Lidé z Písečného vrchu

Po třiatřiceti letech se loni archeologové vrátili na jednu z nejvýznamnějších lokalit starší doby kamenné (paleolitu) ve střední Evropě. Ani nejnovější nálezy z Písečného vrchu u Bečova na Mostecku je nezklamaly.

V okolí probíhají i další výzkumy. Po třiatřiceti letech se loni archeologové vrátili na jednu z nejvýznamnějších lokalit starší doby kamenné (paleolitu) ve střední Evropě. Ani nejnovější nálezy z Písečného vrchu u Bečova na Mostecku je nezklamaly.</p><p> V okolí probíhají i další výzkumy.

Celosvětovou proslulost přinesl Bečovu výzkum z přelomu 60. a 70. let minulého století. V jeho průběhu odkryli archeologové pod velkým abri (převisem) na Písečném vrchu množství nálezů ze středního paleolitu – tisíce kamenných nástrojů nebo jejich úštěpů a také pozůstatky chaty, staré přibližně 250 tisíc let.

Byla zbudována z kůlů a tyčí, krytých patrně zvířecími kůžemi. Z vnější strany ji chránila jakási „zídka“ z velkých kamenů, uvnitř objektu se zahloubenou podlahou našli archeologové zbytky ohniště. Výzkum tohoto dosud nejstaršího obydlí naší historie byl v roce 1972 přerušen – mimo jiné proto, že se na další práci nedostávalo peněz.

I přesto šlo o jeden z nejlépe prozkoumaných objektů tohoto typu ve střední Evropě. To, co nestačili odkrýt, archeologové zakonzervovali a na místě ponechali kontrolní profily. Doufali, že výzkum bude dokončen někdy v budoucnu, novými metodami.. Netušili, že k tomu dojde tak brzy.

Trojrozměrný pravěk

Zdálo by se, že z pravěkých lokalit jsou nejméně ohrožené právě ty z doby kamenné – díky nepřítomnosti kovových předmětů. Nedávno se však nelegální kopáči objevili i na Písečném vrchu. Archeologové proto urychleně zahájili záchranný výzkum.

Podíleli se na něm pracovníci Laboratoře pro výzkum paleolitu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a jejich polští kolegové z univerzity ve Wrocłavi. Tentokrát se našly tisíce kusů kamenné štípané industrie a opět i dochované pozůstatky slavné chaty.

Novinkou byl objev křemencových balvanů o průměru 30 – 40 centimetrů, poznamenaných velkým tepelným namáháním. Odborníci soudí, že je lidé používali jako „ponorný vařič“ – balvany rozžhavili v ohni a pak je házeli do kožených měchů, naplněných vodou.

Takto jednoduše, bez nádob, které v té době ještě nebyly vynalezeny, si mohli pravěcí lidé vařit maso z ulovených zvířat. Třeba z jelenů, jejichž rozlámané kosti se našly na podlaze chaty před více než třiceti lety.

Loni na ně archeologové štěstí neměli. V čem byl největší rozdíl mezi starými a novými výzkumy na Písečném vrchu? Nikoli v charakteru nálezů, ale v použití moderní techniky, která dnes umožňuje mnohem přesnější dokumentaci jejich uložení.

U každého nalezeného artefaktu byly pečlivě zaměřeny jeho prostorové souřadnice; po jejich zanesení do počítače vznikl přehledný trojrozměrný záznam, který umožní další podrobnější zpracování a usnadní interpretaci nálezů.

Křemencový „magnet“

Písečný vrch u Bečova, to není jen čtvrt milionu let stará chata pod převisem. Prostřednictvím archeologických nálezů byla prokázána i mnohem dávnější (a samozřejmě i podstatně mladší) přítomnost člověka na tomto místě.

Co naše předky na Písečný vrch táhlo?V první řadě to nepochybně byla přítomnost přirozených výchozů kvalitního křemence tzv. bečovského typu, který se snadno štípal a výborně se hodil na výrobu kamenných nástrojů.

Ještě 10 tisíc let př.n.l. putovali na Písečný vrch za touto surovinou magdalénští lovci sobů a koní přes Krušné hory až z dnešního Durynska a Saska. Bečovský kámen jim sloužil k výrobě přepychových, až 30 centimetrů dlouhých čepelí.

Křemenec se na Písečném vrchu vyskytuje i v podobě velkých horninových bloků, tvořících četné převisy vhodné k obývání – ať už dlouhodobému nebo přechodnému. To byl druhý zásadní důvod, proč pravěcí lidé tuto lokalitu v průběhu mnoha tisíciletí tak často vyhledávali.

