Zemětřesení, které postihlo Řecko 8. ledna, z celou zemí hnulo směrem k Africe. Oznámili to místní seizmologové.
Zemětřesení v Řecku bylo silné, dosáhlo hodnoty téměř sedmi stupňů Richterovy stupnice. K vážnějším zraněním naštěstí nedošlo, přesto zřejmě bude mít trvalé následky. Řecká tektonická deska se posunula blíže k Africe. O jakou vzdálenost zatím není ještě jisté. Část vědců tvrdí, že cesta desky měřila necelý metr, Aténská univerzita je nicméně přesvědčena o tom, že se Řecko posunulo o celých šest metrů. Za normálních okolností přitom deska urazí jen 4 centimetry za rok. Seizmologové naměřili, že epicentrum zemětřesení bylo v hloubce 70 kilometrů pod mořským dnem. Jeho účinky zaregistrovali nejen Řekové, ale i Italové nebo Chorvaté.
Zemětřesení posunulo Řecko více na jih
Předchozí článek
Další článek
Související články
Kde je voda, tam je život. Tento neoddiskutovatelný fakt bezezbytku platí i pro pomyslný ostrov divoké přírody, který vznikl v těsném sousedství pražského výrobního závodu společnosti Coca-Cola. Unikátní mokřad se využívá k zadržení dešťové vody, která by jinak končila v kanalizaci. Zásadním způsobem tak pomáhá k podpoře biodiverzity a celkovému ochlazování okolí. Do městské přírody […]
Bez vody by to nešlo, tedy, alespoň co se týče pozemského života. Vodní koloběh je přitom na naší planetě jemně vyladěn a jakýkoliv zásah do něj může způsobit problém. Jenže probíhající klimatické změny jej ovlivňují více, než je zdrávo. Klimatické změny mají významný vliv na kvalitu a dostupnost vody v globálním měřítku. To, že lidem […]
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“ Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Žraloci kladivouni jsou aktivní predátoři, kteří si rádi pochutnávají na různých druzích ryb, hlavonožců i korýšů, větší druhy nepohrdnou ani rejnoky či jinými žraloky. Aby byli schopni pronásledovat svoji kořist, museli si vyvinou důmyslné způsoby lovu. Kladivouni bronzoví (Sphyrna lewini) patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jsou to 370 až 420 cm dlouzí a až 150 […]
reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
panidomu.cz
Minizahrádka ve skle
Je půvabná, má vlastní mikroklima a může sloužit jako dekorace i v obýváku. Hlavním rizikem skleněných nádob je zálivka. Nemůže odtékat a bude se hromadit u dna. To by rychle vedlo k zahnívání rostlin. Proto je nutné vytvořit dostatečně vysokou drenážní vrstvu, která vodu pojme a bude chránit kořeny. Potřebuje 3 vrstvy: * Na dno dobře
skutecnepribehy.cz
Věnečky z kvítí jsem vysvobodila zakleté duše
To kvílení v noci mi nedalo spát, musela jsem zjistit, co se ve starém domě stalo. Kronika mi odhalila příběh tří nešťastných dívek, které neměly ani po smrti klid. Tehdy jsem jela na služební cestu do západních Čech. Pracovní jednání včetně setkání s německými kolegy se mělo uskutečnit během tří dnů a já našla ubytování v malém penzionu na
epochanacestach.cz
Samsonova kašna: Monument uprostřed náměstí v Českých Budějovicích
Socha Samsona se lvem se uprostřed největšího českobudějovického náměstí odráží ve vodní hladině zdejší historické kašny už téměř tři sta let. Kašna je jednou z největších v zemi a je také symbolem města. Nikdo z návštěvníků Českých Budějovic nemůže minout náměstí Přemysla Otakara II. Leží přece přímo v centru města a navíc je druhým největším čtvercovým náměstím v republice. Ten
enigmaplus.cz
Zámek Vrbičany spjatý s nacistickou minulostí: Zůstává zde snad negativní energie ponurých událostí až do dnešních dnů?
Zámek Vrbičany najdeme nedaleko Lovosic na Litoměřicku. Tento pozdně barokní zámek byl postaven v 18. století Františkem Kresselem, svobodným pánem z Kvaltenberku, a to velice pravděpodobně na místě b
reklama
