Unikátní strom už roste i v Praze!

Za největší botanický objev (nejen) tohoto století označují odborníci nález živého majestátního jehličnanu nazvaného Wollemi Nobilis (Wolemie vznešená). Živou botanickou fosilii, která pamatuje dinosaury, nedávno doprovodil do Prahy její objevitel David Noble. 21.

STOLETÍ bylo u toho.Za největší botanický objev (nejen) tohoto století označují odborníci nález živého majestátního jehličnanu nazvaného Wollemi Nobilis (Wolemie vznešená). Živou botanickou fosilii, která pamatuje dinosaury, nedávno doprovodil do Prahy její objevitel David Noble. 21.</p><p> STOLETÍ bylo u toho.

Objevitel David Noble letos v dubnu přivezl jeden strom (s certifikátem číslo 35) do Botanické zahrady v Praze Tróji. Zakoupilo ho vydavatelství EUROMEDIA, které předtím v pražském Národním muzeu slavnostně pokřtilo novou encyklopedii ROSTLINY.

Wolemie dnes zdobí vstupní halu skleníku Fata Morgana v trojské botanické zahradě.

Měj oči otevřené!Vědci přirovnávají objevení unikátní rostliny k možnosti, že by se v dnešní době objevil živý dinosaurus. Ostatně praještěři si kdysi právě na této reprezentantce flóry z doby druhohor pochutnávali.

Svět ji dosud znal pouze ze zkamenělin (fosilií) starých 90 milionů let. Od letošního jara roste už i v Praze a Bratislavě. Svůj přírodní domov má asi sto těchto unikátních stromů, dosahujících až čtyřicetimetrové výšky, na přísně tajeném místě v hluboké a úzké rokli uprostřed deštného pralesa v pohoří Blue Mountains (Modré hory), necelých 200 km západně od australského města Sydney.

Tady se na ploše 500 000 ha rozprostírá národní park Wollemi – slovo v domorodé řeči znamená „ Rozhlédni se, měj oči otevřené a buď ve střehu!“

Jak se objevuje nejstarší strom světa?Strážce zmíněného parku, vědec-výzkumník David Noble, se v srpnu 1994 vydal se dvěma kamarády na průzkum záhadné rokliny. „Výprava nebyla žádnou procházkou. Museli jsme slaňovat z příkrých skal, překonávat vodní toky.

Byli jsme už unavení, mokří. Při chvilce odpočinku jsem si všiml divného jehličnatého stromu, který jsem předtím nikdy neviděl. Měl podivný tvar jehličí a kůra připomínala bublinkovou čokoládu. Větvičku jsem vzal do batohu a po návratu do civilizace jsem ji ukázal zkušenému botanikovi v muzeu.

Ten zpočátku nechtěl věřit svým očím! Šlo totiž o nový druh prastaré čeledi. Přál bych vám vidět jeho nadšení, když jsem ho ke stromům dovedl. Vždyť tato rostlina žije na Zemi už 200 milionů let, možná i více.

Přežila dinosaury, doby ledové..“ svěřil se 21. STOLETÍ sympatický, dnes pětatřicetiletý objevitel.

Les z jedné šiškyOficiální zpráva o historickém objevu se do světa rozletěla v září 1994. Od té doby je místo pod přísnou ochranou. Dostanou se tam za pomocí vrtulníku jen vybraní vědci, kteří zkoumají věk, způsob rozmnožování, odolnost proti chorobám a možným škůdcům, reakci na různé situace, druhy půd, hnojení….

Nedá se vyloučit, že celý zdejší porost vyrostl z jediné šišky. Stromy jsou nejen původem nejstarší a nejvzácnější na světě, ale rozsáhlým studiem DNA se již zjistila jejich genetická totožnost. Tento důležitý objev ukazuje na fakt, že musely žít izolovaně po mnoho milionů let a nejspíše se postupně klonovaly.

Skupina žijících stromů je prakticky jediným totožným organismem. Proto by je všechny najednou mohla ohrozit jakákoli choroba, kterou by sem zavlekl třeba náhodný návštěvník.

Nejstarší strom světaJedinečná schopnost rostliny tvořit z jednoho kořene více kmenů se ukázala jako životně důležitý a obranný mechanismus proti požárům a jiným přírodním úkazům. Další neobvyklou vlastností originálního stromu je, že shazuje nejen jehličí, ale hned celé větévky.

Vědci věří, že i navzdory nezvykle nízkému počtu variant přežila wolemia pustošení ohně, dobu ledovou, období dinosaurů a pohyby kontinentů. V této souvislosti převažuje domněnka, že wolemie se zelenaly již na prehistorickém superkontinentu Gondwana.

Existoval dříve, než se Austrálie oddělila od Antarktidy a začala se posouvat na sever. Několik nejstarších wolemií tady může žít už přes tisíc let. To platí i o mohutném stromu, který vědci pojmenovali King Billy – po pilotovi vrtulníku, jenž tajnou roklinu zná a pomáhal do ní badatelům sestoupit po laně.

Kmen stromu je asi „jen“ 400 let starý, ale jeho kořeny existovaly už za dob římské říše. Uvedená, asi nejvyšší zelená wolemie, rostoucí ve volné přírodě, ční k nebi do výše přes 40 metrů a průměr jejího hlavního kmene je 1,2 m.

