Zmizí Nizozemsko z mapy světa?

Cynik by řekl, že mořemilovní Češi to budou mít za 300 let dobré. Jejich cesta k moři se díky stoupajícím hladinám oceánů podstatně zkrátí.Cynik by řekl, že mořemilovní Češi to budou mít za 300 let dobré. Jejich cesta k moři se díky stoupajícím hladinám oceánů podstatně zkrátí.

To, že ledovce v Grónsku a v Arktidě každým rokem ubývají, není už záležitostí vědeckých sporů, ale holým faktem. Vědci se nyní přou spíše o to, jakou rychlost tento proces nabere a zda se někdy zastaví.

Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že během příštích 200 až 300 let se hladina světového oceánu zvedne o celých sedm metrů.

Co zbude z Evropy?Obyvatelé Nizozemska s oblibou tvrdí: „Bůh stvořil zemi a Holanďané Holandsko“. Něco na tom je, protože Nizozemci si svou zemi rozšiřovali tím, že vysoušeli mořem zaplavené pobřeží. Část Nizozemska, celé dvě pětiny jeho celkové rozlohy, které jsou srovnatelné s rozlohou středočeského kraje, se tak nachází pod hladinou moře a před přívalem vody ji chrání hráze.

Pokud by se však hladiny oceánů skutečně zvedly, celé Nizozemsko by doslova zmizelo pod vodou. A nejen ono, stejný osud by postihl řadu dalších nížinných oblastí, jakými je například severní Německo, Dánsko nebo některé části Polska.

Pokud by tento trend pokračoval, tak v roce 4000 z Britských ostrovů zbude v Atlantiku shluk ostrůvků, ne nepodobný těm, jaké dnes nalezneme v Egejském moři. Ostatní části světa by na tom nebyly o mnoho lépe.

Vyrostou v Antarktidě lesy?Toho, že se moře zvedne o sedm metrů, se asi z našich současníků nikdo nedožije, což ovšem neznamená, že i z respektu k příštím generacím bychom neměli být opatrní. Ono i takové zvednutí mořské hladiny o necelý metr by způsobilo v některých lokalitách řadu vážných problémů.

Z čeho tyto vize vycházejí? Vědci počítají s nárůstem oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Zatímco v současnosti je ho v jednom milionu vzdušných molekul 380, tak v roce 2300 by se tento počet měl zvýšit až na 1420.

Průměrná teplota by se tak v globálním měřítku zvýšila o osm stupňů Celsia, na obou pólech pak dokonce o dvacet. V Antarktidě by se tedy opět mohly objevit lesy. Jedním z mnoha vedlejších efektů by bylo třeba vyhynutí korýšů, protože moře by ztrácela svou slanost a korýši by neměli materiál na stavbu svých ulit.

Tady nás voda nedožene!Leckdo může namítnout, že zásoby fosilních paliv, které skleníkové plyny produkují, pomalu docházejí. Jenže do doby než dojdou, se postupným oteplováním mohou uvolnit ohromné zásoby metanu v Arktidě a na Sibiři.

To by byl nezvratný proces, skrze který by zemská atmosféra dostala obrovskou injekci v podobě dalších skleníkových plynů. Když praotec Čech vešel do kotliny, ve které se usadil, možná si pod vousy brumlal: „Tady nás voda nedožene“. Ale abychom si nehráli jen na našem domácím písečku, řešení, která by mohla nežádoucím účinkům globálního oteplování zabránit jsou všeobecně známa. Omezit spotřebu energie, více využívat energii z přirozených energetických toků a v neposlední řadě návrat respektu vůči přírodě!

