Lidé z Písečného vrchu

Po třiatřiceti letech se loni archeologové vrátili na jednu z nejvýznamnějších lokalit starší doby kamenné (paleolitu) ve střední Evropě. Ani nejnovější nálezy z Písečného vrchu u Bečova na Mostecku je nezklamaly. V okolí probíhají i další výzkumy. Po třiatřiceti letech se loni archeologové vrátili na jednu z nejvýznamnějších lokalit starší doby kamenné (paleolitu) ve střední Evropě. Ani nejnovější nálezy z Písečného vrchu u Bečova na Mostecku je nezklamaly. V okolí probíhají i další výzkumy.

Celosvětovou proslulost přinesl Bečovu výzkum z přelomu 60. a 70. let minulého století. V jeho průběhu odkryli archeologové pod velkým abri (převisem) na Písečném vrchu množství nálezů ze středního paleolitu – tisíce kamenných nástrojů nebo jejich úštěpů a také pozůstatky chaty, staré přibližně 250 tisíc let. Byla zbudována z kůlů a tyčí, krytých patrně zvířecími kůžemi. Z vnější strany ji chránila jakási „zídka“ z velkých kamenů, uvnitř objektu se zahloubenou podlahou našli archeologové zbytky ohniště. Výzkum tohoto dosud nejstaršího obydlí naší historie byl v roce 1972 přerušen – mimo jiné proto, že se na další práci nedostávalo peněz. I přesto šlo o jeden z nejlépe prozkoumaných objektů tohoto typu ve střední Evropě. To, co nestačili odkrýt, archeologové zakonzervovali a na místě ponechali kontrolní profily. Doufali, že výzkum bude dokončen někdy v budoucnu, novými metodami.. Netušili, že k tomu dojde tak brzy.

Trojrozměrný pravěk

Zdálo by se, že z pravěkých lokalit jsou nejméně ohrožené právě ty z doby kamenné – díky nepřítomnosti kovových předmětů. Nedávno se však nelegální kopáči objevili i na Písečném vrchu. Archeologové proto urychleně zahájili záchranný výzkum. Podíleli se na něm pracovníci Laboratoře pro výzkum paleolitu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a jejich polští kolegové z univerzity ve Wrocłavi. Tentokrát se našly tisíce kusů kamenné štípané industrie a opět i dochované pozůstatky slavné chaty. Novinkou byl objev křemencových balvanů o průměru 30 – 40 centimetrů, poznamenaných velkým tepelným namáháním. Odborníci soudí, že je lidé používali jako „ponorný vařič“ – balvany rozžhavili v ohni a pak je házeli do kožených měchů, naplněných vodou. Takto jednoduše, bez nádob, které v té době ještě nebyly vynalezeny, si mohli pravěcí lidé vařit maso z ulovených zvířat. Třeba z jelenů, jejichž rozlámané kosti se našly na podlaze chaty před více než třiceti lety. Loni na ně archeologové štěstí neměli.
V čem byl největší rozdíl mezi starými a novými výzkumy na Písečném vrchu? Nikoli v charakteru nálezů, ale v použití moderní techniky, která dnes umožňuje mnohem přesnější dokumentaci jejich uložení. U každého nalezeného artefaktu byly pečlivě zaměřeny jeho prostorové souřadnice; po jejich zanesení do počítače vznikl přehledný trojrozměrný záznam, který umožní další podrobnější zpracování a usnadní interpretaci nálezů.

Křemencový „magnet“

Písečný vrch u Bečova, to není jen čtvrt milionu let stará chata pod převisem. Prostřednictvím archeologických nálezů byla prokázána i mnohem dávnější (a samozřejmě i podstatně mladší) přítomnost člověka na tomto místě. Co naše předky na Písečný vrch táhlo?
V první řadě to nepochybně byla přítomnost přirozených výchozů kvalitního křemence tzv. bečovského typu, který se snadno štípal a výborně se hodil na výrobu kamenných nástrojů. Ještě 10 tisíc let př.n.l. putovali na Písečný vrch za touto surovinou magdalénští lovci sobů a koní přes Krušné hory až z dnešního Durynska a Saska. Bečovský kámen jim sloužil k výrobě přepychových, až 30 centimetrů dlouhých čepelí.
Křemenec se na Písečném vrchu vyskytuje i v podobě velkých horninových bloků, tvořících četné převisy vhodné k obývání – ať už dlouhodobému nebo přechodnému. To byl druhý zásadní důvod, proč pravěcí lidé tuto lokalitu v průběhu mnoha tisíciletí tak často vyhledávali. Významnou roli hrála jistě i skutečnost, že se Písečný vrch nacházel poblíž řeky Ohře, která byla, stejně jako ostatní velké řeky, přirozenou osou tahů velké zvěře. Z Písečného vrchu měli také naši předkové dobrý rozhled, a to nejen po údolí Ohře, ale i jejich přítoků. Bylo to zkrátka mimořádně strategické místo, které nemohlo uniknout jejich pozornosti. Ani pozornosti archeologů.