Vskutku pěkná živá fosilie…

Více se dozvíte:http://www.wollemipine.czhttp://www.wollemipine.sk

Botanická vizitkaČeleď: Wolemie je jedinečný druh třetího žijícího rodu (Wollemia) čeledi blahočetovitých (araukáriovitých).Příbuzné druhy: blahočety, araukárie, damaroň, kavkazská jedle. Charakter: jehličnan (konifera) s více kmeny, atraktivním obrovským neobvyklým převislým jehličím.

Konečky výhonků mají na jaře a v létě barvu zeleného jablka a vytvářejí kontrast se starším tmavě zeleným jehličím. Dalším jedinečným znakem je rozvětvení, kdy starší jehlice stojí ve dvou řadách podél větviček.

Kůra vypadá jako bublající čokoláda prostoupená vzduchovými bublinkami.Vlastnosti růstu: rychle roste na světlém místě, upřednostňuje kyselejší půdu a teploty v rozmezí –5 až + 45°C. Rozmnožování: Wolemie je rostlina jednodomá, oboupohlavní, na jednom stromě jsou samčí i samičí šištice.

Nové výhonky vyrůstají přímo z kmene a udržují tak hlavní kmen. Pokud se kmen poškodí, dokážou nové zárodky přežít hluboko v kořenech a přečkat tím přírodní katastrofy. To je jeden z důvodů, proč se wolemie dochovaly dodnes.

Semenáčky wolemie, které byly rozmnoženy výsevem či řízky z populace ve volné přírodě, rostou poměrně rychle (50 cm ročně).Výskyt: Nejprve byla nalezena malá skupinka stromů vyrostlých ze semenáčků a dospělé exempláře v Národním parku Wollemi.

Mezitím se našly další dva malé porosty. Stromy rostou na vlhkých skalnatých výstupcích. Zvláštní vlastnosti: Houba, která byla nalezena na jehlicích volně žijících exemplářů, produkuje malé množství chemické látky, známé jako taxol, prostředek proti rakovině Zajímavost: Rostliny z čeledi blahočetovitých výrazně detoxikují ovzduší v místnosti.

Ochrana je přísná!Rostlina se udržuje v záměrné izolaci, aby mohla nadále přežívat ve volné přírodě. Správa Národních parků australského Nového Jižního Walesu se proto rozhodla minimalizovat návštěvy na přirozeném stanovišti stromů.

Chce tak chránit wolemii před vlivem lidí a ohněm. Také v laboratořích vypěstované rostliny v botanických zahradách, mají kvalitní ochranu – nejen v podobě klecí.V Praze jí například provázeli bodyguardi.

Poklad si můžete koupitPěstování a prodej wolemie má zabezpečit přežití rostliny. Porost volně rostoucí v přírodě se šetří tak, že rostliny, předtím množené ze semen nebo řízků, se dále rozmnožují vegetativně.

Zkoumá se i možnost využít metody tkáňové kultury. Zájemci o koupi se mohou informovat v Botanické zahradě Praha – Trója, Bratislava -Trója či Budapešť. Cena wolemie se bude odvíjet od výšky rostliny a jejího vztahu k populaci ve volné přírodě.

Současná průměrná cena na zahraničních aukcích je 2 300 eur (cca 62 000 Kč).

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Australské ekosystémy v ohrožení

Ekosystém se pomalu ale jistě hroutí na celé planetě, oteplování a nadměrné...

Globální vegetačních změny se...

Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo...

Už kvetou!

Pro Japonsko jsou typické především okrasné třešně sakury, jejichž...

Jak na obnovu lesů?

Káva je něco, co si každé ráno ráda vychutná část lidské populace, mnoho...

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz...

Kvůli kovům v rostlinách se spojí...

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit...

Nezvaní hosté

Nejnovější vědecká zpráva varuje před rozšířením nepůvodních neboli invazivních...

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak si poradíme s tetováním?

Jak si poradíme s tetováním?

Tetování sebou nese i jistá zdravotní rizika jako např. alergické reakce. Patří...
Co snímá rychleji než lidské oko?

Co snímá rychleji než lidské oko?

Prakticky všichni se s nimi setkávají každý den, doma, v obchodech i v kapse...
Proč je červená bobule tak zdravá?

Proč je červená bobule tak zdravá?

V kyselých a minerálně chudých půdách je možné najít plíživý polokeř, rostoucí do...
NASA si posvítila na asteroid Bennu

NASA si posvítila na asteroid Bennu

Již je to více než rok, co k asteroidu Bennu dorazila americká...
V hlavní roli jazyk aneb největší vymírání lidstva…

V hlavní roli jazyk aneb největší...

Jazyk je nejen úzce provázán s identitou jednotlivce, ale jsou jím...
Velikáni zvířecí říše – Kdo je největší?

Velikáni zvířecí říše – Kdo je...

Éra dinosaurů na planetě Zemi již dávno skončila, stále se ale najde...
Nejznečištěnější místa světa

Nejznečištěnější místa světa

Asi nikoho nepřekvapí, že ty vůbec nejznečištěnější místa na Zemi je možné najít v...
Jak „bije“ srdce naší planety?

Jak „bije“ srdce naší planety?

O zemském jádru se toho stále moc neví, někdo s nadsázkou může říct, že...
Svatý kopeček Olomouc: Tajemný dar zmizelých poutníků

Svatý kopeček Olomouc: Tajemný dar...

Když se v Olomouci řekne Svatý Kopeček, nemusí to znamenat jen evropsky významné...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.