Domů     Zajímavosti
6 nejnebezpečnějších projektů současné vědy
21.stoleti 19.4.2007

Dnešní věda podléhá přísným normám, ať už z hlediska metodických postupů, nebo etických hledisek. Děsivé výtvory šílených vědců tedy už nejsou takovým strašákem jako v 19. století. Přesto některé projekty mohou v lidech vzbuzovat přinejmenším nedůvěru.Dnešní věda podléhá přísným normám, ať už z hlediska metodických postupů, nebo etických hledisek. Děsivé výtvory šílených vědců tedy už nejsou takovým strašákem jako v 19. století. Přesto některé projekty mohou v lidech vzbuzovat přinejmenším nedůvěru.

Žádný doktor Frankestein v naší době neexistuje. Nemá k tomu důvod a ani prostředky. Zatímco fantazie spisovatelů z 19. století mohla využívat mrtvá těla nebo energii zachycenou hromosvodem při bouři pro stvoření živého tvora, dnešní poznatky taková zjednodušení předem odsuzují do rolí očividných nesmyslů. Potenciálně děsivé atmosféře vědy tak již  v počátcích podrážejí židli úsměvnou naivitou. Přesto i moderní věda může někdy budit dojem, že se pouští na příliš tenký led. 21. STOLETÍ vybralo šest projektů, které dnes mezi veřejností vzbuzují největší obavy.
Při rozhodováním nám pomáhali Stanislav Mihulka, který působí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Botanickém ústavu AV ČR, a Michael Henderson, postgraduální student historie technologií na Georgijském technologickém institutu v americké Atlantě. Za redakci se na hodnocení podílela Ing. Petra Soukupová.

1. – 2. místo
Planetární štít proti slunečnímu záření

Soukupová: Globální oteplování straší veřejnost více než intergalaktické války. Země se (zdá se) zahřívá, někteří vědci to svalují na lidstvo, jiní nám nechtějí takové „zásluhy“ přisoudit a uvažují o přirozených cyklických změnách klimatu. Jedním z navrhovaných řešení, jak se vyhnout přílišnému teplu, je využití miniaturních vesmírných stínítek, která by kroužila po naší oběžné dráze a odrážela světlo. Každá minisonda z reflexního materiálu by vážila kolem jednoho gramu. Pohltit by měly 1,8 % slunečního svitu. Nikdo však netuší, co zastínění může provést s fotosyntézou rostlin nebo hormonální regulací u živočichů.
Body: 5
Mihulka: Globální oteplování je velkým strašákem a mnoho odborníků navrhuje více či méně použitelná řešení, jak s případně rostoucí teplotou bojovat. Planetární štít patří k těm reálnějším. Nebylo by však lepší, než teplotu nákladně přeprat, přizpůsobit se jí?
Body: 6
Henderson: Vzhledem k tomu, že klimatologové ještě neřekli konečné slovo ani v tom, jestli se ze Země opravdu dlouhodobě zahřívá, natož aby už byla s jistotou určena příčina oteplování, je hledání takto specifického řešení dost na pováženou. Omezení růstu rostlin a citelné změny v ekosystémech mohou životní prostředí poškodit více, než tolik obávané oteplení.
Body: 3
Celkem 14 bodů

1. – 2. místo
Robotičtí vojáci

Soukupová: Armády technologicky nejvyspělejších zemí světa se snaží co nejvíce šetřit životy a zdraví svých občanů, a tak na nebezpečné mise chtějí vysílat automatické stroje. Zatím se jedná hlavně o špionážní vozítka a pokusy o dopravu materiálu, počítá se však i s automatickými ozbrojenými hlídkami. Například v Jižní Koreji nedávno dokončili stroj SGR-A1, který každého, kdo se k němu přiblíží a neidentifikuje se tajným kódem, jednoduše zastřelí. Obavy z technické závady nebo záměrného poškození rozpoznávacího systému se přímo nabízejí.
Body: 3
Mihulka:
Každý, kdo viděl některého Terminátora, se jistě ptá, zda nás v budoucnosti čekají války robotů. Zítra to jistě nebude. Umělá inteligence umí jen bezduše hrát šachy. Je ale třeba se bát válek, v nichž budou místo lidských vojáků umírat roboti válčících stran?
Body: 5
Henderson:
Za současného stavu asi není čeho se příliš bát, roboti zatím neplní společné mise, slouží pouze jako zásobovači nebo průzkumníci. Ani samostatný robot na stráži není o nic nebezpečnější než člověk, kterému ostatně také nemůže nikdo věřit na 100 %. Pokud ale někdy dojde k tomu, že ve válkách budou proti sobě stát armády čítající stovky robotů, může šikovný teroristický hacker způsobit pořádná jatka.
Body: 6
Celkem: 14 bodů

3. místo
Znovuvzkříšené infekční organismy

Soukupová: V roce 1918 podlehlo pandemii španělské chřipky 50 milionů lidí. V roce 2005 se americkým virologům podařilo získat z tkání břišních orgánů jedné z tehdejších obětí infekce schopný virus. Jeho získání je na jednu stranu cenným nástrojem pro výzkum chřipkových kmenů, na druhou stranu ve veřejnosti vzbuzuje obavy z možného úniku z laboratoře a rozpoutání další pandemie.
Body: 6
Mihulka:
Molekulární kouzelníci vyvolávají dávno mrtvé viry. Buď je vykopou v mrtvých tělech nebo je zrekonstruují z dnešních sekvencí. V obou případech obživnou vědecky nesmírně zajímavé, ale už ne tak nebezpečné viry. Minulé infekce již byly překonány.
Body: 2
Henderson:
Poznatky získané ze živých původců nebezpečných chorob jsou pro biology velkým přínosem. Riziko, že by tyto organismy unikly z laboratoře, je přitom velmi nízké, ale zcela vyloučené to také není. Přesto se jej z vědeckého hlediska vyplatí podstoupit.
Body: 5
Celkem 13 bodů