Jeden a tři čtvrtě milionu let stará historie

Naleziště na Písečném vrchu u Bečova objevil v půli 60. let minulého století archeolog Jan Fridrich. Výzkumy tu probíhaly v letech 1965 – 1972, kdy se také podařilo zastavit průmyslovou těžbu křemence, jež lokalitu bezprostředně ohrožovala.
K nejmladším nálezům z Písečného vrchu patřily například dílny na výrobu kamenných čepelí a pozůstatky stanových přístřešků magdalénských lovců, staré asi 12 tisíc let. Pod převisem, kde se našly zbytky čtvrt milionu let staré chaty, žili lidé i v pozdějším období, až do počátku poslední doby ledové před 50 – 70 tisíci lety. Daleko starší byly nálezy kamenných nástrojů z tzv. horního abri, které spadají do období staršího paleolitu. Jsou staré přibližně 750 tisíc let. Z Písečného vrchu jsou známé i ojedinělé nálezy kamenné industrie, patřící k nejstarším stopám lidské přítomnosti u nás. Jejich stáří se odhaduje na 1,75 milionu let. Jediné další podobné nálezy z území naší republiky pocházejí z lokality Beroun – dálnice.
Po ukončení výzkumů na samotném Písečném vrchu se aktivity archeologů dlouhodobě soustředily na jeho okolí. Největší akce proběhla na lokalitě, označované Bečov IV. Jednalo se o záchranný výzkum asi padesátihektarového, donedávna hospodářsky nevyužívaného kamenitého pozemku, kde probíhala rekultivace. Výzkum tam odkryl paleolitický sídelní areál, největší naleziště z období acheuléenu u nás. Proběhl v letech 2001 – 2003, už pod hlavičkou Laboratoře pro výzkum paleolitu, založené roku 1999.

Po stopách nejstarších lidí
 
I u zrodu Laboratoře pro výzkum paleolitu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky stál náš přední paleolitik Jan Fridrich. Byl také jejím prvním vedoucím. Laboratoř spadá pod pravěké oddělení Archeologického ústavu a specializuje se na výzkum nejstaršího osídlení Čech v období paleolitu (starší doby kamenné) a mezolitu (střední doby kamenné, 8 – 5,5 tisíce př.n.l.). Jedná se o druhé pracoviště podobného zaměření v České republice; tím prvním je Středisko pro paleolit a paleoetnologii v Dolních Věstonicích pod vedením prof. Jiřího Svobody. Vznik Laboratoře pro výzkum paleolitu si vynutila situace v 90. letech, kdy začaly v souvislosti s výstavbou dálnic jako houby po dešti přibývat nálezy, spojované s nejstarší přítomností lidí na našem území. Jak říká Jan Fridrich, „vytvoření specializovaného pracoviště umožnilo komplexní a intenzivní provádění výzkumů a jejich následné rychlé zpracování a publikování. To by za okolností, které vzniku Laboratoře předcházely, bylo prakticky nemožné.“ Vedle výzkumů rozvíjí Laboratoř i mezinárodní spolupráci, poskytuje možnost studia nálezů zahraničním badatelům a snaží se o výchovu paleolitického dorostu. Laboratoř, dnes již pod vedením archeoložky Ivany Sýkorové, sídlí v  Kvílicích u Slaného, odkud je to do Bečova i na další lokality Poohří coby kamenem dohodil. Právě Ohře teď kvílické paleolitiky zajímá nejvíc. Ne však ta současná, ale pravěká – tedy Paleoohře.

Kudy tekla řeka

Už asi půl milionu let obtéká Ohře České středohoří z jihu. Původně tekla jinudy – z prostoru mezi Louny a Žatcem uhýbala na severozápad, někde v okolí Obrnic se do ní vlévala Bílina a Paleoohře pak dál spěchala jejím pozdějším korytem. Změnu způsobil pevninský ledovec, jehož čelo se nacházelo severně od Krušných hor a Krkonoš. Obrovská tíha ledu stlačila zemskou kůru a protože vrstvy pod ní jsou plastické, v oblastech, kam zalednění nedosahovalo, došlo naopak k vyzdvižení terénu. To se stalo i v krušnohorské oblasti západně od Českého středohoří. Paleoohře nedokázala převýšení překonat a přibližně před 500 tisíci lety si protrhla nové koryto, kterým teče dodnes. Díky tomu se na pravém břehu starého toku řeky Ohře dochovaly vzácné pozůstatky pravěké krajiny, které by jinak byly erozí zcela zahlazeny. Včetně sídlišť staro- a středopaleolitických lovců. Oblast o rozloze 11 x 8 kilometrů je dnes intenzivně zemědělsky využívána a stopy po životě našich předků pomalu mizí z povrchu. To, co ještě zbylo, se v rámci nového grantového projektu snaží zmapovat právě archeologové z Laboratoře pro výzkum paleolitu. Času je málo, nálezů ale mnoho. „Je to pro nás jakýsi paleolitický Eden,“ konstatuje Jan Fridrich. „Ukazuje se, že i u nás v Čechách jsou oblasti, které se bohatstvím nálezů vyrovnají některým oblastem Francie nebo severní Afriky.“ Výzkum pravobřeží bývalého toku Ohře by měl vyvrcholit v roce 2007.
Co zajímavého přinese? Nechme se překvapit.

