Na co jsou mužům prsní bradavky, na co máme kostrč a proč se nám dělá husí kůže? Na první pohled nesmyslná výbava odkazuje na naši dávnou minulost.
Evoluce je úžasná věc. Po miliony let organismy vybavuje užitečnými součástkami, snaží se je co nejlépe připravit na možné změny prostředí a vůbec se stará o to, aby byly co možná nejdokonalejší. Zdaleka však není úplně všemocná a občas jí něco i pořádně trvá. Stává se tak, že živým tvorům po předcích zbude něco, co sice moc nepřekáží, ale zároveň to nemá ani žádný praktický význam.
10. Křídla nelétavých ptáků
Majitelé funkčních verzí: ptáci
Původní účel: létání
Současný účel: udržování rovnováhy
Důvod ztráty funkce: létání se pro těžké druhy stalo energeticky příliš nevýhodným stylem pohybu
Přestože křídla 250 kg těžkých pštrosů (což je zhruba polovina hmotnosti závodního koně) nejsou žádné neduživé pahýlky, na létání to prostě nestačí. Ostatně i francouzský anatom Étienne Geoffroy St. Hilaire, který při své cestě přes Afriku společně s Napolenovou výpravou, pštrosy popsal kolem roku 1798 jako „ptáky, kteří nelétají.“ Nicméně pštrosi v tom nejsou zdaleka sami. Stejnou potíž s vlastní hmotnosti mají novozélandští kiwi nebo třeba papoušci kakapo. Křídla všech těchto druhů mají prakticky stejnou anatomickou stavbu jako křídla létavých ptáků, jediný rozdíl je v jejich mohutnosti a osvalení, které není dostatečně silné na to, aby těžké ptáky dostalo do vzduchu. Nejsou však ani zcela bez funkce, svým majitelům napomáhají udržovat rovnováhu při rychlém běhu.
9. Zadní končetiny u kytovců
Majitelé funkčních verzí: suchozemští obratlovci
Původní účel: pohyb po pevnině a plavání
Současný účel: žádný
Důvod ztráty funkce: přechod do vodního prostředí
Ještě před 400 miliony let všichni obratlovci obývali pouze vodní prostředí. Postupem času se však stala obyvatelným místem i pevnina, a tak jich část začala pomýšlet na suchozemský život. Evoluční biologové někdy vtipkují o tom, že nohy rybám narostly proto, aby mohly opustit vodu. Pár set milionů let pak trvalo, než se z prvních obojživelníků vyvinuli plazi, ptáci a savci. Příroda je za tu dobu vybavila spoustou orgánů, které jim na souši usnadňovaly život. Například plícemi, placentou a výkonnými končetinami. Před 50 miliony let se předkové dnešních kytovců (podle nedávných objevů se jednalo o společné předky s hrochy) rozhodli, že se zase vrátí do vody. Životu v moři se přizpůsobili výborně, přesto si ponechali celou řadu památek na suchozemský život. Stále dýchají plícemi, rodí živá mláďata a živí je mateřským mlékem. Většina druhů má i kostěné zbytky zadních končetin. U některých (zejména vorvani a keporkakové) se dokonce čas od času objeví i celé zakrslé nohy včetně chodidel, které však k ničemu jinému než ke zlobení kreacionistů (teoretiků, zabývajících se vývojem člověka a živé přírody)nejsou.
8. Napřimovače srsti u lidí
Majitelé funkčních verzí: většina savců
Původní účel: tepelná regulace, komunikace
Současný účel: žádný
Důvod ztráty funkce: ztráta srsti a pokročilé způsoby komunikace
Savci mají důmyslný termoregulační systém, který je u většiny druhů do značné míry závislý na srsti. Pokud je zvířeti zima, stáhnou se mu drobné svaly, jejichž účelem je naježit srst, a díky tomu se mezi kůží a povrchem srsti vytvoří prostor vyplněný vzduchem. Vzduch jako dobrý izolant pak omezuje ztráty tepla a šetří zvířeti energii. Naježená srst také zvíře opticky zvětšuje a poskytuje mu tak šanci zastrašit nepřátele nebo slabší členy jeho sociální skupiny. Člověk však v průběhu svého vývoje o chlupy přišel, a tak osiřelé napřimovače ztratily svou funkci. Jediné, co na našem lysém těle svedou, je husí kůže, která však nemá žádný praktický význam.
