O šimpanzech je poměrně dlouho známo, že se jejich schopnosti v jednotlivých skupinách z různých oblastí výrazně liší. Vědci chtěli vědět, jestli je to zapříčiněno předávanými zkušenostmi, nebo pouze rozdílnými podmínkami.Tým britských a amerických etologů připravil pro šimpanze bednu s dveřmi, které lze otevřít dvěma způsoby. Stačí buď nadzdvihnout západku, nebo je odsunout stranou. Jednoho z lidoopů naučili zvedat západku a nechali jeho počínání přihlížet dalšího jedince. Po nějaké době „učitele“ přeřadili do jiné skupiny a k jeho žákovi poslali dalšího adepta. Schopnost se tímto způsobem úspěšně předávala po 6 „generací“ zvedačů západek. Všichni šimpanzi otevírali dveře tímto způsobem. Stejně dopadl i test s posunovacím způsobem. Ve skupině, kde vědci naopak šimpanze nic neučili a nechali je, ať si poradí sami, se lidoopi do bedny dobývali oběma způsoby. Podle autorů studie výsledky jasně ukazují, že šimpanzi velmi silně vyvinutou schopnost předávat svou „kulturu“ učením dalších generací. „Opičení“ je pro ně zkrátka mnohem důležitější než vymýšlení vlastních způsobů řešení různých problémů.