Více se dozvíte:
Jan Fridrich: Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů. Praha 2005.
www.rozhlas.cz/planetarium (rozhovory s archeology Ivanou Sýkorovu a Janem Fridrichem)

Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Kde se vzaly obrazce na planině Nazca?

Kde se vzaly obrazce na planině...

Prastaré kultury za sebou zanechávají spoustu tajemství, kterým civilizace...
Padělalo se už v pravěku! Archeologové mají důkaz…

Padělalo se už v pravěku!...

Dnes už existence padělaných šperků nikoho nepřekvapí, ale že historie...
Co umožňovalo denisovanům žít ve velké nadmořské výšce?

Co umožňovalo denisovanům žít ve...

Analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 m n....
Badatelé zřejmě nalezli nový druh člověka

Badatelé zřejmě nalezli nový druh...

Nově objevený, dosud neznámý, druh pojmenovaný Homo luzonensis žil na...
Co chránilo slavnou terakotovou armádu? 

Co chránilo slavnou terakotovou...

Čínská armáda z 3. století př. n. l., jež byla objevena rolníky...
Proč mají egyptské sochy rozbité nosy?

Proč mají egyptské sochy rozbité...

Staří Egypťané po sobě zanechali nemálo uměleckých artefaktů, zejména v...
Jezero Titicaca vydalo další kus historie

Jezero Titicaca vydalo další kus...

Slavné jezero v Centrálních Andách se již po několikáté stalo cílem...
Starý Egypt odkryl svá další tajemství

Starý Egypt odkryl svá další...

Mezinárodní archeologické expedici, kterou vede člen Českého...
Archeologové nalezli pozůstatky antického fast foodu v Pompejích

Archeologové nalezli pozůstatky...

Přestože archeologové učinili v Pompejích již nesčetně významných...
Nález největšího pokladu za posledních více než 60 let

Nález největšího pokladu za...

Při nedávném průzkumu systému podzemních jeskyní Balamkú pod městem...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Kompostování lidí je budoucností pohřbívání: Washington se blíží jeho legalizaci

Kompostování lidí je budoucností...

Po smrti svých blízkých mají rodiny většinou dvě možnosti: Pohřbít...
Císař Hirohito: Měl být souzen jako válečný zločinec?

Císař Hirohito: Měl být souzen jako...

Zasedání císařské konference se 6. září 1941 pomalu chýlí ke konci. Všechna...
VIDEO: TOP 5 hokejových zázraků

VIDEO: TOP 5 hokejových zázraků

Obrovská radost nejen na Staroměstském náměstí, ale po celém Česku,...
Když se do Litovle přižene pohroma: Tornádo za sebou nechá spoušť za 100 milionů

Když se do Litovle přižene pohroma:...

Ve středu 9. června 2004 je v Litovli, malém městě v Olomouckém...
Básník Jan Neruda miloval švestkové knedlíky a dršťkovou v pražské hospodě U Ježíšků

Básník Jan Neruda miloval švestkové...

Karty plesknou o stůl. „Prohrál jsem,“ cvrnkne smířlivě básník Jan...
Vzor pro výrobce letadel? Netopýr!

Vzor pro výrobce letadel? Netopýr!

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
Sonda Parker Solar Probe: Ikarus, který si (snad) křídla nespálí…

Sonda Parker Solar Probe: Ikarus,...

O doteku Slunce sní mnozí básníci. Z lyrických výšin je poté shodí...
Komu ve skutečnosti patřila údajná Hitlerova lebka?

Komu ve skutečnosti patřila...

Část lebky s průstřelem, kterou Rusové po desetiletí vydávali za...
Výroba nejznámější křídy skončila: Využívali ji profesoři po celém světě

Výroba nejznámější křídy skončila:...

Rolls-Royce mezi křídami. Ano, i takové označení existuje. Vysloužila si ho...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.