Významnou roli hrála jistě i skutečnost, že se Písečný vrch nacházel poblíž řeky Ohře, která byla, stejně jako ostatní velké řeky, přirozenou osou tahů velké zvěře. Z Písečného vrchu měli také naši předkové dobrý rozhled, a to nejen po údolí Ohře, ale i jejich přítoků.

Bylo to zkrátka mimořádně strategické místo, které nemohlo uniknout jejich pozornosti. Ani pozornosti archeologů.

Jeden a tři čtvrtě milionu let stará historie

Naleziště na Písečném vrchu u Bečova objevil v půli 60. let minulého století archeolog Jan Fridrich. Výzkumy tu probíhaly v letech 1965 – 1972, kdy se také podařilo zastavit průmyslovou těžbu křemence, jež lokalitu bezprostředně ohrožovala.

K nejmladším nálezům z Písečného vrchu patřily například dílny na výrobu kamenných čepelí a pozůstatky stanových přístřešků magdalénských lovců, staré asi 12 tisíc let. Pod převisem, kde se našly zbytky čtvrt milionu let staré chaty, žili lidé i v pozdějším období, až do počátku poslední doby ledové před 50 – 70 tisíci lety.

Daleko starší byly nálezy kamenných nástrojů z tzv. horního abri, které spadají do období staršího paleolitu. Jsou staré přibližně 750 tisíc let. Z Písečného vrchu jsou známé i ojedinělé nálezy kamenné industrie, patřící k nejstarším stopám lidské přítomnosti u nás.

Jejich stáří se odhaduje na 1,75 milionu let. Jediné další podobné nálezy z území naší republiky pocházejí z lokality Beroun – dálnice. Po ukončení výzkumů na samotném Písečném vrchu se aktivity archeologů dlouhodobě soustředily na jeho okolí.

Největší akce proběhla na lokalitě, označované Bečov IV. Jednalo se o záchranný výzkum asi padesátihektarového, donedávna hospodářsky nevyužívaného kamenitého pozemku, kde probíhala rekultivace. Výzkum tam odkryl paleolitický sídelní areál, největší naleziště z období acheuléenu u nás.

Proběhl v letech 2001 – 2003, už pod hlavičkou Laboratoře pro výzkum paleolitu, založené roku 1999.

Po stopách nejstarších lidí I u zrodu Laboratoře pro výzkum paleolitu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky stál náš přední paleolitik Jan Fridrich. Byl také jejím prvním vedoucím. Laboratoř spadá pod pravěké oddělení Archeologického ústavu a specializuje se na výzkum nejstaršího osídlení Čech v období paleolitu (starší doby kamenné) a mezolitu (střední doby kamenné, 8 – 5,5 tisíce př.n.l.).

Jedná se o druhé pracoviště podobného zaměření v České republice; tím prvním je Středisko pro paleolit a paleoetnologii v Dolních Věstonicích pod vedením prof. Jiřího Svobody. Vznik Laboratoře pro výzkum paleolitu si vynutila situace v 90.

letech, kdy začaly v souvislosti s výstavbou dálnic jako houby po dešti přibývat nálezy, spojované s nejstarší přítomností lidí na našem území. Jak říká Jan Fridrich, „vytvoření specializovaného pracoviště umožnilo komplexní a intenzivní provádění výzkumů a jejich následné rychlé zpracování a publikování.

To by za okolností, které vzniku Laboratoře předcházely, bylo prakticky nemožné.“ Vedle výzkumů rozvíjí Laboratoř i mezinárodní spolupráci, poskytuje možnost studia nálezů zahraničním badatelům a snaží se o výchovu paleolitického dorostu.

Laboratoř, dnes již pod vedením archeoložky Ivany Sýkorové, sídlí v Kvílicích u Slaného, odkud je to do Bečova i na další lokality Poohří coby kamenem dohodil. Právě Ohře teď kvílické paleolitiky zajímá nejvíc.

Ne však ta současná, ale pravěká – tedy Paleoohře.

Kudy tekla řeka

Už asi půl milionu let obtéká Ohře České středohoří z jihu. Původně tekla jinudy – z prostoru mezi Louny a Žatcem uhýbala na severozápad, někde v okolí Obrnic se do ní vlévala Bílina a Paleoohře pak dál spěchala jejím pozdějším korytem.

Změnu způsobil pevninský ledovec, jehož čelo se nacházelo severně od Krušných hor a Krkonoš. Obrovská tíha ledu stlačila zemskou kůru a protože vrstvy pod ní jsou plastické, v oblastech, kam zalednění nedosahovalo, došlo naopak k vyzdvižení terénu.

