Domů     Příroda
Na co má krtek nos
21.stoleti 7.6.2006

Většina savců nosem čichá, krtek s ním osahává noru.Většina savců nosem čichá, krtek s ním osahává noru.

Krtci se v temnotě podzemí orientují za pomoci svého nosu, místo aby s jeho pomocí však cítili různé pachy, vnímají tvar okolního prostředí. Že nos využívají jako citlivý hmatový orgán, už vědci podezírají malé hmyzožravce poměrně dlouhou dobu. Mají jej pokrytý drobnými bulkami o průměru 0,1 mm s vydatným nervovým zásobením. Těmto útvarům se říká Eimerovy orgány, nicméně jejich funkci se zatím nepodařilo nijak prokázat. Neurologové z Vanderbilt University v Nashville teď potvrdili, že se jedná o hmatové orgány. Píchli krtkům barvivo, jež se váže výhradně na buňky, které slouží jako taktilní recetpory, a pačkali do druhého dne na výsledek. Značkovač se zachoval přesně podle očekávání a usadil se v místech výskytu citlivých nosních bulek. Každý Eimerům orgán se skládá ze středového svazku nervů, který obklopuje kruh jiných neuronů. Za pomoci protilátek, které se váží na určité molekuly vyskytující se pouze v tlakových receptorech, vědci zjistili, že nervy z vnějšího prstence jsou zakončeny robustními receptory bolesti, zatímco středové neurony mají funkci dotykových receptorů. Díky tomuto systému může krtek využívat velmi jemného hmatového smyslu, aniž by se musel obávat, že si jej při prozkoumávání okolí poraní například o ostré hrany úlomků hornin.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz