Domů     Příroda
Unikátní strom už roste i v Praze!
21.stoleti
od 21.stoleti 19.5.2006

Za největší botanický objev (nejen) tohoto století označují odborníci nález živého majestátního jehličnanu nazvaného Wollemi Nobilis (Wolemie vznešená). Živou botanickou fosilii, která pamatuje dinosaury, nedávno doprovodil do Prahy její objevitel David Noble. 21. STOLETÍ bylo u toho.Za největší botanický objev (nejen) tohoto století označují odborníci nález živého majestátního jehličnanu nazvaného Wollemi Nobilis (Wolemie vznešená). Živou botanickou fosilii, která pamatuje dinosaury, nedávno doprovodil do Prahy její objevitel David Noble. 21. STOLETÍ bylo u toho.

Objevitel David Noble letos v dubnu přivezl jeden strom (s certifikátem číslo 35) do Botanické zahrady v Praze Tróji. Zakoupilo ho vydavatelství EUROMEDIA, které předtím v pražském Národním muzeu slavnostně pokřtilo novou encyklopedii ROSTLINY. Wolemie dnes zdobí vstupní halu skleníku Fata Morgana v trojské botanické zahradě.

Měj oči otevřené!
Vědci přirovnávají objevení unikátní rostliny k možnosti, že by se v dnešní době objevil živý dinosaurus. Ostatně praještěři si kdysi právě na této reprezentantce flóry z doby druhohor pochutnávali. Svět ji dosud znal pouze ze zkamenělin (fosilií) starých 90 milionů let. Od letošního jara roste už i v Praze a Bratislavě. 
Svůj přírodní domov má asi sto těchto unikátních stromů, dosahujících až čtyřicetimetrové výšky, na přísně tajeném místě v hluboké a úzké rokli uprostřed deštného pralesa v pohoří Blue Mountains (Modré hory), necelých 200 km západně od australského města Sydney. Tady se na ploše 500 000 ha rozprostírá národní park Wollemi – slovo v domorodé řeči znamená „ Rozhlédni se, měj oči otevřené a buď ve střehu!“

Jak se objevuje nejstarší strom světa?
Strážce zmíněného parku, vědec-výzkumník David Noble, se v srpnu 1994 vydal se dvěma kamarády na průzkum záhadné rokliny.  „Výprava nebyla žádnou procházkou. Museli jsme slaňovat z příkrých skal, překonávat vodní toky. Byli jsme už unavení, mokří. Při chvilce odpočinku jsem si všiml divného jehličnatého stromu, který jsem předtím nikdy neviděl. Měl podivný tvar jehličí a kůra připomínala bublinkovou čokoládu. Větvičku jsem vzal do batohu a po návratu do civilizace jsem ji ukázal zkušenému botanikovi v muzeu. Ten zpočátku nechtěl věřit svým očím! Šlo totiž o nový druh prastaré čeledi. Přál bych vám vidět jeho nadšení, když jsem ho ke stromům dovedl. Vždyť tato rostlina žije na Zemi už 200 milionů let, možná i více. Přežila dinosaury, doby ledové..“ svěřil se 21. STOLETÍ sympatický, dnes pětatřicetiletý objevitel.

Les z jedné šišky
Oficiální zpráva o historickém objevu se do světa rozletěla v září 1994. Od té doby je místo pod přísnou ochranou. Dostanou se tam za pomocí vrtulníku jen vybraní vědci, kteří zkoumají věk, způsob rozmnožování, odolnost proti chorobám a možným škůdcům, reakci na různé situace, druhy půd, hnojení….
Nedá se vyloučit, že celý zdejší porost vyrostl z jediné šišky. Stromy jsou nejen původem nejstarší a nejvzácnější na světě, ale rozsáhlým studiem DNA se již zjistila jejich genetická totožnost.
Tento důležitý objev ukazuje na fakt, že musely žít izolovaně po mnoho milionů let a nejspíše se postupně klonovaly. Skupina žijících stromů je prakticky jediným totožným organismem. Proto by je všechny najednou mohla ohrozit jakákoli choroba, kterou by sem zavlekl třeba náhodný návštěvník.

