Tajemství pravěkých příkopů

Před necelými 8000 lety vybudovali naši první zemědělci kultury s lineární keramikou na Moravě několik velkých, příkopem ohrazených osad. Není však jasné, co je k tomu vedlo. Jinde ve střední Evropě totiž své osady tímto způsobem nechránili.Před necelými 8000 lety vybudovali naši první zemědělci kultury s lineární keramikou na Moravě několik velkých, příkopem ohrazených osad. Není však jasné, co je k tomu vedlo. Jinde ve střední Evropě totiž své osady tímto způsobem nechránili.

Ohrazené osady kultury s lineární keramikou odkryli archeologové v Uničově, Brně – Novém Lískovci a u Vedrovic na Znojemsku. Žádná podobná osada se nenašla nejen v Čechách, ale ani v Polsku nebo na Slovensku.
Ve středu Evropy sídlili první zemědělci v neohrazených osadách v otevřeném terénu. Ohrazená sídliště budovali pouze v okrajových oblastech svého rozšíření. Tady docházelo k častému styku této první zemědělské kultury neolitu (mladší doby kamenné, 5. – 4. tis. př. n. l.)  posledními loveckými kulturami doznívajícího mezolitu, především na západě Evropy a hlavně v Dolním Porýní. Morava ležela přímo v centru rozšíření prvních neolitiků a tak se zdá, že k budování ohrazených osad tady nebyl důvod. Přesto asi nějaký být musel! Ale jaký? Nad tím se archeologové právě teď zamýšlejí.

Co zavinil meruňkový sad
Silnice z Moravského Krumlova překonává před Vedrovicemi nevysoký terénní hřbet a půlí jej na dvě polní trati. Té severní se říká Široká u lesa, jižní trati Za dvorem. První hroby s „baňatými nádobami a perličkami z ústřic“ byly na Široké nalezeny již roku 1867, Za dvorem pak roku 1910.
Velký systematický výzkum však začal u Vedrovic až roku 1961, pod vedením archeologa Vladimíra Ondruše z Moravského muzea v Brně, a probíhal až do roku 1989. Badatelé zkoumali především sídliště a velké pohřebiště kultury s lineární keramikou severně od silnice.
V roce 1982, kdy se na Široké zakládal meruňkový sad, odkryla hluboká orba na okraji sídliště zvláštní pruh tmavé země. Letecké snímkování a následné sondáže zjistily, že jde o část příkopu, který obtáčí celý terénní hřbet a náleží rovněž kultuře s lineární keramikou. Kromě něj byly v trati Za dvorem zjištěny (a později prozkoumány) i další okrouhlé příkopové objekty, rondely. Jeden patří kultuře s moravskou malovanou keramikou, druhý se zatím datovat nepodařilo.
Ohromné množství archeologického materiálu, získané u Vedrovic, však bylo zpracováno a kriticky vyhodnoceno až teprve nedávno, v rámci dvou projektů, podpořených Grantovou agenturou České republiky. První se věnoval oběma vedrovickým pohřebištím kultury s lineární keramikou, druhý projekt, ukončený na sklonku loňského roku, samotné ohrazené osadě. Z moravských osad je největší a podobný zájem si jistě zaslouží.

Život za příkopem
Ohrazení osady bylo zbudováno v mladší fázi osídlení kultury s lineární keramikou. Má tvar pravidelného oválu o délce 425 a šířce 275 metrů. Samotný příkop byl původně zcela jistě širší než tři metry, jeho dno leží 120 centimetrů pod úrovní dnešního terénu.
V severní části areálu se jeho průběh nepodařilo zachytit, buď vinou nepříznivých geologických podmínek nebo jednoduše proto, že nebyl dokončen. V jihozápadní a také jihovýchodní části areálu našli archeologové dvě přerušení příkopu, kudy se pravděpodobně vcházelo dovnitř.
Zajímavostí je nález několika pecí na přípravu pokrmů u jihovýchodní brány, kterým příkop sloužil jako předpecní prostor. Řada dalších pecí stála na ploše areálu.
Tam se také nacházelo sídliště, které zřejmě kromě příkopu nic jiného nechránilo. Nebyly objeveny žádné zbytky dřevěné konstrukce, například palisády. Všechna obydlí stála uvnitř, na ohrazené ploše. Hustou zástavbu tvořily typické dlouhé velkodomy, 15 – 50 metrů dlouhé, z pěti řad kůlů, z nichž ty nejsilnější, nosné, měly až metr v průměru!
Asi 200 metrů severozápadně od ohrazeného sídliště jeho obyvatelé pochovávali své mrtvé. Díky objevu tohoto pohřebiště mají archeologové neopakovatelnou příležitost porovnat, jak se ve způsobu pohřbívání odrážela realita všedního života na sídlišti. Skutečně byl pravěký svět mrtvých zrcadlovým odrazem světa živých, jak se někdy předpokládá? Nálezy ukazují, že minimálně u Vedrovic tomu tak nebylo.
 