To se stalo i v krušnohorské oblasti západně od Českého středohoří. Paleoohře nedokázala převýšení překonat a přibližně před 500 tisíci lety si protrhla nové koryto, kterým teče dodnes. Díky tomu se na pravém břehu starého toku řeky Ohře dochovaly vzácné pozůstatky pravěké krajiny, které by jinak byly erozí zcela zahlazeny.

Včetně sídlišť staro- a středopaleolitických lovců. Oblast o rozloze 11 x 8 kilometrů je dnes intenzivně zemědělsky využívána a stopy po životě našich předků pomalu mizí z povrchu. To, co ještě zbylo, se v rámci nového grantového projektu snaží zmapovat právě archeologové z Laboratoře pro výzkum paleolitu.

Času je málo, nálezů ale mnoho. „Je to pro nás jakýsi paleolitický Eden,“ konstatuje Jan Fridrich. „Ukazuje se, že i u nás v Čechách jsou oblasti, které se bohatstvím nálezů vyrovnají některým oblastem Francie nebo severní Afriky.

“ Výzkum pravobřeží bývalého toku Ohře by měl vyvrcholit v roce 2007. Co zajímavého přinese? Nechme se překvapit.

Více se dozvíte:Jan Fridrich: Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů. Praha 2005.www.rozhlas.cz/planetarium (rozhovory s archeology Ivanou Sýkorovu a Janem Fridrichem)

Autor: Frederik Velinský
Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Osvětlí jeskynní komora kulturu...

V jádru příbojové vápencové Gorhamovy jeskyně na východním...

Šviháním k rychlosti

Nedávná studie, při které vědci využili počítačové simulace, naznačila, že...

Nejstarší lidské stopy v Severní...

Nový vědecký výzkum prováděný archeology v národním parku White Sands...

První přenos mluveného slova s...

„Zkuste to bez drátů, milý Marconi!“ volá z balónu na italského vynálezce...

Laschampská událost: Co se stalo...

K tomu, že právě na Zemi mohl vzniknout život, dopomohla velmi dlouhá...

Králík nebo pes? Kdo může za odchod...

Vymizení našich nejbližších příbuzných, neandertálců, asi před 30 000 lety je pro...

Strava bohatá na maso jim příliš...

Roku 1336 byl vydán papežský dekret, který mnichům povolil dvakrát...

Je to pták? Je to letadlo? Ne, je...

Doby, kdy nebesům vládli obrovští ptakoještěři, jsou již dávno pryč, nicméně lidské...

Pes člověka doprovází už 23 000 let

Člověk a pes. To spojení vzniklo už v dobách, kdy i prastaré civilizace...

Fakultní nemocnice Bulovka...

Před devadesáti lety byla uvedena do provozu jedna z pěti největších pražských...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Elektrický mozkový implantát léčí deprese

Elektrický mozkový implantát...

Jako ohromující neurovědecký pokrok označují výzkumníci novou metodu léčby...
Rakovina prsu: Stále vážná hrozba

Rakovina prsu: Stále vážná hrozba

Říjen je již tradičně měsícem boje proti rakovině prsu. Díky unikátní studii Inovace pro...
„NEJ“ ze světa dinosaurů

„NEJ“ ze světa dinosaurů

Dinosauři byli v historii planety Země těmi největšími a nejtěžšími tvory,...
Využití virtuální reality pro plánování a simulaci vojenských misí

Využití virtuální reality pro...

Unikátní systém, kombinující využití virtuální reality a výcvikové haly o...
Mata Hari: Nejslavnější špionka, která nikdy žádné informace nedodala

Mata Hari: Nejslavnější špionka,...

Je 15. října 1917. První světová válka trvá už tři roky a ještě více...
Světlo svobody září z Hořic do naší země

Světlo svobody září z Hořic do...

Světlo svobody v Hořicích v Podkrkonoší neuhasíná. Na projekt dvojice...
Sezóna respiračních onemocnění udeří razantně

Sezóna respiračních onemocnění...

Podzimní sezóna respiračních onemocnění přijde letos s větší silou. Odborníci...
Když tetřívci „pšoukají“

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....
Zřejmě nejdrzejší přepadení vlaku v historii zlodějům štěstí nakonec nepřineslo

Zřejmě nejdrzejší přepadení vlaku v...

Ačkoliv přepadení vlaku je v knihách a filmech poměrně vděčným námětem, najde...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.