Domů     Příroda
Zmizí Nizozemsko z mapy světa?
21.stoleti 22.9.2006

Cynik by řekl, že mořemilovní Češi to budou mít za 300 let dobré. Jejich cesta k moři se díky stoupajícím hladinám oceánů podstatně zkrátí.Cynik by řekl, že mořemilovní Češi to budou mít za 300 let dobré. Jejich cesta k moři se díky stoupajícím hladinám oceánů podstatně zkrátí.

To, že ledovce v Grónsku a v Arktidě každým rokem ubývají, není už záležitostí vědeckých sporů, ale holým faktem. Vědci se nyní přou spíše o to, jakou rychlost tento proces nabere a zda se někdy zastaví. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že během příštích 200 až 300 let se hladina světového oceánu zvedne o celých sedm metrů.

Co zbude z Evropy?
Obyvatelé Nizozemska s oblibou tvrdí: „Bůh stvořil zemi a Holanďané Holandsko“. Něco na tom je, protože Nizozemci si svou zemi rozšiřovali tím, že vysoušeli mořem zaplavené pobřeží. Část Nizozemska, celé dvě pětiny jeho celkové rozlohy, které jsou srovnatelné s rozlohou středočeského kraje, se tak nachází pod hladinou moře a před přívalem vody ji chrání hráze.
Pokud by se však hladiny oceánů skutečně zvedly, celé Nizozemsko by doslova zmizelo pod vodou. A nejen ono, stejný osud by postihl řadu dalších nížinných oblastí, jakými je například severní Německo, Dánsko nebo některé části Polska.
Pokud by tento trend pokračoval, tak v roce 4000 z Britských ostrovů zbude v Atlantiku shluk ostrůvků, ne nepodobný těm, jaké dnes nalezneme v Egejském moři. Ostatní části světa by na tom nebyly o mnoho lépe.

Vyrostou v Antarktidě lesy?
Toho, že se moře zvedne o sedm metrů, se asi z našich současníků nikdo nedožije, což ovšem neznamená, že i z respektu k příštím generacím bychom neměli být opatrní. Ono i takové zvednutí mořské hladiny o necelý metr by způsobilo v některých lokalitách řadu vážných problémů.
Z čeho tyto vize vycházejí? Vědci počítají s nárůstem oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Zatímco v současnosti je ho v jednom milionu vzdušných molekul 380, tak v roce 2300 by se tento počet měl zvýšit až na 1420. Průměrná teplota by se tak v globálním měřítku zvýšila o osm stupňů Celsia, na obou pólech pak dokonce o dvacet. V Antarktidě by se tedy opět mohly objevit lesy.
Jedním z mnoha vedlejších efektů by bylo třeba vyhynutí korýšů, protože moře by ztrácela svou slanost a korýši by neměli materiál na stavbu svých ulit.

Tady nás voda nedožene!
Leckdo může namítnout, že zásoby fosilních paliv, které skleníkové plyny produkují, pomalu docházejí. Jenže do doby než dojdou, se postupným oteplováním mohou uvolnit ohromné zásoby metanu v Arktidě a na Sibiři. To by byl nezvratný proces, skrze který by zemská atmosféra dostala obrovskou injekci v podobě dalších skleníkových plynů.
Když praotec Čech vešel do kotliny, ve které se usadil, možná si pod vousy brumlal: „Tady nás voda nedožene“. Ale abychom si nehráli jen na našem domácím písečku, řešení, která by mohla nežádoucím účinkům globálního oteplování zabránit jsou všeobecně známa. Omezit spotřebu energie, více využívat energii z přirozených energetických toků a v neposlední řadě návrat respektu vůči přírodě!

Co se vše může stát v příštích letech?
2010 – Postupná destabilizace metanových zásob v Arktidě a jejich uvolňování
2015 – Mořská hladina se zvyšuje, zaplaveno je Nizozemsko, v oblasti Pacifiku jsou na denním pořádku rozsáhlé záplavy
2020 – Hurikán ničí mys Canaveral, startují vědecké programy, které mají za úkol nahradit docházející uhlí
2025 – Probíhá válka v okolí Kapsického moře kvůli posledním nalezištím ropy
2030 –  Metanové zásoby v Arktidě se konečně stabilizovaly, východní pobřeží USA je paralyzováno nedostatkem energie, po celém světě zuří lesní požáry a zásoby vody v ledovcích se nebezpečně tenčí
2040 – Na Blízkém a středním východě probíhají války o vodu, po světě se šíří epidemie různých nemocí, které souvisejí s proudy uprchlíků ze suchem postižených zemí
2045 – Evropa a USA jsou konečně nezávislé na ropě, globálním ekonomickým lídrem je však Čína

Zdroje energie v roce 2006 
1. Ropa     34%
2. Uhlí     24%
3. Plyn     18%
4. Biomasa     13%
5. Atom       7%
6. Vodní energie               3%
7. Ostatní         1%

Předpokládané zdroje energie v roce 2050 
1. Atom     30%
2. Solární a větrná energie  28%
3. Voda     11%
4. Biomasa     11%
5. Ostatní         9%
6. Uhlí       6%
7. Plyn       4%
8. Ropa       1%

Předchozí článek
Další článek
Související články
Pro řadu lidí je symbolem roztomilosti. Ale i to předoucí klubíčko pořád zůstává šelmou. A to takovou, že dokáže rozvrátit celé ekosystémy. Kočka domácí, domestikovaná forma kočky plavé, člověka doprovází už nějakých 8 000 let. Dnes jsou kočky společně se psy nejoblíbenějšími domácími mazly. Mezinárodní společnost pro ochranu zvířat (ISPA) odhaduje, že na světě žije […]
Globální oceán již více než rok každý den překonává své teplotní rekordy. Rok 2024 zatím pokračuje v trendu z roku 2023. Právě tehdy se vlna rekordů nastartovala a od té doby nezpomaluje. Podle údajů Copernicus Climate Change Service dosáhla v březnu letošního roku průměrná globální teplota povrchu moře nového měsíčního maxima 21,07 stupně Celsia. „Březen […]
Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy! Řada lidí se domnívá, že je pavouci chtějí pokousat, a to […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz