VĚDA NA STOPĚ ZLOČINU: Prozradí nás naše emoce?

Nasazení polygrafu, též zvaného detektor lži, v tajných službách (FBI, CIA KGB apod.) je známo. Dnes ho však využívají i kriminalisté. Co ale opravdu na vyšetřovaného prozradí? Je to spolehlivá metoda?Nasazení polygrafu, též zvaného detektor lži, v tajných službách (FBI, CIA KGB  apod.) je známo. Dnes ho však využívají i kriminalisté. Co ale opravdu na vyšetřovaného prozradí? Je to spolehlivá metoda?

V kriminalistické praxi polygraf poněkud pokulhává za velice spolehlivými metodami jako je daktyloskopie a kriminalistická biologie (využití DNA apod.). Ty jsou ve svých výsledcích jednoznačné. V současnosti se však vedle polygrafů úspěšně v oblasti fyziodetekce testují už i jiná moderní zařízení na odhalování pravdy.

K vyšetření u nás nelze donutit!
V kriminalistice se používání polygrafu řadí mezi tzv. psychologické a psychiatrické metody. Jenže právě jejich některé aplikace (mj. i výslech v hypnóze, narkoanalýza, telepatie) odpůrci označují za porušování lidských práv a svobod. V odborné literatuře i legislativě se vedou vášnivé spory odborníků o přípustnosti takových metod a neušel tomu ani výslech s použitím polygrafu.
Důkazem toho je, že podezřelý, i kdyby šlo o mnohonásobného kriminálníka, musí v našich podmínkách s takovým vyšetřováním souhlasit. Nikdo ho k němu nesmí nutit! Navíc u nás, podobně jako třeba ve většině států USA, nejsou výsledky vyšetřování na detektoru lži při soudním líčení považovány za přímý důkaz.
Výsledky testování Americká národní akademie věd (ANAV), tedy úspěšnost i 85 %, představují pro justici příliš velkou statistickou chybu. Díky tomu by se totiž až 15 % opravdových viníků mohlo vyhnout obžalobě a potrestání. Naopak její vinou by na 15 % opravdu nevinných lidí čekal nespravedlivý trest.

Zrádná kůže
Vyšetření na polygrafu vypadá jednoduše. Testovaný usedne do jakéhosi podivného křesla a odborník mu na různé části těla připevní elektrody. Principem polygrafu je v podstatě fyziodetekční vyšetření, které má zjistit, zda člověk na některé předložené skutečnosti nějak reaguje, a tudíž o nich také nejspíš něco ví. Nemusí dokonce říci ani slovo, „vše“ na něj vyzradí neovlivnitelné fyziologické procesy.
Odborníci pak sledují pět základních ukazatelů: Dýchání (jeho rychlost), frekvence tepu (puls), proměny krevního tlaku, změny charakteru svalového chvění v hlase a kožní odpor (elektrická vodivost kůže).
Například zmíněný odpor kůže může kolísat v rozpětí desítek kiloohmů až jednotek megaohmů. Obyčejně bývá závislý na momentálním duševním stavu člověka. Každá změna tohoto stavu automaticky vyvolává odlišnou vnitřní sekreci žláz a v přímé souvislosti s tím dochází ke změně i v činnosti potních žláz. Někomu tak třeba strachy zvlhnou ruce, začne se potit. Přímo úměrně tomu, jaké množství potu naše kůže vylučuje, klesá kožní odpor. Jde o tzv. psychogalvanickou reakci, bioelektrickou vodivost kůže. (První pozorování vlivu psychologických faktorů na elektrodermální jevy uskutečnil už v roce 1879 Francouz Romain Vigoureux.)