7. Kostrč
Majitelé funkčních verzí: většina savců
Původní účel: udržování rovnováhy, komunikace, chápává končetina
Současný účel: možná zlepšení úponu některých pánevních svalů
Důvod ztráty funkce: změna způsobu pohybu, pokročilé způsoby komunikace
Ocas byl pro naše předky, stejně jako pro většinu savců, velmi důležitým orgánem. Sloužil jim jako kormidlo při skákání, mohli se jím přidržovat větví a jeho poloha sloužila i v komunikaci s ostatními členy rodiny. S narůstající hmotností, posunem těžiště a změnou držení těla však ztratil svou funkci při udržování rovnováhy a výrazná mimika, posunky i hlasová komunikace, odsunuly do pozadí i jeho dorozumívací funkce. Jako nepotřebný přívěšek zcela zakrněl a většinou nám po něm zbyla jen kostěná připomínka v podobě několika zrostlých drobných obratlů. Kdybychom si kostrč občas nenarazili, tak o její existenci ani nevíme. Ani anatomové se nemohou shodnout na tom, jestli zastává nějakou funkci. Někteří tvrdí, že je důležitá pro pevné ukotvení některých pánevních svalů a tím i pro správnou polohu pánevních orgánů. Pokud však (například po úrazu) dojde k jejímu chirurgickému odstranění, pacienti nepociťují žádné nežádoucí následky. Občas se také narodí dítě s pár obratli navíc, které jsou příčinou viditelného krátkého ocásku. Ten však není nijak na závadu a zdraví žádným způsobem neohrožuje. Pokud ovšem jeho majitel nemá tu smůlu, že se narodí do středověké Evropy, inkvizice původ ocasu nepřisoudí čarodějnictví a jeho vlastníka za to nepošle na hranici.
6. Oči u slepé formy tetry mexické
Majitelé funkčních verzí: kromě většiny ryb i běžná forma tetry mexické
Původní účel: zrak
Současný účel: žádný
Důvod ztráty funkce: přechod do prostředí s nedostatkem světla
V zatopených jeskyních, hluboko pod povrchem země na pobřeží Mexika, žije ryba tetra mexická, která je úplně slepá. Není se jí příliš co divit, i kdyby měla skvělý zrak, v téměř absolutní temnotě toho stejně moc neuvidí. Zajímavé ovšem je, že příslušníci stejného druhu, kteří žijí v blízkosti mořské hladiny, mají běžné citlivé oči a normálně vidí. Dokonce i zárodky slepé formy mají normální oči, ty se však během vývoje v jikře postupně redukují. Ryba se líhne naprosto slepá s nefunkčními zbytky očí chráněnými záhyby kůže. Přesto tyto zbytky nejsou tak úplně nefunkční. Stačí jim správný impuls a oko se začne zpět vyvíjet do funkční podoby. Mexičtí zoologové ryby podrobili experimentu, kdy slepé formě transplantovali čočku běžné tetry. Oku se pod kůží začaly dotvářet všechny potřebné tkáně a ryba do dvou měsíců normálně viděla.
5. Lidské zuby moudrosti
Majitelé funkčních verzí: primáti s delšími čelistmi
Původní účel: náhrada vypadaných zubů
Současný účel: žádný
Důvod ztráty funkce: zmenšení čelisti, ústní hygiena
Zuby moudrosti modernímu člověku nejenže k ničemu nejsou, ale navíc mu v mnoha případech jen přidělávají starosti a v řadě případů jsou příčinou nepříjemné bolesti. Zatímco naši předkové mohli před desítkami tisíc let brát v 18 letech náhradu za zkažené a vypadané zuby s povděkem, v době zubních kartáčků, plomb, můstků a umělého chrupu pro ně nemáme žádné využití. V průběhu evoluce se nám také zmenšila čelist, a tak se často stává, že se do ní zuby moudrosti už nevejdou a snaží se růst někam, kde značně překážejí. Například trčí do tváře, kde jsou příčinou nepříjemných poranění.
