. Lidské zuby moudrostiMajitelé funkčních verzí: primáti s delšími čelistmiPůvodní účel: náhrada vypadaných zubůSoučasný účel: žádnýDůvod ztráty funkce: zmenšení čelisti, ústní hygienaZuby moudrosti modernímu člověku nejenže k ničemu nejsou, ale navíc mu v mnoha případech jen přidělávají starosti a v řadě případů jsou příčinou nepříjemné bolesti.

Zatímco naši předkové mohli před desítkami tisíc let brát v 18 letech náhradu za zkažené a vypadané zuby s povděkem, v době zubních kartáčků, plomb, můstků a umělého chrupu pro ně nemáme žádné využití.

V průběhu evoluce se nám také zmenšila čelist, a tak se často stává, že se do ní zuby moudrosti už nevejdou a snaží se růst někam, kde značně překážejí. Například trčí do tváře, kde jsou příčinou nepříjemných poranění.

4. Pohlavní orgány pampelišekMajitelé funkčních verzí: většina krytosemenných rostlinPůvodní účel: pohlavní rozmnožováníSoučasný účel: žádnýDůvod ztráty funkce: výhodnější klonální (nepohlavní) rozmnožováníPřestože většina druhů pampelišek se velice úspěšně množí klonálně, jejich pohlavní orgány (pestíky a tyčinky) nijak nezakrněly, dokonce jsou i nadále funkční, pampelišky však jejich služeb nevyužívají.

Důvod je jednoduchý – dobře se přizpůsobily svému prostředí, ze kterého nemají příliš velkou potřebu expandovat, a tak prostě jen vytvářejí oddenky, ze kterých rostou nové trsy. Pokud by se potřebovaly šířit do větších vzdálenosti, nebo se jejich prostředí dramaticky měnilo, pohlavní rozmnožování by bylo výhodnější strategií.

Z tohoto pohledu tedy lidem podobné přizpůsobení a konec sexuálního množení v nejbližší době nehrozí. Pokud však ještě pár desítek tisíc let svůj druh udržíme a zároveň dokážeme vnější prostředí zcela přizpůsobit našim potřebám, může se stát, že pro nás bude nepohlavní množení výhodnější a po Zemi začnou pobíhat miliony klonů těch nejúspěšnějších lidí.

3. Falešní samečci některých druhů amerických ještěrekMajitelé funkčních verzí: většina obratlovcůPůvodní účel: pohlavní rozmnožováníSoučasný účel: žádnýDůvod ztráty funkce: výhodnější nepohlavní rozmnožováníPřestože nazývat celého falešného samečka orgánem je asi poněkud troufalé, zařazení do našeho přehledu si svou zbytečností zaslouží.

15 druhů ještěrek rodu Cnemidophorus se zcela obejde bez samečků a množí se nepohlavně tzv. partenogenezí, kdy se zárodek vyvíjí z neoplozeného vajíčka. Příroda ještěrčí samičky sice zbavila nutnosti rozčilovat se samci, nicméně nezbavila je tak úplně chuti na sex.

Z dob, kdy tyto druhy nebyly ještě plně adaptované na své prostředí a potřebovaly se rychleji vyvíjet, si ještěrky pamatují, že když se páří, jejich potomstvo má lepší výhlídky na přežití. Občas se tedy v populaci vyskytne samice, která si myslí, že je samec, a snaží se pářit s ostatními.

Pochopitelně jí to moc nejde a ve svém důsledku to ani k ničemu není. Jedná se jen o zlomyslnou hříčku evoluce.

2. Mužské bradavky a tkáně mléčné žlázyMajitelé funkčních verzí: samice savcůPůvodní účel: výživa mláďatSoučasný účel: žádnýDůvod ztráty funkce: není jasné, kde se u mužů vzalyPřítomnost prsních bradavek u mužů je trochu ožehavé téma.

Pokud bychom na bradavky aplikovali podobnou evoluční teorii jako na ostatní zbytečné orgány, museli bychom konstatovat, že se samci vyvinuli ze samic. Vědci zatím vše obcházejí vysvětlením, že bradavky se u všech savců vyskytují v embryonálním stádiu ještě před diferenciací pohlaví, a nemají s ním tedy nic společného.

Proč ale příroda tímto orgánem vybavila obě pohlaví, vysvětlit nedokáží. Možné vysvětlení je to, že kdysi kojení mláďat obstarávali oba rodiče. Mužům nejsou tkáně mléčných žláz prakticky k ničemu a navíc v některých případech hrozí i nebezpečí, že se do nich pustí rakovina.