Pozor na emoce!
Polygraf rozliší změny, které fyziologové označují jako tzv. nabuzení. Doprovázejí strach a pocit viny, což jsou však natolik rozšířené pocity, že se objevují v mnoha situacích, které se lhaním nemusejí mít vůbec nic společného.
Důležitou roli hrají city, emoce. Každý z nás si může sám na sobě ověřit, že v jeho těle probíhá mnoho dějů, které nedokáže vůlí ovlivnit. Při leknutí se nám samovolně zvýší frekvence srdečních tepů, v rozpacích zčervenáme, při zlosti často zrudneme či úzkostí zbledneme, v nezvyklých situacích nám vysychá v hrdle. Podobné jevy řídí tzv. vegetativní nervstvo a většinou souvisejí právě s emocemi.
Proto také detektor lži nemá reagovat jen na různé stupně zatajování pravdy či vyslovenou lež, ale údajně registruje jakýkoli výraznější duševní prožitek a emoci. Lze ho tedy používat jako jednoduchou biologickou zpětnou vazbu (biofeddback). Díky ní experti sledují změny v organismu a zjišťují, na jaké vzruchy jsou vyšetřovaní nejcitlivější.

Výsledky nejsou spolehlivé
Renomovaný fyzik a lékař Alan P. Zelicoff z Centra pro státní bezpečnost a kontrolu zbraní v Albuquerque (USA) tvrdí, že „polygraf  nebere v úvahu široké spektrum emocí, které je u každého jednotlivce odlišné: hněv, smutek, zahanbení, přehnané obavy z přístroje, jehož nejnovější podoba vypadá jako produkt kosmického věku“.
Detektor lži nachází však své odpůrce i u nás. Příkladem je exministr zdravotnictví a současný ředitel Psychiatrické léčebny Praha – Bohnice Ivan David. Argumentuje mj. tím, že na polygrafu „ naměřené hodnoty jsou elektrofyziologickými vztahy v emočním stavu zkoumané osoby. Její emoční stav se mění při pronášení výroků, o kterých zkoumaná osoba ví, zda jsou pravdivé nebo nepravdivé. Souvislost mezi pravdivostí výroků a hodnotami elektrofyziologických veličin je složitě zprostředkována. Při vyšetření se může uplatnit sugesce, autosugesce, trénink atd. Metoda byla značně zdokonalena, nicméně výsledky nelze v ČR přijmout jako důkaz. Tvrdit to mohu proto, že jde o přístroj z oblasti mé odborné kompetence, neurofyziologie, elektrofyziologie.“
Konečné závěry dále mohou ovlivňovat i takové triviální situace jako je nachlazení, bolest hlavy, nervové či svalové problémy vyšetřovaného, ba i pouhá potřeba jít na WC.

Prolhaný špión
Psycholog Charles R. Honts ze Státní univerzity v Utahu zdůrazňuje:„Naopak třeba opravdu usvědčený ruský vyzvědač Aldrich Ames při vyšetření na polygrafu s profesionalitou jemu vlastní tak rozkošně lhal, že by ho detektor označil málem za svatou Matku Terezu.“. Podobně pak může úspěšně „zatloukat“ i mnohý zločinec, jemuž jsou vyšší city cizí.
Na argument, že mnoho podezřelých se po vyšetření na polygrafu k činu opravdu přiznalo, skeptici tvrdí, že to většinou bylo u lidí, kteří předtím na detektoru lži nějak selhali. Potom se ze strachu, vyvolaného určitou psychózou, sami doznali.

A co naše policie?
Do české policejní praxe se tato psychologická metoda dostala začátkem osmdesátých let 20. století zásluhou Kriminalistického ústavu PČR v Praze.
Test, trvající obvykle tři až šest hodin, v naší republice provádějí policejní psychologové. Ti kladou vyšetřovanému otázky, jejichž znění v ČR vyšetřované osoby znají většinou předem (narozdíl od USA.) Za pozitivní se považuje taková reakce, která u testovaného člověka proběhne kladně alespoň ve třech z pěti hodnot (puls, krevní tlak, dýchání, odpor kůže, záchvěvy hlasu).
Finanční náklady na jedno vyšetření jsou cca 7000 Kč. Nesmějí se mu podrobit lidé s duševní poruchou, srdečním či dýchacím onemocněním nebo pod vlivem alkoholu a léků.
Jak se 21. STOLETÍ dozvědělo od zkušených kriminalistů, detektor lži pomáhá nejvíce v prvotní operativní fázi vyšetřování, kdy se s jeho pomocí určuje směr a postup pátrání. V ČR je polygraf ročně použit v několika desítkách případů. Jedná se zejména o závažné trestné činy proti životu a zdraví, často je nasazován i u rozsáhlé majetkové kriminality. Nedávno tak polygraf (detektor lži) v Kriminalistickém ústavu v Praze usvědčil jednatřicetiletého dvanáctinásobného recidivistu, který o Vánocích vraždil na Semilsku. Soud ho s přispěním polygrafu poslal na 17 let do vězení.  
 