Svět mrtvých a svět živých

Vedrovičtí mrtví si na onen svět neodnášeli nic, co by charakterizovalo jejich každodenní život a typické činnosti. Zatímco nejčastějším kamenným nástrojem v hrobech byla sekera, na sídlišti převažují tzv. kopytovité klíny, z neznámých důvodů většinou záměrně rozbité a pak složené do původního tvaru.
Na sídlišti se našla také řada nástrojů, vyrobených z kostí a parohů – šídla, hladidla, stěrky nebo parohové klíny. Podobné výrobky v hrobové výbavě vedrovických mrtvých chybí úplně. Zato se v ní vyskytují ozdobné předměty z lastur středomořského mlže druhu Spondylus gaedoropus, pro kulturu s lineární keramikou typické. Na sídlišti se naopak žádné spondylové ozdoby nenašly. Ani keramické nádoby, ukládané do hrobů, nemají nic společného s nádobami užívanými na sídlišti. Jsou jiného tvaru a mají jinou výzdobu. Svět mrtvých byl od světa živých důsledně oddělen.
Podle spoluřešitele projektu Vedrovice – ohrazená osada kultury s lineární keramikou, archeologa Tomáše Berkovce, se u obyvatel vedrovické osady projevovala jistá dvojakost v uvažování. Ta byla spjatá s přechodem od života lovců a sběračů k usedlému životu zemědělce. „V soukromém životě měli stále ještě staré mezolitické myšlení. Na veřejnosti, třeba při obřadech nebo rituálech, se však již navenek ztotožňovali s novou neolitickou myšlenkou, která přišla z Balkánu,“ říká archeolog. Je to logické – vždyť lovci se nemohli v zemědělce změnit naráz, proces musel být postupný. Trval jistě několik set let. A u Vedrovic se o tom našla řada důkazů.

Svědectví kostí
Řadu zajímavých informací vyčetli odborníci i ze zvířecích kostí. V objektech ze starší fáze osídlení převažují kosti lovených zvířat, v mladších objektech kosti zvířat hospodářských, převážně z jedinců v jatečním věku.
O úspěšné proměně zdejší populace z lovců na zemědělce hovoří také výsledky výzkumu, provedeného Václavem Smrčkou z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Izotopová analýza kostního kolagenu (bílkoviny) lidských koster z vedrovického pohřebiště prokázala, že lidé se tu živili především pšenicí. Podstatnou součástí stravy dětí však byly i nadále lesní plody. Ukazují na to vysoké hodnoty olova a kadmia v dětských kostrách. Těžké kovy se v přírodě koncentrují zejména v lesním prostředí a usazují se právě v lesních plodech. Na těžké kovy byly bohaté i kosti lovených zvířat, jelenů a srnců.

Byly to lidské oběti?
Několik dětí ale bylo pohřbeno na sídlišti. Tři z nich ležely v napůl zaplněných jamách vždy na západní straně některé z chat. Odborníci se shodují v názoru, že šlo nejspíš o lidské oběti.
Z novodobých etnografických výzkumů primitivních zemědělských kultur Amazonie nebo Nové Guineje je rovněž známo symbolické připodobňování růstu dětí k růstu rostlin. Je proto pravděpodobné, že děti mohly být obětovány například při zakládání nového pole v rámci rituálního obřadu, který měl podpořit růst rostlin.
Analýza izotopů stroncia v ostatcích těchto tří dětí prokázala další zajímavou skutečnost. Byli to totiž cizinci, kteří svůj život prožili jinde a do Vedrovic přišli až těsně před smrtí. Odkud a jak? Dobrovolně nebo násilím? To archeologové nevědí a prakticky nemají šanci to zjistit.

Před čím chránil příkop?
Největší záhadou osady kultury s lineární keramikou u Vedrovic však zůstává její ohrazení. K obraně zřejmě nesloužilo. Podle archeologů se v této éře pravěku při potyčkách a střetech využívalo spíše než obléhací taktiky lstí a nečekaných přepadů. Tomu by jednoduchý příkop bez palisády rozhodně nezabránil.
Některá zahraniční ohrazení jsou dávána do souvislosti s ochranou význačných vodních zdrojů v období sucha. Území Moravy je však i v dobách přechodného nedostatku vláhy zásobováno vodou velmi dobře a tak ani tato hypotéza neobstojí. Podle dalších teorií mohlo ohrazení sloužit k chovu nebo pastvě dobytka, jako místo konání dobytčích trhů, případně mohlo být i jakýmsi správním centrem oblasti.
Dobytek však potřebuje prostor k ustájení a správní centrum zase místo, kde by se konala shromáždění a praktikovaly kultovní aktivity. Nic podobného se ve Vedrovicích nenašlo. Nesmíme však zapomenout, že badatelé za všechna ta léta výzkumů stačili prokopat sotva pětinu celé rozlehlé osady. Třeba se v budoucnu nějaká opora pro zmíněné teorie najde.
Příkop mohl mít ovšem i čistě symbolický účel. Mohl například vedrovické osadníky chránit před zlými nadpřirozenými silami, které přicházely s tmou. Proč by se jich však báli jen moravští rolníci? Příkopem mohla být také opticky vymezena platnost nějakého dobového „práva“. Opět jen čistě moravského? Víc by mohl prozradit snad jen další výzkum, který se však zatím neplánuje.
Pole k úvahám zůstává otevřené. Tajemství příkopů však trvá.

Více se dozvíte:
http://www.rozhlas.cz/planetarium/_zprava/215642 (rozhovor s archeology)
Vladimír Podborský a kol.: Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě, Brno 2002

Kultura s lineární keramikou
je první zemědělská neolitická kultura ve střední Evropě, obývající v 6. tisíciletí před Kristem přibližně prostor mezi dnešním Maďarskem a Francií. Typické jsou pro ni lahvovité, polokulovité až kulovité tvary keramiky s jednoduchou rytou výzdobou přímých linií a spirál. Odtud pochází i označení této kultury, které se dříve říkalo také kultura s volutovou keramikou.
Své mrtvé tito lidé pohřbívali ve skrčené poloze, především  na levém boku a hlavou k východu. Hrobů se narozdíl od sídlišť tohoto období dochovalo málo a velká pohřebiště vedrovického typu jsou vzácnou výjimkou.

„Malované“ Vedrovice
Poté, co svou osadu opustili lidé kultury s lineární keramikou, zůstala terénní vyvýšenina u Vedrovic několik set let opuštěná. Až přibližně 4500 let př. n. l. se tu ale objevili noví příchozí kultury s moravskou malovanou keramikou a postavili zde svůj rondel, kruhový kultovní objekt o průměru 60 metrů. Vymezen byl hrotitým příkopem, hlubokým až čtyři metry a dvojitou vnitřní palisádou. Do objektu se vcházelo čtyřmi astronomicky orientovanými vstupy.
Poblíž se nachází ještě jeden areál nepravidelného tvaru a podobné konstrukce, který zatím pro nedostatek materiálu není možné datovat, pravděpodobně však byli jeho staviteli také lidé kultury s moravskou malovanou keramikou.
Těmto dvěma rondelům byly věnovány zatím poslední výzkumy u Vedrovic, které mezi lety 1996 – 2000 prováděla Alena Humpolová z Moravského zemského muzea, částečně v rámci grantového projektu Pravěká sociokultovní architektura na Moravě.

Ještě starší nálezy
Z lokality Široká u lesa pocházejí i mnohem starší nálezy kamenné štípané industrie z počátku mladšího paleolitu (asi 36 000 let př. n. l.), především tzv. listovité hroty.
Nalezené zbytky ohnišť na celkové ploše asi 160 m2 svědčí o tom, že tu kdysi pravděpodobně probíhala jejich výroba.

Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Významný objev izraelských archeologů

Významný objev izraelských...

Izraelští archeologové objevili nápis, který je asi 2000 let starý. Na nalezeném...
Byla objevena kresba stará 73 tisíc let

Byla objevena kresba stará 73...

Archeologové objevili v jihoafrické jeskyni Blombos předmět starý až 73...
Amazonský prales skrývá neznámé kultury

Amazonský prales skrývá neznámé...

Od počátku epochy objevitelských cest uplynulo přes půl tisíciletí. Za tu...
Unikátní výstava představí 100 nejzajímavějších prvorepublikových staveb

Unikátní výstava představí 100...

Národní památkový ústav v Praze představí výstavu  Architektura ve službách první...
Místo pohřebiště silnice

Místo pohřebiště silnice

Území našeho státu má dlouhou historii osídlení. S trochou nadsázky by se...
Nejstarší sýr na světě byl objeven v Egyptě

Nejstarší sýr na světě byl...

Pokud se budeme bavit o Egyptě a tamní starověké kultuře, jako...
Keltský vodovod objeven u Vysokého Mýta

Keltský vodovod objeven u...

Olomouckým archeologům se podařilo u Vysokého Mýta odkrýt nejen keltské...
Čeští vědci překvapili egyptským výzkumem

Čeští vědci překvapili egyptským...

Češi patří ve svém oboru ke světové špičce, což dokázali během...
Chléb z doby, kdy se ještě obilí nepěstovalo

Chléb z doby, kdy se ještě obilí...

Dánští a britští vědci prozkoumali zbytky potravin nalezených v archeologické...
Co skrýval největší nalezený sarkofág?

Co skrýval největší nalezený...

Začátkem měsíce jsme vás informovali o nalezení záhadného černého sarkofágu,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak včely vyrábějí med?

Jak včely vyrábějí med?

Po desetitisíce let lidé používali med jako takřka jediné dostupné sladidlo....
Aktuálně: Na planetku Ryugu dosedli dva hopsající roboti

Aktuálně: Na planetku Ryugu...

Japonská sonda Hajabusa 2, která dorazila k planetce Ryugu,...
Scházeli se pravěcí obyvatelé Čech ke kanibalským hostinám?

Scházeli se pravěcí obyvatelé Čech...

Kolem ohně sedí skupinka pralidí. Nad plameny se opéká maso a jeho vůně...
VIDEO: Co kdybychom se dožili 1000 let?

VIDEO: Co kdybychom se dožili...

Dejme tomu, že bychom se v průměru nedožívali...
Unikátní polární šelmy: Jak přežívají v děsivých mrazech?

Unikátní polární šelmy: Jak...

Žijí daleko na severu za polárním kruhem na území ponořeném pět měsíců v roce...
Princ se zlatou hvězdou na klopě: Zachraňoval král Kristián X. židy?

Princ se zlatou hvězdou na klopě:...

Každé ráno se starý král projíždí Kodaní. Bez doprovodu, beze strachu, bez ohledu na...
Jaké jsou největší přešlapy iPhonu?

Jaké jsou největší přešlapy iPhonu?

Apple je pravděpodobně jednou z nejznámějších značek na...
Stella Walshová: Jen kulka byla rychlejší!

Stella Walshová: Jen kulka byla...

Jedno z nejvíce kontroverzních sportovních témat se týká intersexuálních sportovců,...
VIDEO: Implantát, který vrací vozíčkářům možnost chůze

VIDEO: Implantát, který vrací...

Vědcům v USA se podařil zásadní úspěch. Pomocí speciálního implantátu...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.