Vědci z Ohio State University vyvinuli proces, díky kterému mohou řetězit dlouhé úseky DNA a skládat je do přesných obrazců.
Výsledky architektonicky naladěného řetězení DNA mohou podle L. J. Leeho, profesora chemického a biomolekulárního inženýrství na ohajské univerzitě, sloužit jako vodiče v některých typech elektroniky a lékařských přístrojů.
Využití dlouhých úseků DNA pro testování genů a lékařskou diagnostiku není žádnou novinkou, zatím se nicméně jednalo pouze o jednoduché řetězce. Tým L. J. Leeho dokázal nukleovou kyselinu poskládat do velmi přesných a komplexních tvarů, kdy za pomoci tenkého gumového hřebínku DNA vytáhne z kapky roztoku a pak ji „otiskne“ na kousek skla.
Jeden nanometr tenoučké a jeden milimetr dlouhé řetězce poskládané do různých obrazců mohou sloužit jako obvody pro molekulární elektroniku nebo biosenzory. „Chtěli bychom zkusit takto vyrobit nástroje pro přemisťování genů, rekombinaci DNA a možná i opravy poškozených úseků,“ říká k tomu Lee.