4. Pohlavní orgány pampelišek
Majitelé funkčních verzí: většina krytosemenných rostlin
Původní účel: pohlavní rozmnožování
Současný účel: žádný
Důvod ztráty funkce: výhodnější klonální (nepohlavní) rozmnožování
Přestože většina druhů pampelišek se velice úspěšně množí klonálně, jejich pohlavní orgány (pestíky a tyčinky) nijak nezakrněly, dokonce jsou i nadále funkční, pampelišky však jejich služeb nevyužívají. Důvod je jednoduchý – dobře se přizpůsobily svému prostředí, ze kterého nemají příliš velkou potřebu expandovat, a tak prostě jen vytvářejí oddenky, ze kterých rostou nové trsy. Pokud by se potřebovaly šířit do větších vzdálenosti, nebo se jejich prostředí dramaticky měnilo, pohlavní rozmnožování by bylo výhodnější strategií. Z tohoto pohledu tedy lidem podobné přizpůsobení a konec sexuálního množení v nejbližší době nehrozí. Pokud však ještě pár desítek tisíc let svůj druh udržíme a zároveň dokážeme vnější prostředí zcela přizpůsobit našim potřebám, může se stát, že pro nás bude nepohlavní množení výhodnější a po Zemi začnou pobíhat miliony klonů těch nejúspěšnějších lidí.
3. Falešní samečci některých druhů amerických ještěrek
Majitelé funkčních verzí: většina obratlovců
Původní účel: pohlavní rozmnožování
Současný účel: žádný
Důvod ztráty funkce: výhodnější nepohlavní rozmnožování
Přestože nazývat celého falešného samečka orgánem je asi poněkud troufalé, zařazení do našeho přehledu si svou zbytečností zaslouží. 15 druhů ještěrek rodu Cnemidophorus se zcela obejde bez samečků a množí se nepohlavně tzv. partenogenezí, kdy se zárodek vyvíjí z neoplozeného vajíčka. Příroda ještěrčí samičky sice zbavila nutnosti rozčilovat se samci, nicméně nezbavila je tak úplně chuti na sex. Z dob, kdy tyto druhy nebyly ještě plně adaptované na své prostředí a potřebovaly se rychleji vyvíjet, si ještěrky pamatují, že když se páří, jejich potomstvo má lepší výhlídky na přežití. Občas se tedy v populaci vyskytne samice, která si myslí, že je samec, a snaží se pářit s ostatními. Pochopitelně jí to moc nejde a ve svém důsledku to ani k ničemu není. Jedná se jen o zlomyslnou hříčku evoluce.
2. Mužské bradavky a tkáně mléčné žlázy
Majitelé funkčních verzí: samice savců
Původní účel: výživa mláďat
Současný účel: žádný
Důvod ztráty funkce: není jasné, kde se u mužů vzaly
Přítomnost prsních bradavek u mužů je trochu ožehavé téma. Pokud bychom na bradavky aplikovali podobnou evoluční teorii jako na ostatní zbytečné orgány, museli bychom konstatovat, že se samci vyvinuli ze samic. Vědci zatím vše obcházejí vysvětlením, že bradavky se u všech savců vyskytují v embryonálním stádiu ještě před diferenciací pohlaví, a nemají s ním tedy nic společného. Proč ale příroda tímto orgánem vybavila obě pohlaví, vysvětlit nedokáží. Možné vysvětlení je to, že kdysi kojení mláďat obstarávali oba rodiče. Mužům nejsou tkáně mléčných žláz prakticky k ničemu a navíc v některých případech hrozí i nebezpečí, že se do nich pustí rakovina.
1. Lidské slepé střevo
Majitelé funkčních verzí: býložraví obratlovci
Původní účel: bakteriální rozklad živin
Současný účel: výdělek pro chirurgy
Důvod ztráty funkce: přechod na lépe stravitelnou potravu
Rostlinná potrava obsahuje velké množství těžko stravitelné vlákniny, proto se u býložravých obratlovců vyvinula vychlípenina střeva, ve které se zabydlely „vlákninožroutské“ bakterie. Pomáhají svým hostitelům rozkládat celulózu na jednodušší sacharidy, a tím zvyšují efektivitu využití živin. U lidí je však tento orgán zakrnělý a způsobuje jen samé obtíže. Roku 1949 o něm dokonce paleontolog Alfred Sherwood Romer prohlásil, že „jedinou funkcí slepého střeva je finanční podpora chirurgické profese.“ Přestože na celém světě se vyoperuje desetitisíce slepých střev ročně, zatím nebyl zaznamenán žádný případ, že by pacient po jeho ztrátě trpěl nějakými neblahými následky.
