Ačkoliv je na války většinou nahlíženo jako na temnou stránku lidských dějin, nelze jim upřít, že byly jedním z nejdůležitějších hybatelů technologického pokroku.
Vzpomeňme třeba skok, které udělalo motorové létání během 40. let 20. století, rozmach radiolokačních technologií nebo i kontroverzní výsledky pokusů prováděných na nacistických vězních. I když je všichni odsuzují, v tichosti se dodnes těží z německých lékařských poznatků ze 2. světové války.
Samotné válečnictví prodělalo pod vlivem právě technologického pokroku obrovské změny. Kde se v počátcích rozhodovala početní převaha nepříliš organizovaných lidských mas, později měla hlavní slovo přísná disciplína výborně vycvičených vojáků. Války budoucnosti patrně už lidský faktor začnou zohledňovat pouze jako velící prvek a bojovat za nás budou technologie. 21. STOLETÍ se ve spolupráci s několika válečnými odborníky pokusilo vybrat šest objevů, které se na vývoji samotného válečnictví podepsaly nejvíce. V rozhodování nám pomáhali Jiří Matyskiewicz z firmy Ilusion Softworks/Pterodon, který se podílel na vývoji počítačové válečné hry Vietcong, Karel Souček, amatérský historik a válečný nadšenec z Prahy a Michael Henderson, postgraduální student historie technologií na Georgijském technologickém institutu v Atlantě.
1-2. MÍSTO
Ovládnutí vzduchu
Matyskiewicz: Už první pozorovací balóny pomáhaly zvrátit průběh bitvy. Ve 20. století se stal boj o leteckou nadvládu nezbytností pro úspěšné válčení.
BODY: 6
Souček: První pozorovací balony v 1. světové válce znamenaly stejnou výhodu jako dnešní bezpilotní průzkumná letadla. S příchodem bojových letounů se pak od základů změnila válečná strategie, od způsobů infiltrace nepřátelského území až po oslabování důležitých bodů.
BODY: 6
Henderson: Bitva o Británii je dobrým příkladem toho, jak technologický pokrok zejména v leteckém průmyslu může rozhodnout podstatnou kapitolu celé války.
BODY: 3
CELKEM: 15 bodů
1-2. MÍSTO
Boj ve formacích
Matyskiewicz: Organizovaná skupina dobře vycvičených vojáků a oproti nim zmatený dav jednotlivců. „Tajemství“ římského úspěchu v dobývání okolních zemí.
BODY: 5
Souček: Římské legie nebyly ani početnější, ani neměly udatnější či krvelačnější vojáky než „barbaři“ ze severu. Stačilo, aby v boji věděly, co v pravou chvíli dělat. Sebelepší lučištníci nemohli proti semknuté pověstné „želvě“ legionářů ukrytými za velkými štíty nikdy uspět.
BODY: 4
Henderson: Dobrý výcvik a účinné velení menšího počtu vojáků vyšel pro válečný rozpočet vždy mnohem příznivěji než nahánění početných neorganizovaných mas na připravené zbraně nepřítele.
BODY: 6
CELKEM: 15 bodů
3. MÍSTO
Střelný prach
Matyskiewicz: Ačkoli první střelné zbraně neměly oproti klasickým lukům kvalitativně navrch, o jejich masovém používání rozhodla jedna věc: Vycvičit lučištníka trvá roky. Mušketýra lze získat za pár týdnů.
BODY: 3
Souček: Ačkoli Číňané znali střelný prachu již od 9. století, využívali jej spíše pro výrobu signálních raket a granátů. S konstrukcí pušky si dlouho nedokázali poradit. Do Evropy střelný prach pronikl až ve 13. století a k masovému využití pušek v boji došlo až v průběhu 14. a 15. století. Jeho nástup znamenal konec těžkých zbrojí a vzestup rychlé lehké jízdy.
BODY: 5
Henderson: Širší využití palných zbraní někteří historikové dávají do souvislosti s koncem středověku. Elitní těžké jízdy sestávající výhradně ze členů feudální šlechty, přestaly mít valnější význam. Tahat s sebou na bojiště 20 kilo oceli navíc najednou nemělo smysl a kožený kabátec mohli oblékat i méně majetnější vojáci. Válka začala vypadat jinak.
BODY: 6
CELKEM: 14 bodů
4. MÍSTO
Využití jezdeckých zvířat
Matyskiewicz: Mobilita, prestiž. Po staletí byla jízda protežovanou částí armády, většinou na úkor „obyčejné“ pěchoty. Poslední labutí písní byl nájezd polské kavalérie proti německým tankům, s očekávanými výsledky.
BODY: 1
Souček: Objev třmenu v 8. století znamenal velmi rychlou změnu orientace od pěchotních vojsk k absolutní převaze jízdy. Vylepšená stabilita jezdce znamenala efektivní využití hybnosti rychle se pohybujícího zvířete i možnost nesení těžké zbroje. Feudální rytíři představovali největší elitu vojska až do nástupu palných zbraní.
BODY: 3
Henderson: Koně znamenali rychlost, výškovou převahu i protivníka navíc. Umožňovali rychlé nečekané útoky i efektivní podporu ohrožených pěchotních vojů. Řečeno v kostce, kůň válku „zintenzivnil“.
BODY: 5
CELKEM: 9 bodů
5. MÍSTO
Vrhací a střelné zbraně
Matyskiewicz: Ctihodní válečníci sice považovali střelné zbraně za nefér, ale možnost zabíjet protivníka na dálku má přece jenom své výhody.
BODY: 4
Souček: Prak i primitivní luk se využíval již v době kamenné, kdy docházelo jen nepříliš organizovaným kmenovým bojům. Do války jako takové vlastně zbraně na dálku vstoupily jako její základní součátst.
BODY: 1
Henderson: Střelné a vrhací zbraně představovaly už odedávna zvýšení výhody vyvýšených míst. Palisáda bránící ves na kopci by byla k ničemu, kdyby útočníky nemohli z věží ohrožovat střelci.
BODY: 2
CELKEM: 7 bodů
6. MÍSTO
Objev rychlopalných zbraní
Matyskiewicz: Nástup prvních opravdových rychlopalných zbraní znamenal konec bojů pěchoty v semknutých formacích a v otevřených prostorách. Přišla zákopová válka.
BODY: 2
Souček: Do příchodu rychlopalných zbraní si vojevůdci hráli šachy. Na bojiště se chodilo v semknutých formacích, vojáci měli nažehlené barevné uniformy a válka byla otázkou cti. Konec nutnosti nabíjet po každém výstřelu prakticky vytlačila chladné zbraně a boje přesunula do zákopů.
BODY: 2
Henderson: Přelom 19. a 20. století byl zrodem moderního způsobu válčení. A rychlopalné zbraně byly součástí větší části technologického pokroku. Od pěchotních pušek až po letadlové kulomety.
BODY: 1
CELKEM : 5 bodů