Více se dozvíte:
J.Musil, Z Kondrád, J. Suchánek, Kriminalistika, C.H. BECK, 2004
http://www.policie.cz/2003/radio/04 -rozhovor-info.html
http://www.infojet.cz/view. php?cisloclanku=2004021801

Detektor lži (Lie Detector)
poprvé zavedl do praxe roku 1921 americký policejní důstojník J.A. Larson. Přístroj později zdokonalil L. Keller z Kriminologické laboratoře v Chicagu a pojmenoval jej polygraph.

Můžeme mu věřit?
Americká národní akademie věd (ANAV) nedávno na polygrafu testovala 10 000 zaměstnanců státních úřadů. Špičkový operátor–psycholog přitom docílil věrohodnosti výsledků mezi 85 – 95 %. Jiní vyšetřovatelé měli výsledky horší, i pouhých 60 %.

Mozek si všechno pamatuje
Nejnovější detektor lži nové generace Brain Fingerprinting  (snímání otisků z mozku) už vyzkoušela FBI. Mozkovou aktivitu zde přesně registruje přístroj elektroencefalograf (EEG). Vše, co jsme v životě spatřili, se totiž v mozku podvědomě uchovává jako tzv. obrazová stopa (odborně EEG´S – P 300 stopa). Když se tedy někdo dopustí zločinu, specialisté se mu „podívají“ (samozřejmě zvnějšku, pomocí speciálního zařízení) do mozku, kde elektricky zakódovaný obrazový záznam z kritické doby „uvidí“ jako na dlani.
Na rozdíl od dosavadních polygrafů, odhalují nové přístroje elektrické signály v mozku dříve, než je může pachatel ovlivnit vůlí. Při vyšetřování má podezřelý hlavu ovinutou obručí s čidly, která měří aktivitu mozku v reakci na příslušné obrazové podněty (např. vražednou zbraň). V případě usvědčování špióna může být takovým podnětem kódové slovo.
„Je to vysoce vědecké. Otisky na mozku totiž nemají nic společného s emocemi, nebo s tím, zda se dotyčná osoba potí či nikoli. Pouze vědecky odhaluje, zda je ta která informace uložena v mozku,” vysvětluje objevitel metody Američan Larry Farwell.
Nejnovější zařízení nyní zachránilo před popravou údajného vraha v Iowě. Když mu totiž při „snímání otisku z mozku“, ukázali autentické fotografie ze zločinu, který měl spáchat, jeho P 300 stopa byla němá, nijak na podnět nereagovala. Naopak se díky obrazové stopě v mozku ukázalo, že v kritické době byl, jak dříve tvrdil, opravdu jinde. 
Zdá se, že podobné důkazy budou soudy akceptovat, protože jejich věrohodnost je velmi značná. Ve Velké Británii do nich vkládají naději při řešení sexuálních deliktů.

Lhář doplatí na svou tvář
Američtí vědci právě vyvinuli novou metodu okamžité detekce lži. Vychází z poznání, že lháři se nahrne do tváře více krve a citlivá termální kamera pak v onom místě zaznamená vyšší teplotu! Podezřelý například dostane otázku, zda má v zavazadle zbraň. Citlivé přístroje okamžitě zaregistrují případné sebemenší teplotní změny obličeje dotazovaného člověka.
Systém se má testovat na vybraných mezinárodních letištích, aby pomáhal zabránit nežádoucímu vstupu osob do země.

Jonesová vyhrála
Polygrafu přikládají velkou vážnost i americké vlády (státní i federální), státní instituce, ale i početní soukromí zaměstnavatelé. To doslova na vlastní kůži poznávají miliony Američanů. Zaměstnavatel si třeba chce „testem čestnosti (integrity)“ zjistit míru věrnosti firmě, odhalit možného informátora konkurence. Běžné to je hlavně u bezpečnostních a farmaceutických společností. Federální vláda služeb polygrafů využívá např. při prověřování serióznosti firem, které mají pracovat na projektech národní bezpečnosti.  
Test na detektor lži úspěšně podstoupila i americká sprinterka Marion Jonesová. Pomohl jí očistit jméno v souvislosti s podezřením, že při závodech dopovala. Veřejnost výsledek většinou plně akceptovala.

Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Češi vyvíjejí virtuální brýle s OLED displeji

Češi vyvíjejí virtuální brýle s...

Společnosti VRgineers se podařilo vyvinout brýle pro virtuální realitu...
Dá se měřit stres? Brněnští vědci na tom usilovně pracují!

Dá se měřit stres? Brněnští vědci...

Zatímco dnes se míra stresu měří pomocí nepřesných dotazníků, v budoucnu by se o...
Jak utočí sokol?

Jak utočí sokol?

Mezioborový tým specialistů z Oxfordu dokázal popsat, jakým způsobem řídi...
Prodej elektromobilů je o 63 procent vyšší

Prodej elektromobilů je o 63...

Ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně prodej elektromobilů o 63...
Dočkáme se hybridního elektrického dopravního letadla?

Dočkáme se hybridního...

Vše nasvědčuje tomu, že ano. Ono to není zas tak moc výjimečné. Již...
Světelné znečištění: Daň za pokrok

Světelné znečištění: Daň za pokrok

Americká agentura NASA před časem zveřejnila několik obrázků planety Země, ze...
Elektromobilita, budoucnost kterou nezastavíme

Elektromobilita, budoucnost...

Nejen Tesla, ale i další výrobci by chtěli v budoucnu představit své...
Unikátní ruský dron s dlouhým doletem

Unikátní ruský dron s dlouhým...

ARDN, ruská společnost představila dron, díky kterému lze přepravit náklad o...
Vesmírná šance pro evropské firmy

Vesmírná šance pro evropské firmy

Tisíce nových pracovních míst a podpora místních ekonomik jsou přímými důsledky z...
Létající auta na trhu již od roku 2019

Létající auta na trhu již od...

Čínská společnost Zhejiang Geely Holding Group je známá po celém...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se stalo, že tento křesťanský svátek dodržujeme do dnešních časů? Jaké...
Pohani v Česku: Krvavé pohřební orgie na Býčí skále!

Pohani v Česku: Krvavé pohřební...

Na první pohled vypadá téměř obyčejně. Když se ale přiblížíte k jejímu vchodu, možná se...
VIDEO: Keifer Sutherland a jeho Bedna vod whisky

VIDEO: Keifer Sutherland a jeho...

Kiefer Sutherland (*1966) je sice hvězdou řady úspěšných...
Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy se Churchill opravdu bál

Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy...

„Nemůžeme snít o tom, že bychom britskou flotilu mohli porazit v bitvě. Naše jediná možnost spočívá...
Víte, jak funguje lidské srdce?

Víte, jak funguje lidské srdce?

V České republice jsou srdeční choroby nejčastější příčinou smrti a...
Neskutečné: Předběhli Kolumba i Řekové a Římané?

Neskutečné: Předběhli Kolumba i...

Existenci Ameriky si Evropané uvědomili až koncem 15. století. Přitom k jejím...
Pohřeb zaživa: Jakou máte šanci dostat se ven?

Pohřeb zaživa: Jakou máte šanci...

Probudíte se v naprosté tmě a tichu. Jak kolem sebe šmátráte, pochopíte, že...
VIDEO: Zbytky koncentráku z Schindlerova seznamu pokryl plevel!

VIDEO: Zbytky koncentráku z...

 V roce 1992 je polský filmový scénograf Allan Starski (*1943) postaven...
Chcete zbohatnout? Zajděte si o Vánocích pro poklad!

Chcete zbohatnout? Zajděte si o...

Muž usilovně kope. Ví, že ve sklepení domu v Lanžhotu na něj čeká hromada zlata....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.