4. místo
Pilulka místo spánku

Soukupová: Minulý rok americká armádní agentura Darpa vyvinula látku, která umožňuje vojákům spát pouhé čtyři hodiny denně, aniž by se projevily jakékoli negativní účinky. Čtyřdenní test v plném bojovém nasazení trvajícím dvacet hodin denně snášeli vojáci bez problémů. Každému by se určitě hodilo, kdyby se místo 8 hodin spánku mohl bez následků věnovat něčemu jinému. Nicméně dlouhodobé fyziologické dopady takového režimu vědci zatím nedokáží odhadnout. O nutných změnách ve společnosti ani nemluvě.
Body: 4
Mihulka:
Mnoho workholiků by nadšeně přivítalo, kdyby nemuseli spát. Už teď mnozí lidé žijí na ostří nože a svůj spánek počítají na čtvrthodiny. Lidský spánek má ale spoustu různých funkcí a bude jistě složité ho nějak chytře obejít.
Body: 3
Henderson:
Darpa si je pravděpodobně dobře vědoma toho, že jejich přípravek CX717 nemůže vojákům předepisovat neomezeně dlouho. Testuje látku do těžkých bojových podmínek, kdy není čas na odpočinek. Představa, že jednou lékaři objeví, jak se bez spánku obejít úplně, je asi stejně reálná jako sny o nesmrtelnosti. Přesto i v této podobě může jít o nebezpečné zahrávání si s ohněm. Stačí si vzpomenout, co v 80. letech minulého století dělaly amfetaminy se stíhacími piloty. Dostávali je, aby se jim při bojových akcích  lépe zabíjelo, ale současně snižovaly jejich rozhodovací schopnosti.
Body: 4
Celkem 11 bodů

5. místo
Zuřivé šelmy

Soukupová: Rusové po několik desítek generací šlechtili lišky k zuřivosti, až vyšlechtili zvířata, která vlastně nic jiného než agresivitu projevovat neumějí. Výzkum původně vznikl ve snaze odhalit princip zdomácnění psovitých šelem. Šelmy jsou chovány v uzavřených klecích daleko od obydlených oblastí a v případě útěku nejsou schopny se o sebe postarat a pravděpodobně by do několika dnů pošla hladem. Přesto jejich existence vzbuzuje v lidech obavy.
Body: 2
Mihulka:
Výzkum psychiky lidí i jiných zvířat přináší pozoruhodné informace, nevyhnutelnou cenou je však manipulace se sledovanými jedinci, jinak se to bohužel dělat nedá. Přínos ale může být značný.
Body: 4
Henderson:
Jakékoli nové poznatky mohou mít dvě strany mince. Rusové mají své lišky dobře izolované, obavy přímo z tohoto chovu tak nejsou na místě. Nicméně pokud objeví, které geny mohou za agresivní chování, a budou se snažit své poznatky využít k úpravám lidské psychiky, začnou se pouštět na tenký led.
Body: 2
Celkem: 8 bodů

6. místo
Regenerace končetin

Soukupová: Obojživelníkům mohou dorůstat již jednou ztracené končetiny. U savců to zatím nejde, nicméně lékařům by se podobná schopnost náramně hodila. A ještě více by se hodila armádním lékařům. Darpa v současnosti pracuje na projektu s rozpočtem téměř 8 milionů dolarů (cca 200 milionů korun), jehož cílem je do čtyř let naučit myši regenerovat své končetiny. Dalším na řadě je pochopitelně člověk. Lidé se však obávají toho, že šílení vědci se nespokojí jen s obnovením toho, co nám někdo usekl, ale budou nás chtít vylepšovat dalšími přívěsky. Druhý pár rukou by jistě nebyl k zahození, ale lidským bytostem bychom se také příliš nepodobali…
Body: 1
Mihulka:
Vytvoření zničené části těla je snem každého chirurga. Mnozí obratlovci to umějí, teď se to od nich pomocí znalosti genů snažíme naučit i my. Blíží se doba, kdy už amputace nebudou postrachem.
Body: 1
Henderson:
Představa, že lékaři budou moci amputovat poškozené končetiny a na jejich místě nechat narůst nové, je opravdu lákavá. A pokud by snad někdo chtěl nové metody využít k přidělání nového páru končetin, je to jeho tělo a jeho život. Většina lidí je však naštěstí na něco takového příliš konzervativní, takže budoucnosti plné lidských mnohonožek a mnohoruček příliš šancí nedávám.
Body: 1
Celkem: 3 body

Související články
Technika Zajímavosti 20.11.2026
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na celkovém trhu dosáhl 37 procent. Ještě zajímavější je srovnání s tradičními pohony: benzinových aut přibylo 38 516 a dieselových 23 882. Elektromobily tak obě kategorie dohromady […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Objevy Zajímavosti 16.11.2026
Málokdo si asi uvědomuje, že když jde večer spát, uléhá na matraci z ekologicky problematické polyuretanové pěny. Na tento materiál bychom přitom narazili v rozličných odvětvích – od stavebnictví přes nábytkářství až po textilní průmysl. Kromě toho, že je polyuretanová pěna těžko recyklovatelná, její výroba je spojená s fosilními surovinami či toxickými isokyanáty a katalyzátory. […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz