Jen asi málokdo z nás by nechtěl vědět, jak je na tom zdravotně jeho tělo, zda některé naše orgány předčasně nezestárly, aniž to zatím dávají zřetelně najevo. Co nás čeká za rok, za deset let? Na co si máme dávat pozor?
Na takovéto otázky nyní dokáže dát odpověď zatím jediné tuzemské medicínské pracoviště, otevřené před nedávnem v Praze. A 21. STOLETÍ u toho nemohlo chybět.
Tady odhalují mladé starce!
„Snažíme se zde skloubit do jednoho celku udržení zdraví, léčbu i svěží vzhled, protože jedno bez druhého nemůže být,“ řekl 21. STOLETÍ ing. Petr Kádner, generální ředitel kliniky GHC Praha. Tou nejnovější zdejší službou pacientům, zatím jedinou svého druhu u nás, je od letošního léta program BioAging – proti stárnutí. Tato metoda byla vůbec poprvé představena na Celosvětovém kongresu Antiaging medicíny v Paříži v březnu letošního roku. Zdejší odborníci na tomto projektu spolupracují s německými specialisty.
Smyslem systematického programu BioAging je diagnostikovat stav lidského organismu a stanovit jeho biologický věk. Ten se totiž vůbec nemusí shodovat se skutečným, tzv. kalendářním, věkem. Není přeci žádnou výjimkou, že někteří poměrně mladí lidé vypadají o mnoho let starší a u mnoha lidí dříve narozených se zas můžeme při odhadu věku podle jejich vzhledu a čilosti splést o mnoho let opačně.
Který orgán potřebuje opravu?
A právě těmto záhadám lidského věku se snaží, s využitím moderní techniky a promyšlených metod, odborníci porozumět. Mezinárodně uznávaným odborníkem je v tomto oboru biochemik doc. MUDr. Lubomír Novák, CSc., jenž na klinice GHC Praha Výzkumné a diagnostické centrum vede.
Nejprve nás tady vyšetří – zdejším unikátem je už i komplexní screening převzatý z USA. Nám ovšem postačí vyšetření primárně na stárnutí jednotlivých orgánů. Zájemce čekají klinická a funkční vyšetření, zobrazovací techniky, laboratoře… Samozřejmě si s nimi odborníci pohovoří i o jejich životním stylu.
Posléze tak vzniká obsáhlá lékařská zpráva, jejíž součástí je i graf zobrazující biologický věk jednotlivých orgánů. Tak se klient dozví, čemu by měl ve svém těle věnovat největší pozornost.
Genetika a stárnutí
Genetika ovlivňuje mnohé stránky našeho žití. Platí to i o stárnutí? „Ano, vždy se snažíme poznat genetické předpoklady každého klienta, abychom jejich projevy uměli ve stárnutí zpomalit,“ upřesňuje Doc. Novák.
Odpověď na otázku, proč vlastně stárneme, zná radikálová (či mitochondriální) teorie stárnutí, která by měla vysvětlovat zvyšování biologického věku. „Vlivy zevního prostředí a zčásti i genetika se do stárnutí promítá poškozováním biologických struktur reaktivními molekulami, radikály. Pokud se taková molekula, či spíš většinou atom, vyskytne v biologickém systému, tak je, a to bez ohledu na jakékoli naše řídící funkce, dokáže oxidovat. Tím poškozuje biologické struktury – genetický kód, tuky, bílkoviny nebo cukry.
Organismus se naopak snaží vlivy radikálů omezovat. Nahromaděním takových poškození dochází zčásti k neopravitelným změnám v buňkách orgánů a tím k neúměrnému zvyšování biologického věku.“
Kde se berou radikály?
Radikály vznikají v mitochondriích, což je jakási nitrobuněčná elektrárna, která vyrábí a dodává buňce energii, spaluje živiny a z kyslíku vytváří vodu. Kyslíku spotřebovává nejvíce a tady vzniká určité malé procento nežádoucích radikálů. Proti nim si organismus vytvořil určitou ochranu. V dýchacím řetězci se náš organismus bránit umí, ale horší to je, když tvorba radikálů stoupne třeba o dva řády výš (například u některých nemocí).
Kromě toho se radikály objevují tam, kde je kyslík redukován atypicky, tedy když z něj nevzniká voda. Tehdy je taková radikál velmi reaktivní a jako energeticky nestabilní částice prudce oxiduje, ničí všechno v okolí. Radikály jsou ve zvýšené míře všude, kde je transport kyslíku nějakým způsobem omezen, například při postupném uzavírání cévy. Vznikají také při stresu či zánětlivých onemocněních.
Tam, kde tělo zpracovává hodně kyslíku, vzniká i více radikálů, ale organismus je zde na ně připraven, je vyzbrojen určitou přirozenou obranou. Pokud se však radikály objeví někde, kde vznikat nemají, třeba v místě zánětu či uzavření cévy, je jejich tvorba o dva až tři řády vyšší. Netrénovaný organismus tady proti nim obranu nemá. Pokud je pak radikálů opravdu příliš, může v místě zánětu dojít až k poškození genetického kódu a vzniku nádoru.
Pomáhají antioxidanty
A jak se tedy náš organismus radikálům brání? Existuje na to antioxidační či antiradikálová ochrana! Jsou to specifické bílkoviny, které mají schopnost radikály měnit, říká se jim proto také „lapače radikálů“. Jejich aktivita je nám dána geneticky, tu zdědíme podobně jako barvu vlasů.
„Každý se narodíme s určitou vrozenou dispozicí pro aktivitu těchto bílkovin. Danému množství bílkovin škodí stálý stres. Potom existují látky nízkomolekulární, kterými se můžeme proti radikálům bránit,“ upřesňuje Doc. Novák „Biologický věk se potom určuje na základě antioxidační ochrany a antioxidačních schopností jednotlivého člověka. Z jeho krve totiž umíme stanovit zmíněné nejdůležitější bílkoviny. Dokážeme určit i celkovou antioxidační kapacitu plazmy, která ukazuje součet těchto látek.
Když známe tuto kapacitu a přibližné množství radikálů, které se tvoří, můžeme jejich tvorbu snížit. K tomu nejčastěji napomáhá úprava životosprávy, jindy léčba konkrétního onemocnění, např. cukrovky.“
Odborníci pak pacientovu tělu dodávávají látky které potřebuje. Většinou lidem chybí zinek, selen, tedy převážně stopové prvky. Dále mohou zvýšit druhou složku antioxidační ochrany – někdy pomůže ozónová terapie.
Program BioAging tak nejenže shrnuje veškeré dosavadní poznatky o stárnutí, které byly získány z různých medicínských oborů, ale především pomocí nejmodernějšího vybavení přidává stále nové a nové zkušenosti.
Více se dozvíte
www.ghc.cz
Nejvíce nám stárne mozek, nejméně trávicí ústrojí
MOZEK
Při vyšetření se využívají testy poznávací, asociační, zjišťování smyslových funkcí.
– stres, časově termínovaná duševní práce
+ fyzická práce a aktivní odpočinek, dostatečný spánek
SRDCE
Vyšetřuje se výkonnostně, ultrazvukem, EKG, ale i biochemicky
– fyzická nečinnost, přepínání se a stres
+ pravidelná fyzická zátěž, dostatek spánku
CÉVY
– nesprávné stravovací zvyklosti (živočišné tuky), vysoká hladina cholesterolu a homocysteinu, stres, sladkosti, vysoký krevní tlak, špatný pitný režim, nadbytek přechodných kovů
+ nekolísání přísunu kyslíku a živin; alkohol (v přiměřeném množstv : cca 5 – 10 g; tj. asi 2 dcl vína denně)
PLÍCE
– kouření
+ dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, cvičení
JÁTRA
Ke zjišťování slouží jaterní testy. Na klinice GHC právě vyvíjejí nový systém který bude mnohonásobně citlivější než klasické.
– chlorované uhlovodíky apod., přemíra alkoholu
+ antioxidanty ( i ve vínu, pivu)
SLEZINA (s ní souvisí imunitní systém)
POHLAVNÍ ORGÁNY
– infekce močových cest: škodí prochlazení a nedostatečný pitný režim
+ pravidelný sexuální život
LEDVINY + NADLEDVINKY
– nepravidelný pitný režim; neúměrné užívání alkoholu
+ dostatek tekutin (alespoň 2 – 2, 5 l denně, v horku ještě více)
MOČOVÝ MĚCHÝŘ
obdobně jako u ledvin
PROSTATA:
– :nedostatečný pitný režim, androgeny (anabolika a potravinové doplňky na růst svalů)
+ správné stravovací zvyklosti (dostatek selenu a gamakarotenu, který je hlavně v rajčatech;)
STŘEVA
Jsou asi nejstálejší součástí organismu
SLINIVKA
ENDOKRINNÍ ŽLÁZY (podvěsek mozkový)
SVALY
-neaktivita, nejhorší je jednorázová extrémní zátěž
+pravidelná fyzická aktivita; kvalitní bílkoviny s obsahem esenciálních mastných kyselin (směs živočišných i rostlinných , nedoporučuje se vegetariánství)
Při nadměrném tréninku se sval příliš prokysličuje, takže se tvoří příliš radikálů. Proto sval nepřirůstá. Naopak rozumná zátěž ve svalech vytvoří reaktivní formy kyslíku, čímž zvedne celou antioxidační ochranu. Tak narůstá i odolnost proti stresu
KOST
– nedostatečná fyzická aktivita, kouření, zvýšená konzumace černé kávy, kakaa, čokolády, alkoholu.
+ 1 g vápníku denně (mj. mléko a výrobky z něj)-
Mladí jsou na tom lépe
Výsledky posledních průzkumů ukazují, že v ČR má mladá generace (ve věku kolem 30 let) biologický věk většinou nižší než je kalendářní. Signalizuje to zájem o zdravotní stav a dobrou životosprávu.
Generace starších lidí (přes 50 let) má biologický věk většinou vyšší. Podle zkušeností doc. Nováka nezjistili pokud jde o biologický věk významný rozdíl mezi muži a ženami.
Paradoxní výsledky dosahují někteří sportovci. Padesátiletý sportovec má svalopohybový systém jako třicetiletý, ovšem jeho reflexe a asociační funkce už odpovídají šedesátce.
Stárneme většinou nenápadně
Zvýšení biologického věku se u většiny lidí neprojeví žádnými výraznými příznaky. Starší lidé mívají menší chuť k životu (včetně sexuálního) a aktivnímu odpočinku. Zhoršuje se zrak, sluch, paměť – to vše odpovídá snížené propustnosti cévní stěny, hlavně u malých cév – kapilár.
Pokud má někdo vrozenou určitou dispozici, třeba ischemickou chorobu dolních končetin, je pravděpodobné, že tzv. radikálová krize odstartuje projevy právě této choroby. U někoho to jsou játra, u většiny lidí v pokročilém věku mozek.