Nejstarší strom světa
Jedinečná schopnost rostliny tvořit z jednoho kořene více kmenů se ukázala jako životně důležitý a obranný mechanismus proti požárům a jiným přírodním úkazům. Další neobvyklou vlastností originálního stromu je, že shazuje nejen jehličí, ale hned celé větévky.
Vědci věří, že i navzdory nezvykle nízkému počtu variant přežila wolemia pustošení ohně, dobu ledovou, období dinosaurů a pohyby kontinentů. V této souvislosti převažuje domněnka, že wolemie se zelenaly již na prehistorickém superkontinentu Gondwana. Existoval dříve, než se Austrálie oddělila od Antarktidy a začala se posouvat na sever.
Několik nejstarších wolemií tady může žít už přes tisíc let. To platí i o mohutném stromu, který vědci pojmenovali King Billy – po pilotovi vrtulníku, jenž tajnou roklinu zná a pomáhal do ní badatelům sestoupit po laně.
Kmen stromu je asi „jen“ 400 let starý, ale jeho kořeny existovaly už za dob římské říše. Uvedená, asi nejvyšší zelená wolemie, rostoucí ve volné přírodě, ční k nebi do výše přes 40 metrů a průměr jejího hlavního kmene je 1,2 m. Vskutku pěkná živá fosilie…

Více se dozvíte:
http://www.wollemipine.cz
http://www.wollemipine.sk

Botanická vizitka
Čeleď: Wolemie je jedinečný druh třetího žijícího rodu (Wollemia) čeledi blahočetovitých (araukáriovitých).
Příbuzné druhy: blahočety, araukárie, damaroň, kavkazská jedle.
Charakter: jehličnan (konifera) s více kmeny, atraktivním obrovským neobvyklým převislým jehličím. Konečky výhonků mají na jaře a v létě barvu zeleného jablka a vytvářejí kontrast se starším tmavě zeleným jehličím. Dalším jedinečným znakem je rozvětvení, kdy starší jehlice stojí ve dvou řadách podél větviček. Kůra vypadá jako bublající čokoláda prostoupená vzduchovými bublinkami.
Vlastnosti růstu: rychle roste na světlém místě, upřednostňuje kyselejší půdu a teploty v rozmezí –5 až +  45°C.
Rozmnožování: Wolemie je rostlina jednodomá, oboupohlavní, na jednom stromě jsou samčí i samičí šištice. Nové výhonky vyrůstají přímo z kmene a udržují tak hlavní kmen. Pokud se kmen poškodí, dokážou nové zárodky přežít hluboko v kořenech a přečkat tím přírodní katastrofy. To je jeden z důvodů, proč se wolemie dochovaly dodnes. Semenáčky wolemie, které byly rozmnoženy výsevem či řízky z populace ve volné přírodě, rostou poměrně rychle (50 cm ročně).
Výskyt: Nejprve byla nalezena malá skupinka stromů vyrostlých ze semenáčků a dospělé exempláře v Národním parku Wollemi. Mezitím se našly další dva malé porosty. Stromy rostou na vlhkých skalnatých výstupcích. 
Zvláštní vlastnosti: Houba, která byla nalezena na jehlicích volně žijících exemplářů, produkuje malé množství chemické látky, známé jako taxol, prostředek proti rakovině
Zajímavost: Rostliny z čeledi blahočetovitých výrazně detoxikují ovzduší v místnosti.

Ochrana je přísná!
Rostlina se udržuje v záměrné izolaci, aby mohla nadále přežívat ve volné přírodě. Správa Národních parků australského Nového Jižního Walesu se proto rozhodla minimalizovat návštěvy na přirozeném stanovišti stromů. Chce tak chránit wolemii před vlivem lidí a ohněm. Také v laboratořích vypěstované rostliny v botanických zahradách, mají kvalitní ochranu – nejen v podobě klecí.V Praze jí například provázeli bodyguardi.

Poklad si můžete koupit
Pěstování a prodej wolemie má zabezpečit přežití rostliny. Porost volně rostoucí v přírodě se šetří tak, že rostliny, předtím množené ze semen nebo řízků, se dále rozmnožují vegetativně. Zkoumá se i možnost využít metody tkáňové kultury.
Zájemci o koupi se mohou informovat v Botanické zahradě Praha – Trója, Bratislava -Trója či Budapešť. Cena wolemie se bude odvíjet od výšky rostliny a jejího vztahu k populaci ve volné přírodě. Současná průměrná cena na zahraničních aukcích je 2 300 eur (cca 62 000 Kč).

reklama
Související články
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
Podle nové studie, která zkoumala nejhlubší části naší planety pomocí seismických vln vyvolaných zemětřeseními, se vnitřní jádro Země nedávno přestalo otáčet a nyní zřejmě obrací směr své rotace. Tyto překvapivé závěry naznačují, že zemské jádro se zastavuje a obrací směr v periodickém cyklu trvajícím přibližně 60 až 70 let. Pokud se tato teorie potvrdí, mohlo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz