Nijak zvlášť dobře. Naše civilizace s k oceánům a nejen k nim chová macešsky. Čísla vyplývající ze statistiky OSN jsou přinejmenším varující.
Jen za minulý rok oceány obdržely „dotaci“ v podobě tří miliard tun odpadů. Odpad měl pro sebe místa dost, protože za stejnou dobu mu ho uvolnilo 85 milionů tun ryb. Vedle toho 250 000 želv skončilo v rybářských sítích a sto milionů žraloků přišlo o své ploutve. O život přišlo i 300 000 mořských ptáků. Trpí i základní stavební prvek oceánů – voda. Její teplota pomalu roste, naopak klesá její zásaditost. Lidstvo oceány zatím zdaleka neprozkoumalo, a už je stačilo z nezanedbatelné části zničit. Zatím známe jen asi 10 procent těchto vod a je téměř jisté, že biodiverzita oceánů se nezadržitelně zeštíhluje. Achim Steiner z Programu OSN pro životní prostředí hovoří jasně: „Více než šedesát procent mořského světa a jeho bohaté biodiverzity se nachází mimo dosah národních soudních pravomocí. Ten je proto zranitelnější a ve stále větším ohrožení. Politici celého světa musí co nejrychleji vyvinout pravidla a akce potřebné k zacelení této díry.“
Jak lidstvo nakládá s oceány?
Předchozí článek
Další článek
Související články
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
Pokojové rostliny měly dlouhá léta pověst fotosyntetických organismů zlepšujících klima v uzavřeném prostoru. Z piedestalu výkonných čističek vzduchu je však nakonec srazili sami vědci… Jeden květinový list vytvoří za hodinu v průměru 5 ml kyslíku, za celý den jde o množství srovnatelné s 2,4 litry kyslíku. Na vyčištění vzduchu v celé místnosti je to však […]
reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
