Fyzici ze Sandiijské národní laboratoře v Kalifornii dosáhli nedávno jadernou fúzí rekordní teploty dvou miliard stupňů Kelvina. Teplota Slunce je přitom „pouhých“ 15 milionů stupňů. Pikantní na celé věci je to, že vědci neznají přesnou příčinu svého rekordního úspěchu. Dosavadními pokusy totiž dosáhli jen 500 milionů stupňů.
Při tomto pokusu použili takzvané Z-zařízení s nejsilnějším zdrojem rentgenového záření, využitelného při jaderné fůzi. Podstatou přístroje jsou svazky wolframových vodičů tenčích než lidský vlas, do nichž je elektrodami vpuštěn silný elektrický proud. Wolfram se během mžiku odpaří a promění se na plasma s nabitými částicemi. Magnetické pole elektrického proudu nedovolí těmto částicím opustit prostor (což by za normálních okolností udělaly), ale stlačí je a zahřeje. Částice jsou tady zabržděny obrovskou razancí, při které se uvolní rentgenové záření a teplo.
Podstatou rekordního pokusu ale byla záměna wolframového vlákna za ocelové. Vědci také zvětšili průměr elektrod. Tyto dvě změny zřejmě způsobily ono čtyřnásobné zvýšení dosaženého tepla. Nejvíce byli ale fyzici překvapeni tím, že k tepelnému vyzáření došlo až ve chvíli, kdy už mělo být plazma chladné. Vrací je to tak k počátkům experimentů na tomto zařízení, kdy používali stejné postupy.