Co se vše může stát v příštích letech?2010 – Postupná destabilizace metanových zásob v Arktidě a jejich uvolňování2015 – Mořská hladina se zvyšuje, zaplaveno je Nizozemsko, v oblasti Pacifiku jsou na denním pořádku rozsáhlé záplavy2020 – Hurikán ničí mys Canaveral, startují vědecké programy, které mají za úkol nahradit docházející uhlí2025 – Probíhá válka v okolí Kapsického moře kvůli posledním nalezištím ropy2030 – Metanové zásoby v Arktidě se konečně stabilizovaly, východní pobřeží USA je paralyzováno nedostatkem energie, po celém světě zuří lesní požáry a zásoby vody v ledovcích se nebezpečně tenčí2040 – Na Blízkém a středním východě probíhají války o vodu, po světě se šíří epidemie různých nemocí, které souvisejí s proudy uprchlíků ze suchem postižených zemí2045 – Evropa a USA jsou konečně nezávislé na ropě, globálním ekonomickým lídrem je však Čína

Zdroje energie v roce 2006 1. Ropa 34%2. Uhlí 24%3. Plyn 18%4. Biomasa 13%5. Atom 7%6. Vodní energie 3%7. Ostatní 1%

Předpokládané zdroje energie v roce 2050 1. Atom 30%2. Solární a větrná energie 28%3. Voda 11%4. Biomasa 11%5. Ostatní 9%6. Uhlí 6%7. Plyn 4%8. Ropa 1%

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští zoologové zmapovali šíření hlodavců z Asie do Evropy. Pomohly jim genetické stopy z doby ledové.

Čeští zoologové zmapovali šíření...

Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v...
Čeští vědci popsali nový rod žáby z Konga

Čeští vědci popsali nový rod...

Tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v...
V Zoo Liberec truchlí

V Zoo Liberec truchlí

Liberecká zoo se v pondělí 26. dubna 2021 rozloučila se samicí slona...
Koráli ve stresu

Koráli ve stresu

Na základě nového vědeckého experimentu bylo prokázáno, že korálové útesy v severním...
Naděje pro nosorožce se zvyšuje

Naděje pro nosorožce se zvyšuje

Mnoho živočišných druhů po celém světě je na pokraji vyhynutí. U mnohých se...
Tyranosauři měli vlastní loveckou taktiku

Tyranosauři měli vlastní...

Hrůzu vzbuzující prehistoričtí predátoři zřejmě lovili ve smečkách, jak ukázal...
Jak obejít Svět za šest hodin?

Jak obejít Svět za šest hodin?

Rybník Svět u Třeboně byl prvním velkým dílem Jakuba Krčína. Kvůli odporu...
Praha jako mongolská step…  Koně Převalského mají 20 hektarů pastvin na Dívčích hradech

Praha jako mongolská step… Koně...

Mluvilo se o tom roky, ale teprve teď Zoo Praha vypustila čtyři klisny...
Kyselé oceány

Kyselé oceány

Změny klimatu a s nimi spojené oteplování planety Země přináší mnoho...
Nejlepší současné dokumenty zdarma na online festivalu AFO

Nejlepší současné dokumenty...

Blíží se již 56. ročník mezinárodního festivalu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Větrák: Nenápadný krotitel horka

Větrák: Nenápadný krotitel horka

Mít na stole v tropických vedrech v přehřáté místnosti větrák je mnohdy...
Po stopách chuti: Kdo objevil čaj, kávu a šampaňské?

Po stopách chuti: Kdo objevil čaj,...

Jeden nám ráno pomáhá vstát, druhý nás přes den udržuje čilé, třetí nám večer...
Pablo Picasso: Nejslavnější obraz inspiruje osud města Guernica

Pablo Picasso: Nejslavnější obraz...

Truchlící žena s mrtvým dítětem v náručí, kůň v agónii, mrtvý voják z...
Pozor na mozkovou mrtvici

Pozor na mozkovou mrtvici

Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou,...
Kde řádilo v roce 1556 „císařské zemětřesení“?

Kde řádilo v roce 1556...

Ráno 23. ledna 1556 se lidé v čínské provincii Šen-si probouzejí vyděšeni. Zem kolem nich se...
Jak fungovala média v minulosti?

Jak fungovala média v minulosti?

Média – dnes si mnoho lidí nepředstaví jen vytištěné...
I plíce mohou mít vysoký tlak

I plíce mohou mít vysoký tlak

Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může...
V Zoo Liberec truchlí

V Zoo Liberec truchlí

Liberecká zoo se v pondělí 26. dubna 2021 rozloučila se samicí slona...
Olovo: Nejužitečnější jed

Olovo: Nejužitečnější jed

Na první pohled obyčejná chemická látka, na druhý neobyčejně tvárný kov, na...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.