1. Lidské slepé střevoMajitelé funkčních verzí: býložraví obratlovciPůvodní účel: bakteriální rozklad živinSoučasný účel: výdělek pro chirurgyDůvod ztráty funkce: přechod na lépe stravitelnou potravuRostlinná potrava obsahuje velké množství těžko stravitelné vlákniny, proto se u býložravých obratlovců vyvinula vychlípenina střeva, ve které se zabydlely „vlákninožroutské“ bakterie. Pomáhají svým hostitelům rozkládat celulózu na jednodušší sacharidy, a tím zvyšují efektivitu využití živin. U lidí je však tento orgán zakrnělý a způsobuje jen samé obtíže. Roku 1949 o něm dokonce paleontolog Alfred Sherwood Romer prohlásil, že „jedinou funkcí slepého střeva je finanční podpora chirurgické profese.

“ Přestože na celém světě se vyoperuje desetitisíce slepých střev ročně, zatím nebyl zaznamenán žádný případ, že by pacient po jeho ztrátě trpěl nějakými neblahými následky.

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nová technologie v léčbě Parkinsonovy nemoci

Nová technologie v léčbě...

Světový den Parkinsonovy nemoci si každoročně připomínáme 11. dubna. Jedná se...
V liberecké zoo se narodil pásovec kulovitý

V liberecké zoo se narodil...

Přestože je pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus) chován ve více než 65...
Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce. Snímek byl oceněn i v NASA

Češi zrekonstruovali slavný záběr...

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako...
Podaří se ji ve světě zcela vymýtit?

Podaří se ji ve světě zcela...

Dětská přenosná obrna je jednou z nemocí, které měly ještě v minulém...
Záhadná úmrtí orlů v USA

Záhadná úmrtí orlů v USA

Více než 25 let trápily americkou veřejnost na jihovýchodě USA záhadné úhyny...
Když se rozzáří obloha

Když se rozzáří obloha

Blesky na obloze stále patří mezi nejzáhadnější přírodní úkazy. Na...
Jak na obnovu lesů?

Jak na obnovu lesů?

Káva je něco, co si každé ráno ráda vychutná část lidské populace, mnoho...
Na vině je znečištění a přenosný virus

Na vině je znečištění a přenosný...

Vědci konečně získali důkazy, že za rakovinou u lachtanů stojí pohlavně...
Nová adaptace krkavců na Aljašce: na svou kořist číhají před obchodními domy

Nová adaptace krkavců na Aljašce: na...

Každý druh, který chce přežít, musí mít flexibilní adaptační strategii....
Medvědům se daří, musí se však chránit

Medvědům se daří, musí se však...

Podle aktuálních zpráv ze začátku roku 2021 se medvědům grizzly (Ursus arctos...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Glastonbury: Rudá voda ze zdejšího pramene prý dokáže uzdravovat

Glastonbury: Rudá voda ze zdejšího...

Pohádkově nádherná zahrada skrývá pramen, který naplňuje zdejší studnu...
Už kvetou!

Už kvetou!

Pro Japonsko jsou typické především okrasné třešně sakury, jejichž...
Podaří se ji ve světě zcela vymýtit?

Podaří se ji ve světě zcela...

Dětská přenosná obrna je jednou z nemocí, které měly ještě v minulém...
Jak na obnovu lesů?

Jak na obnovu lesů?

Káva je něco, co si každé ráno ráda vychutná část lidské populace, mnoho studí...
Jak se staví hrad? Desítky let a makají na něm tisíce lidí!

Jak se staví hrad? Desítky let a...

Také vás fascinují rostoucí bytové domy, které se množí rychlostí blesku? Kdyby toto...
Tajemná Patagonie: Jak se žije na jižním konci světa?

Tajemná Patagonie: Jak se žije na...

Mohutné ledovce, krásné fjordy, žulové skály, sopky, nádherná jezera, národní...
Dostupné PCR testování se samoodběrem ze slin

Dostupné PCR testování se...

Pro firmy aktuálně platí povinnost testování zaměstnanců na infekci virem...
Skromná žena v mušelínu: Ruská carevna Alexandra Fjodorovna nosila svoje šaty několik let

Skromná žena v mušelínu: Ruská...

Módní vkus ruské carevny Alexandry Fjodorovny, choti ruského cara Mikuláše II....
Na vině je znečištění a přenosný virus

Na vině je znečištění a přenosný...

Vědci konečně získali důkazy, že za rakovinou u lachtanů stojí pohlavně...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.